Praví křesťané nemohou být zbabělí
CHCEME-LI být pravými křesťany, musíme být odvážní, protože musíme být připraveni na nebezpečí, těžkosti, odpor a dokonce i na to, že budeme stát tváří v tvář smrti. Praví učedníci Ježíše Krista nemohou očekávat, že s nimi budou lidé zacházet lépe než s jejich Pánem. Ježíš sám řekl: „Otrok není větší než jeho Pán. Jestliže mne pronásledovali, budou pronásledovat i vás.“ — Jan 15:20.
Ježíš byl pronásledován, ale bez spravedlivého důvodu. Projevoval živý zájem o blaho druhých. Byl soucitný, přívětivý a laskavý. (Mat. 8:2, 3; 11:28–30; Mar. 8:2) Pracoval neúnavně, často se vzdal jídla a potřebného odpočinku, jen aby poskytoval nedokonalým lidem úlevu od jejich utrpení a aby jim mohl poskytnout duchovní útěchu a povzbuzení. (Mat. 14:13, 14; Mar. 6:31–34) Ačkoli byl tupen, sám nikoho netupil. Žil bezúhonným životem a nehřešil. — 1. Petra 2:22, 23.
A přece se Ježíš Kristus stal terčem nepřátelských útoků. Byl zlomyslně obviněn, že je opilec a hýřil, že přestupuje zákon a že je dokonce posedlý démony. (Luk. 7:34; Jan 5:18; 8:48) Bylo s ním hanebně zacházeno, plivali na něj, dostal políčky, lidé jej bili pěstmi, bičovali jej a přibili jej na kůl, aby byl veřejně potupen a aby zemřel jako člověk, který se rouhal Bohu. — Mat. 26:65–67; Jan 18:22; 19:1, 17, 18.
Ježíš musel být nesmírně statečný, aby to vše snesl. Mohl se tomu vyhnout a nemusel se stát cílem nepřátelství, kdyby byl prostě žil dobrým životem jako tesař v Nazaretě. On však statečně oznamoval pravdu, odhaloval náboženské lži a ukazoval, jak je nesprávné žít pouze pro vlastní zájmy. Tím si přivodil nenávist světa, protože ti, kteří raději žili v rozporu s Boží vůlí, nechtěli, aby bylo ukázáno, že jsou špatní. Cítili se uraženi, když Ježíš ukázal, že nejsou tak „spravedliví“, jak to mnozí z nich o sobě tvrdili. — Jan 3:19, 20.
Učedníci Ježíše Krista jsou vyzýváni, aby jednali stejně jako on. Je nutné, aby jejich život odpovídal Boží vůli, ale musí také k tomu aktivně pomáhat druhým. (Mat. 28:19, 20) Právě pro tuto činnost se dostávají do přímého konfliktu s lidmi, kteří raději chtějí dále jednat svým vlastním špatným způsobem. Takoví lidé reagují násilím a chtějí, aby toto dílo přestalo. Zbabělí lidé se vzdají, ocitnou-li se tváří v tvář násilnému odporu. Praví křesťané se však nevzdají.
Duch neboli převládající postoj pravých křesťanů nemá nic společného se zbabělostí. Snad jsou ostýchaví, bojí se urážek nebo dokonce potřebují povzbuzení, aby byli odvážnější. Ale nepřipustí, aby ze strachu nebo z ostýchavosti přestali konat Boží vůli, což by učinili zbabělci. Křesťanský apoštol Pavel připomněl tuto skutečnost svému věrnému spolupracovníku Timoteovi slovy: „Bůh nám nedal ducha zbabělosti, nýbrž síly a lásky a zdravé mysli.“ — 2. Tim. 1:7.
Pavel si velmi vážil skutečnosti, že mu Bůh dal ducha síly. Ve svém dopise křesťanům ve Filippách, řekl: „Ke všemu mám sílu skrze toho, který mi uděluje moc.“ (Fil. 4:13) Pavel dostal sílu, aby mohl čelit odporu a nebezpečí všeho druhu, a proto nepodlehl strachu a neustoupil. Dostal sílu, aby vytrval v těžkých zkouškách a v pronásledování. — 2. Kor. 11:23–27; 12:9–10.
