MRAMOR

Jemnozrnný krystalický vápenec (uhličitan vápenatý), který má různou barvu, strukturu a uspořádání krystalů; dosahuje vysokého lesku. Vyskytuje se ve sněhobílé barvě, v početných odstínech šedivé, hnědé, žluté, červené, zelené a černé. Pruhy či žilky jsou tvořeny příměsí kovových oxidů a sloučenin uhlíku.

V Palestině se mramor očividně nevyskytoval. Různé druhy mramoru pocházely z Libanonu, ale nejvybranější druhy se těžily v Arábii a na ostrově Paros v Egejském moři. Když popisovala svého milovaného pastýře dámám na dvoře krále Šalomouna, Šulamitka řekla: „Jeho nohy jsou mramorové sloupy zasazené v podstavcích z přečištěného zlata.“ (Pís 5:15) Perský palác v Šušanu za dnů královny Ester měl mramorové sloupy a jeho dláždění bylo částečně zhotoveno z černého mramoru. (Es 1:6) Mramor je také uváděn mezi ceněným zbožím, nad nímž „cestující kupci země“ pláčí po zničení Velkého Babylóna. (Zj 18:11, 12)

Není jisté, zda Šalomoun při svém stavebním programu používal mramor. Josephus říká, že byl použit „bílý mramor“, avšak hebrejské slovo v 1. Paralipomenon 29:2 obvykle překládané jako „mramor“ pravděpodobně znamená „alabastr“ a v některých překladech je tak přeloženo. (JB-č, NS; Židovské starožitnosti, VIII, 64 [iii, 2]) S tím souhlasí díla A Hebrew and English Lexicon of the Old Testament od Browna, Drivera a Briggse (1980, s. 1010) a Lexicon in Veteris Testamenti Libros od Koehlera a Baumgartnera (Leiden, 1958, s. 966).