Proč číst Bibli?

„NEMÁM zájem.“ S touto odpovědí se často setkávají křesťané, když se přiblíží k jiným lidem, aby jim nabídli pomoc v porozumění Bible.

Důvody takové negativní odpovědi jsou velmi různé. Někteří lidé nejsou nábožensky založení a snad ani nevěří v Boha. Těm se zdá čtení Bible marněním času. Ti, kteří jsou velmi nábožní, cítí, že stačí, když jsou biblické texty čteny a vykládány na jejich místě uctívání.

Jsou však mocné důvody, proč by všichni lidé, bez ohledu na svůj postoj k náboženství, měli Bibli číst. Již jen to, že Bible měla větší vliv na dějiny lidstva než jakákoli jiná kniha, by měla lidi přimět k tomu, aby si přáli seznámit se s jejím obsahem. „The Encyclopaedia Britannica“ (1971) píše, že Bible se skládá „snad z nejvlivnější sbírky knih v dějinách lidstva“. Totéž dílo říká: „Ať si někdo myslí o obsahu Bible cokoli, její úloha v rozvoji západní kultury a v rozmachu mnoha východních kultur činí v anglicky mluvícím světě určitou znalost této literatury a těchto dějin přinejmenším základní známkou vzdělaného člověka.“

Proč může být čtení Bible užitečné i lidem, kteří mají malý zájem o náboženství? Nestýkáme se snad všichni každodenně s jinými lidmi? Bible poskytuje nesrovnatelné rady pro lidské vztahy. Podívejme se na některé příklady.

MILUJ JINÉ JAKO SEBE

Bible doporučuje lásku jako vedoucí zásadu v jednání s druhými. Jednou z nejlepších možností, jak projevovat lásku, je dbát vodítka, které dosáhlo takového věhlasu, že je známé jako Zlaté pravidlo: „Všechno tedy, co chcete, aby vám lidé činili, musíte stejným způsobem činit jim; to je ve skutečnosti význam Zákona a Proroků.“ (Mat. 7:12) Tato rada nepovzbuzuje pouze k tomu, abychom se varovali špatného jednání vůči druhým. Boží Syn zde vyzývá, abychom začali činit pozitivní dobro druhým; jednat vůči nim tak, jak bychom si přáli, aby oni jednali vůči nám.

Biblická rada je zvlášť užitečná v manželských vztazích. Profesionální poradci manželů, vyučení nejlepší lidskou moudrostí, nejsou schopni zamezit masovému vzrůstu manželských rozvratů v posledních letech. Nebyla by však největší část domácích svárů vyloučena, kdyby se zachovávala následující biblická zásada?

„Jako je sbor podřízen Kristu, ať jsou i manželky podřízeny svým manželům ve všem. Manželé, milujte stále své manželky, stejně jako i Kristus miloval sbor a vydal se za něj . . . Rovněž tak mají manželé milovat své manželky jako svá vlastní těla. Kdo miluje svou manželku, miluje sebe, neboť nikdo nikdy neměl v nenávisti své vlastní tělo, ale živí je a něžně je opatruje, stejně jako i Kristus opatruje sbor . . . ať i každý z vás osobně miluje svou manželku tak, jako sám sebe; naproti tomu manželka by měla mít hlubokou úctu ke svému manželovi.“ — Ef. 5:24–33.

Jak osvěžující je pro muže, má-li manželku, která stále projevuje podřízenost a „hlubokou úctu“! A oč snazší je pro ženu, když její manžel ukazuje — nejen slovy, ale také v denním chování — že ‚miluje svou manželku jako sám sebe‘! — Srovnej 1. Petra 3:1–4, 7.

PŘEDCHÁZET PROBLÉMŮM

Bible také obsahuje výborné rady, jak předcházet problémům, dříve než nastanou. Uznáváš, jak moudré jsou biblické rady na str. 5?

Neuznáváš snad, že dodržování takovýchto zásad a varování, by učinilo život šťastnějším, zdravějším a užitečnějším? Komentáře vysokoškolského poradce z Flintu (Michigan) vyzdvihují v tomto ohledu účinky Božího slova: „Cítím, že Bible a její rady jsou praktičtější a převyšují všechno, co jsem kdy studoval v koleji. I když jsem vysokoškolským poradcem s hodností bakaláře a mistra a přečetl jsem velké množství knih o duševním zdraví a psychologii, zjistil jsem, že biblické rady například k tomu, jak vést úspěšné manželství, předcházet zločinnosti mládeže nebo jak získat a udržet si přátele, jsou daleko hodnotnější než všechno, co jsem kdy v koleji četl a studoval.“

A CO NÁBOŽENSKÁ ČINNOST?

Lidé, kteří pěstují náboženskou činnost si snad myslí, že biblická látka, o níž se mluví při církevních obřadech a jiných náboženských shromážděních, činí další studium Bible zbytečným. Avšak v tomto ohledu je třeba si pamatovat dva důležité biblické výroky: „Celé Písmo je inspirováno Bohem.“ (2. Tim. 3:16) „Budeš v ní [knize Zákona] číst tlumeným hlasem ve dne v noci, abys dbal na to a činil podle všeho toho, co je v ní napsáno, neboť tehdy se ti bude dařit na tvé cestě a budeš jednat moudře.“ — Jozue 1:8; srovnej 5. Mojž. 6:6–9.

