Absolventům školy Galád bylo řečeno: ‚Stanete se jedině radostnými‘

16. ZÁŘÍ 1979 měla 67. třída Biblické školy Strážné věže Galád velkou radost; byl to den jejich graduace. 51 studentů, kteří se shromáždili ve sjezdové hale svědků Jehovových v Long Island City v New Yorku, si vyslechlo prezidenta školy, F. W. Franze, který je povzbuzoval, aby byli radostní. Zdůraznil, jaká radost byla spojena se svátkem chýší, při němž se ve starověkém Izraeli oslavovala sklizeň ovoce z půdy jejich země.

Posluchačům, jichž bylo 2 033, popsal prezident školy dlouhodobou radost spojenou s tímto svátkem sklizně. Trvala sedm dnů a Jehova prostřednictvím Mojžíšovým řekl lidu: „Staneš se jedině radostným.“ — 5. Mojž. 16:15.

Franz poukázal na dva radostné zvyky, které byly později připojeny k tomuto svátku a byly dodržovány v době, kdy byl Ježíš na zemi. Jedním z nich bylo, že kněz přicházel k rybníku Siloe se zlatým džbánem, naplnil jej vodou, vrátil se k chrámu a vylil vodu do nádrže, jež vedla k základu oltáře. V době, kdy vyléval tuto vodu, byla velká radost, takže se říkalo, že ‚kdo neviděl vylévání vody ze Siloe, nikdy v životě neviděl jásání‘.

Franz poukázal na to, že další radostný zvyk při tomto svátku se konal v noci. V nádvoří žen byly dva velké zlaté svícny a každý svícen měl čtyři velké zlaté mísy. Byl tam přidán olej a staré oděvy kněží sloužily jako knoty. Když byly lampy zapáleny, byl takový jas, že celé město bylo jako ozářené. Někteří muži tančili a zpívali. To trvalo až do úsvitu.

Dále vysvětlil, že když se Ježíš účastnil svátků chýší v roce 32 n. l., snad měl na mysli obřad s vodou ze Siloe, když zvolal: „Jestliže je někdo žíznivý, ať přijde ke mně a pije. Kdo uvěří ve mne, ‚z jeho nitra‘, jak bylo řečeno v Písmu, ‚vytrysknou proudy živé vody‘.“ (Jan 7:37, 38) Ježíš také měl možná na mysli osvětlení Jeruzaléma lampami při tomto svátku, když řekl Židům: „Já jsem světlo světa.“ — Jan 8:12.

Má svátek chýší neboli sklizně nějaké protiobrazné splnění? Jestliže ano, kdy? Franz vysvětlil, že Písmo poskytuje určité klíče k pochopení této otázky. Například Izaiáš 12:3 předpovídá dobu, kdy Boží lid bude „s jásáním . . . čerpat vodu“. U Matouše 13:39 Ježíš předpověděl, že „žeň je skonávání systému věcí“. A u Matouše 24:31 v souvislosti se „znamením“ skonávání světa předpověděl Ježíš celosvětové shromažďování svých „vyvolených“. A tak novodobé splňování radostného svátku chýší neboli sklizně nemohlo začít před „časem konce“. Takové shromažďování probíhá nyní od roku 1919 a povede k času velké radosti.

Co je však shromažďováno? Lidé. Prezident školy proto povzbudil 51 absolventů, aby se dále podíleli na tomto shromažďovacím díle a sloužili jako „světlo světa“, každý na místě, kam je přidělen jako misionář. Na závěr zdůraznil: „Stále milujte svátek shromažďování a chýší. Kéž je vám posilou vaše radost od Jehovy a kéž dále jásáte“ navždy.

Jiný řečník předtím také zdůraznil štěstí. Joel Adams řekl studentům, že Jehova má radost z toho, že jsou šťastní. Povzbudil je, aby se nedali maličkostmi oloupit o svou radost. Nabádal je: „Zachovejte si šťastného ducha.“ „Ano, Jehova je šťastný Bůh a chce, abychom byli ve svém životě šťastní. Je to jemu ke cti, zachováme-li si šťastného ducha.“

J. E. Barr podobně povzbudil studenty: „Jak velice vděční máte být za tento šťastný den své graduace! Kéž nikdo z vás nikdy po všechna budoucí léta neztratí pocit vděčnosti k Jehovovi. V tom tkví tajemství vaší trvalé radosti a vašeho štěstí, ať budete přiděleni kamkoli.“

Odpoledne měli absolventi radostný mezinárodní hudební program, při němž misionáři předvedli hudbu a tance zemí, které zastupovali. Vyvrcholením odpoledne bylo drama, jež předvedli absolventi. Zdůrazňovalo, jak je nutné mít ocenění pro věci, které jsou skutečně důležité. Mělo název „Nepohrdejte svatými věcmi“ a pojednávalo o Jákobovi a Ezauovi.

Program tohoto dne skončil modlitbou M. G. Henschela a absolventi vyjádřili, že jsou rozhodnuti dbát Jehovova slova vyjádřeného skrze Mojžíše: „Staneš se jedině radostným.“