NEBUŠAZBAN

[z akkadštiny, znamená „Nebo, osvoboď mne!“].

Rabsaris, vrchní dvorní úředník, ve vojsku Nebukadnecara, který roku 607 př. n. l. zničil Jeruzalém. Nebušazban patřil ke knížatům, která nařídila, aby byl Jeremjáš propuštěn. (Jer 39:13, 14) Když Babylóňané prolomili hradbu Jeruzaléma, zasedla v Prostřední bráně skupina mužů, mezi nimiž byl Nebušazban, anebo jiný muž, který také měl titul rabsaris. (Jer 39:2, 3)