Snad ti, kteří předsedají náboženským shromážděním, jež navštěvuješ, používají dost často Bibli. Nicméně snad připustíš, že množství probraných biblických textů — třeba za dobu jednoho roku — je velmi malé ve srovnání s celým obsahem Bible. Bůh mluví s lidmi prostřednictvím svého psaného Slova a máme-li získat důvěrný vztah k stvořiteli, musíme číst Boží slovo velmi často.

A navíc časté čtení Písem pomůže lidem, aby odolávali pokušením, která mohou způsobit, že někdo opustí uctívání Boha. „Všechno, co bylo předem napsáno,“ říká apoštol Pavel, „bylo napsáno pro naše poučení, abychom svou vytrvalostí a útěchou z Písem měli naději.“ (Řím. 15:4) Když uvažujeme o způsobu, jak Bůh ochraňoval své věrné služebníky staré doby i za nejnebezpečnějších okolností, posiluje se naše víra a vede to k tomu, že i dnešní lidé dělají to, o čem vědí, že je správné v Božích očích. Výborným příkladem takového biblického povzbuzení je 116. žalm. Učiníš dobře, jestliže si jej hned přečteš a pak jej srovnáš s 2. Korintským 4:7–13.

Ať jsi nábožensky založený nebo ne, existují důležité důvody, proč bys měl číst Bibli. Tato kniha nejen poskytuje výborné rady pro šťastné, užitečné žití, ale je též prostředkem k poznání Boží vůle a jeho předsevzetí. Čím více čteme Boží slovo, tím víc oceňujeme žalmistova slova:

„Jehovův zákon je dokonalý, přivádí duši zpět. Jehovovo napomenutí je spolehlivé, činí nezkušeného moudrým. Rozkazy od Jehovy jsou přímé, rozveselují srdce; Jehovovo přikázání je čisté a rozzařuje oči. Bázeň Jehovova je čistá, trvající navždy. Soudcovská rozhodnutí Jehovova jsou pravá; všechna se prokázala jako spravedlivá. Jsou žádoucnější než zlato, ano než mnoho přečištěného zlata; a sladší než med a med tekoucí z pláství. Také tvůj vlastní služebník je jimi varován; v jejich dodržování je velká odměna.“ — Žalm 19:7–11; 19:8–12, „KB“.

[Rámeček na straně 5]

● POŠETILOST HMOTAŘŮ

„Ti, kteří jsou rozhodnuti zbohatnout, upadají do pokušení a léčky a do mnoha nesmyslných a škodlivých žádostí, které vrhají lidi do zničení a zkázy. Láska k penězům je totiž kořenem škodlivých věcí všeho druhu.“ — 1. Tim. 6:9, 10.

„Kdo miluje jen stříbro, nebude uspokojen stříbrem, ani nikdo, kdo miluje bohatství, příjmem. To je rovněž marnost.“ — Kaz. 5:10.

„Stejně jako člověk vychází z lůna matky nahý, tak opět odejde, jak přišel; za svou tvrdou práci si nemůže nic odnést, co by mohl vzít do ruky.“ — Kaz. 5:15.

● PILNÝ PRACOVNÍK JE OCEŇOVÁN

„Kdo pracuje mdlou rukou, bude mít málo prostředků, ale ruka pilného obohacuje.“ — Přísl. 10:4.

„Lenivý dává najevo svou žádost, ale jeho duše nemá nic. Duše pilných však ztuční.“ — Přísl. 13:4.

● MIMOŘÁDNÁ NÁMAHA ZÍSKAT VÝZNAČNOST JE ZTRÁTOU ČASU

„A já jsem viděl všechnu tu tvrdou práci a všechnu tu dovednost v práci že to znamená vzájemné soupeření; i to je marnost a honění za větrem . . . Lepší je hrst pokoje než dvojitá hrst tvrdé práce a honění za větrem.“ — Kaz. 4:4, 6.

● VARUJ SE NADMĚRNÉHO JÍDLA A PITÍ

„Neoctni se mezi silnými pijany vína, mezi těmi, kteří nenasytně jedí maso. Opilec a nenasytný člověk totiž zchudne a ospalost [z přílišného požitku] obléká člověka v pouhé hadry.“ — Přísl. 23:20, 21.

● VYHÝBEJ SE POHLAVNÍ NEMRAVNOSTI

„Ze rtů cizí ženy kanou jakoby plástve medu a její patro je jemnější než olej. Ale to, co po ní zbývá, je hořké jako pelyněk . . . Zdržuj se daleko od ní a nepřibližuj se ke vchodu do jejího domu, abys snad nedal svou důstojnost jiným a aby tvá léta nebyla krutá; aby se cizí nesytili tvou silou a aby věci, které jsi s útrapami získal, nebyly v domě cizince, abys v budoucnu nemusel sténat, až tvé tělo a tvůj organismus budou dokonávat. A budeš muset říci: ‚Jak jsem nenáviděl kázeň a mé srdce pohrdalo i káráním! A nenaslouchal jsem hlasu svých rádců a nedopřál jsem sluchu svým učitelům. Snadno jsem se dostal do každého druhu špatnosti uprostřed sboru a shromáždění.‘“ — Přísl. 5:3–14.

„Utíkejte od smilstva. Každého jiného hříchu, kterého se snad člověk dopouští, dopouští se mimo své tělo, ale kdo se dopouští smilstva, hřeší proti svému vlastnímu tělu.“ — 1. Kor. 6:18.