Malá země podniká velký krok
„KDYŽ jsme to všechno viděli, oněměli jsme úžasem!“ To byla jen jedna z mnohých poznámek nadšených hostů, kteří se 29. října 1983 účastnili slavnostního zasvěcení nového komplexu budov, jenž patří odbočce svědků Jehovových a je v Emmenu v Holandsku.
Slavnostního programu se účastnilo 1 150 osob, mezi nimiž bylo 54 delegátů z devíti jiných zemí. Mezi účastníky byly také stovky starých pamětníků, jejichž „šediny“ dodávaly této události výjimečný ráz. Mezi zvláštními hosty byl M. G. Henschel, člen vedoucího sboru svědků Jehovových, který přijel až z New Yorku, aby sloužil při programu zasvěcení. Ve dvou blízkých sjezdových sálech se 2 978 posluchačů dívalo na diapozitivy a naslouchalo programu pomocí telefonního spojení.
Je vidět Jehovovo řízení
To, nač se hosté přijeli podívat a o čem mluvili s takovým zápalem, byly nové objekty a zařízení holandské odbočky Společnosti Strážná věž. Ke komplexu budov patří obytná část, která může sloužit k ubytování až 120 osob, jež budou pracovat v odbočce. Je zde také jídelna pro 160 osob, moderní kuchyň a přístavek s pekárnou, prádelna, sál království a knihovna. Jsou zde i kanceláře, v nichž může pohodlně pracovat 30 osob, a prostor tiskárny a expedice, o velikosti poloviny fotbalového hřiště. To vše se rozkládá na pětihektarovém pozemku ve městě Emmen.
Proč však právě v Emmenu, tak daleko od velkých měst v západním Holandsku a od objektů bývalé odbočky v Amsterdamu? Líčení o tom, jak se v této hustě zalidněné zemi hledal vhodný pozemek, jasně ukazuje Jehovovo řízení.
S hledáním se začalo v roce 1978. Ještě v roce 1980 se zdálo, že bylo všechno úsilí zbytečné, protože v Holandsku jsou přísné vládní zákony týkající se ochrany půdy a stavba rozsáhlých komplexů, jaký jsme potřebovali my, je omezená. Společnost Strážná věž se proto rozhodla hledání zastavit a podala žádost přímo na kancelář pro plánování měst a krajiny.
Brzo došlo k pohovoru. Odpovědný úředník pozorně naslouchal návrhům svědků. Ke všeobecnému překvapení potom řekl: „Svědkové Jehovovi vykonali v naší zemi jedinečnou práci během druhé světové války, a na to se až příliš často zapomíná. Postarám se o to, aby bylo vaše ústředí umístěno v jedné ze tří severních provincií Holandska.“ Jehova opravdu vyslyšel modlitby svého lidu.
Hned příští dopoledne byla umluvena schůzka s ředitelem pro plánování měst a krajiny pro severní část země. Během 24 hodin byl nalezen pozemek o ploše asi pěti hektarů v Emmenu. Ukázalo se, že něco takového právě potřebujeme. Starosta města v Emmenu jednal velmi přátelsky, byl překvapen příznivým postojem územní správy a potvrdil, že pro místní správu v Emmenu bude potěšením poskytnout místo svědkům Jehovovým. Tento slib byl důsledně dodržen.
Náročný úkol
V srpnu 1980 se začalo s výkopem. Vznikl však problém. Do té doby svědkové v Holandsku nikdy nepodnikli žádnou stavební práci větší než sál království nebo sjezdový sál. Nyní byli postaveni před úkol vybudovat domov pro 120 osob a zároveň také moderní tiskárnu s vlastní strojírnou a zařízením pro elektronickou sazbu. Není divu, že ve chvíli, kdy byl posluchačům při slavnostním programu promítnut diapozitiv, na němž byla původní skupina 15 budovatelů, kteří měli začít s prací na projektu, se všichni shodli na tom, že stavitelé i organizátoři byli přinejmenším „optimističtí“.
Skupina se brzo rozrostla na 120 pracovníků plným časem. O víkendech přicházelo pomáhat až 150 osob ze sborů. Ale jak se tato skupina poměrně nezkušených pracovníků zhostila svého úkolu? Jeden z budovatelů prohlásil: „Andělé stavěli za nás.“ Obtížné práce se vždycky nějak vykonaly a problémy se vyřešily neočekávaným způsobem.
Ačkoli je například v této části země beton velice drahý, přišla velkorysá nabídka ke koupi starší betonárky, a tak se uspořilo 60 000 amerických dolarů. Potom právě ve chvíli, kdy jsme potřebovali velký stavební jeřáb, měl jeden stavitel takový jeřáb na prodej. Za několik týdnů byl na staveništi umístěn čtyřicetimetrový jeřáb. A kdo s ním měl pracovat? Jeden zvláštní průkopník (služebník plným časem), který získal výcvik jako jeřábník jen několik týdnů předtím, než se začalo se stavbou.