Pavel dostal od Boha nejen ‚ducha síly‘, ale také ‚ducha lásky‘, který jej podněcoval, aby dále věrně konal svou službu. Měl hlubokou lásku k Jehovovi Bohu a k Pánu Ježíši Kristu. Vážil si toho, co pro něho učinili, a napsal: „Já jsem . . . nejmenší z apoštolů a nejsem vhodný k tomu, abych byl nazýván apoštolem, protože jsem pronásledoval Boží sbor. Ale co jsem, jsem z Boží nezasloužené laskavosti. A jeho nezasloužená laskavost ke mně nebyla nadarmo, ale namáhal jsem se více než oni všichni, ne však já, ale Boží nezasloužená laskavost, která je se mnou.“ (1. Kor. 15:9, 10) Pavel měl však také velkou lásku ke svým bližním, i ke svým krajanům, kteří měli často odpovědnost za pronásledování, jež jej postihlo. Mohl s čistým svědomím říci: „Mám velký zármutek a nepřestávající bolest v srdci. Neboť bych si mohl přát, abych já sám byl oddělen od Krista jako prokletý ve prospěch svých bratrů, svých příbuzných podle těla.“ — Řím. 9:2, 3.
Duch zdravé mysli dále Pavlovi pomáhal, aby zůstal věrný. Zachoval si vyrovnaný názor, neboť věděl, že vztah k Jehovovi Bohu je pro něho jako pro oddaného učedníka Ježíše Krista skutečně nejdůležitější věcí. (Fil. 3:8–11) To mu pomohlo, aby nepodlehl nátlaku a neusnadnil si svoji situaci kompromisy.
Pavel si zachoval ducha „síly a lásky a zdravé mysli“, jehož mu dal Bůh, a proto zůstal schváleným učedníkem Ježíše Krista. Byl si jist, že obdrží odměnu, a proto mohl krátce před svou smrtí napsat Timoteovi slova: „Bojoval jsem znamenitý boj, běžel jsem běh do konce, zachoval jsem víru. Od tohoto času je mi uchována koruna spravedlnosti, kterou mi dá Pán, ten spravedlivý soudce, v onen den jako odměnu, ne však pouze mně, ale také všem, kteří milovali jeho projevení.“ — 2. Tim. 4:7, 8.
Zbabělci však nemohou mít takovou důvěru. Boží slovo ve skutečnosti jasně ukazuje, že nedostanou žádnou odměnu. Patří mezi ty, kteří utrpí „druhou smrt“, smrt, z níž neexistuje vzkříšení. — Zjev. 21:8.
To se stane jedině právem, protože zbabělec není loajální vůči Bohu. Když vidí, že druzí trpí pro spravedlnost, dostává strach a přestává sloužit Bohu, aby unikl utrpení, které by mu snad mohli způsobit lidé. Dostane-li se do zkoušky ryzosti, postaví se na stranu satana ďábla, neboť ukazuje, že v jeho případě je pravdivé tvrzení odpůrce: „Kůži za kůži a všechno, co člověk má, dá za svou duši.“ — Job 2:4.
Zbabělec ukazuje, že vůbec nevěří, že Bůh může napravit všechny škody, které by mohl způsobit satan se svými nástroji. Jestliže podlehne, setká-li se s hrozbou smrti, ukazuje, že nevěří ve vzkříšení, které slibuje Bůh. (Mat. 10:28; Žid. 11:35) Kdyby v hospodářské tísnivé situaci podlehl a neposlechl Boží zákon, projevil by nedůvěru vůči Božímu ujištění, že se bude starat o své služebníky jako celek. — Žid. 13:5, 6.
Chceš-li být mezi těmi, kteří pod nátlakem nepodlehnou takovému zbabělému strachu, pak posiluj svou víru. Studuj Boží slovo, pros Boha o vedení a řízení, pěstuj společenství se statečnými křesťany a činným způsobem pomáhej druhým, aby se stali Ježíšovými učedníky. Potom budeš moci očekávat, stejně jako Pavel, že dostaneš jako odměnu život, odměnu, jež nebude dána zbabělcům, ale statečným křesťanům.