Stejně tomu bylo s jinými řemeslníky. Téměř celý systém ústředního topení a instalací navrhli a instalovali zvláštní průkopníci, kteří k tomu dostali povolení po absolvování večerních kursů. Tři z kresličů poznali pravdu teprve před několika lety. Pracovali v téže společnosti a jeden jejich spolupracovník, svědek, se tam s nimi rozdělil o „dobré poselství“. Zdá se, že se i dozorce stavby objevil v pravý čas. Poznal pravdu teprve před několika lety a přistěhoval se i s rodinou do Emmenu.
Jehova způsobil růst
Je pravda, že bratři vynaložili chvályhodné úsilí, ale v mysli mnoha účastníků slavnostního programu zůstala jedna otázka: „Co vlastně umožnilo svědkům Jehovovým v této malé zemi, aby uskutečnili takový gigantický projekt?“ Odpověď byla zřejmá. Bez Jehovova požehnání by nebyl takový stavební projekt nutný, a nebyl by ani možný. Různí řečníci při slavnostním programu provedli posluchače krátce minulostí, aby jim ukázali, jak Jehova žehnal věrným.
Willi Diehl, delegát ze Švýcarska, vyprávěl o tom, co se dělo od konce první světové války. Řekl, že J. F. Rutherford, tehdejší prezident Společnosti Strážná věž, pozval jednoho holandského zubního lékaře, Adriaana Blocka, který žil ve francouzském městě Mulhouse, aby se vrátil do Holandska a pomáhal tam v kazatelském díle. Až do té doby dohlížela na práci v Holandsku odbočka pro střední Evropu v Bernu ve Švýcarsku. A tak byla v roce 1922 založena na Witte de Witstraat v Amsterdamu kancelář odbočky. V roce 1927 byla přeložena do Haarlemu.
Nejprve dílo postupovalo, jak říkali, rychlostí volského povozu. Volský povoz však byl pomalu, ale jistě nahrazen automobilem. Jiný řečník, Richard Kelsey z Německa, vyprávěl posluchačům, že cestu pro dílo v Holandsku vlastně připravovali průkopníci z Německa. Osm ze dvanácti průkopníků, kteří byli v roce 1932 v této zemi, přišlo z Německa. Později, za nacistického pronásledování, přišlo do Holandska mnoho dalších německých bratrů a sester a vykonávalo tam kazatelské dílo.
Kazatelská činnost postupovala a vycházelo stále více literatury v holandštině. „Strážná věž“ byla vydávána v holandštině již dříve, v roce 1918. Ale pro nedostatek zájmu vyšla pouze tři čísla. Znovu se objevila v roce 1926 a již nikdy nezmizela, ani v temných dnech druhé světové války.
Těsně předtím, než bylo Holandsko zapleteno do války, a počínaje říjnovým vydáním v roce 1939 byla holandská „Strážná věž“ tištěna na tiskařském lisu, který přišel z Československa, z Prahy. Srdce všech, kteří byli přítomni slavnostnímu programu, se potěšilo, když viděli na pódiu bratra Aloise Stuhlmillera, jednoho z prvních průkopníků z Německa, který na tomto lisu pracoval, a když slyšeli z jeho vlastních úst, jak se tiskly časopisy.
Tiskařské práce v Haarlemu netrvaly dlouho. Nacističtí dobyvatelé lis brzo zkonfiskovali. Po válce udělila holandská vláda kompenzaci v podobě povolení zřídit v Amsterdamu tiskárnu, ale časopisy se musely tisknout v jiných zemích. Tato tiskárna se nyní rozrostla, je z ní v Emmenu plně vybavený provoz pro tisk rotačním ofsetem a tisknou se tam nyní holandské časopisy.
Pohled kupředu
K velkému rozšíření došlo nejen pokud jde o budovy a tiskařské operace, ale také v počtu personálu odbočky neboli rodiny bétel. Když byla na konci druhé světové války otevřena odbočka, byli v ní jen tři nebo čtyři členové. V roce 1964 měla rodina bétel již 19 členů. Začátkem osmdesátých let jich bylo asi 25. V době, kdy je psán tento článek, je již ve svém novém domově v Emmenu 75 členů a jsou plně zaměstnáni. Mají k dispozici rozsáhlé prostory a zařízení a těší se na věci ještě větší.
Velký krok? Ano, velký na tuto malou zemi. Příliš velký? Ne! Bratr Henschel k tomu ve svém slavnostním proslovu řekl: „Tato stavba nebyla vybudována zbytečně.“ Pánovo dílo v této malé zemi má velkou budoucnost. Musíme se dívat kupředu a mít stále ruce na pluhu. 28 000 svědků Jehovových v Holandsku je k tomu rozhodnuto. I když se časy mění a náboženské záležitosti se ve všeobecném zájmu dostávají do pozadí, je přece stále ještě mnoho lidí, kteří reagují příznivě na biblické poselství o nadcházejícím novém světě. Bude-li to Jehovova vůle, dávají se holandští svědkové dychtivě k dispozici k dalšímu podporování zájmů království v této malé zemi.