Sjezdy „Vzrůst království“ — jak bohaté duchovní hody!
JEHOVA slíbil, že se ‚z maličkého stane tisíc a z malého mocný národ‘. On sám ‚to urychlí v patřičném čase‘. (Iz. 60:22) A v některých zemích opravdu vzrostl počet zvěstovatelů království od druhé světové války tisícinásobně. Až dodnes mají svědkové Jehovovi nádherný vzrůst v Brazílii, Itálii, Japonsku, Mexiku — opravdu po celé zemi. Jak výstižné tedy bylo, že byly jejich nedávné sjezdy nazvány Oblastní sjezdy „Vzrůst království“!
Mnohem důležitější než růst co do počtu jsou však bohatá duchovní požehnání, z nichž se těšíme jako svědkové Jehovovi. A kolik požehnání jsme zažili při tomto sjezdu! Pohlédneme-li zpět na hlavní body programu, přinese to osvěžení naší mysli, radost srdci a posílí se naše rozhodnutí, že budeme uplatňovat znamenité rady.
ÚČINKY SJEZDU
Jen v samotných Spojených státech se konalo 117 sjezdů. Celkem bylo přítomno 1 159 898 osob (o 35 828 více než minulý rok) a 10 625 bylo pokřtěno. Čtyři dny byly naplněny duchovním hodováním a radostí, a program se podobal zvuku trubky, jež vydává zcela určitý tón — biblické rady k posile srdce i svědomí.
„Proslovy pojednávaly o každé stránce života,“ řekl jeden návštěvník sjezdu. Také bylo slyšet komentáře jako například: ‚Až se vrátím domů, budu mít víc námětů k přemýšlení než po kterémkoli jiném sjezdu.‘ „Vždy se zdá, že letošní sjezd je lepší než sjezd v minulém roce, ale letošní sjezd byl vůbec nejlepší!“ Ano, program byl opravdu vynikající.
Tyto sjezdy také sloužily k oznamování Jehovova jména a království. Dělo se to například tím, že se mnoho zvěstovatelů království účastnilo kazatelské služby v pátek odpoledne. Také sdělovací prostředky vytvořily velmi dobrou publicitu. Zprávy v novinách v rozhlase a televizi obrátily pozornost na sjezdovou činnost a na to, čemu věří svědkové Jehovovi.
‚Z MALIČKÉHO SE STÁVÁ TISÍC‘
To byl námět zahajovacího dne, založený na slovech z Izajáše 60:22. V proslovu „Naslouchejte a staňte se v budoucnu moudrými“ byli účastníci sjezdu nabádáni, aby naslouchali radám, které platí pro ně, a aby po návratu domů pracovali na těchto věcech. (Přísl. 19:20) Pak přišel proslov předsedajícího „Společně vyvyšujme Boží jméno“, což byla velice povzbuzující rozprava o Žalmu 34. Vyvyšovat Jehovovo jméno znamená chválit je za všech okolností a projevovat úctu ke všem duchovním opatřením od stvořitele. A jak vděční bychom měli být za vynikající duchovní opatření, která činí prostřednictvím své organizace!
Opravdu hlubokým dojmem zapůsobila důležitá část programu „Oznamovat Jehovovy skutky další generaci“. Starší osoby mezi námi pociťují Boží dobrotu již dlouhá léta, a proto mají mladším co říci. A starší svědkové nepřestávají být činní. Ano, všichni členové vedoucího sboru zůstávají velmi činní, ačkoli jsou ve věku od 59 do 91 let! A biblické i dnešní příklady ukazují, jak je vhodné, aby mladší generace měla v úctě starší Jehovovy služebníky a aby s nimi spolupracovala.
Důležitost svatosti byla zdůrazněna v proslovu „Zůstaňme neposkvrnění a bezvadní a v pokoji“. (2. Petra 3:14) Máme-li zůstat neposkvrnění, musíme se vyvarovat nemravnosti a chamtivosti, jimiž se vyznačuje svět. Máme-li si zachovat pokojné vztahy s druhými, je nutné, abychom byli ochotni slevit, jde-li o to, čemu bychom sami dali přednost, a abychom se chovali jako méně důležití.
Účastníci sjezdu byli dále nabádáni, aby ‚mluvili o slávě jeho kralování‘. Můžeme například vydávat příležitostné svědectví, nosíme-li traktáty a jinou literaturu, dobře využíváme svých příležitostí a pěstujeme kladné smýšlení. Významný bod programu nazvaný „Probíhá vzrůst“ ukázal, že velký počet lidí reaguje kladně na dobré poselství. Vždyť za čtyřicet let vzrostl počet svědků Jehovových asi ze 126 000 na více než 2 842 500, a přes 7 416 900 osob se účastnilo Památné slavnosti! Povzbuzující výroky bylo slyšet od některých osob, jež se podílely na tomto velkolepém vzrůstu.
Program prvního dne končil burcujícím proslovem „Ti, kteří přežijí a budou žít na nové zemi“ a vydáním nové knihy nazvané „Přežití do nové země“. Obrací pozornost na 47 prorockých příkladů a popisů lidí, kteří přežijí konec tohoto světa a zdědí pozemskou říši království. Tato publikace byla rozhodně přijata s velkým nadšením.
„ŠIROKO DALEKO OZNAMOVAT KRÁLOVSTVÍ“
To bylo téma druhého sjezdového dne a program zdůrazňoval, že máme výsadu oznamovat poselství o království. Průkopníci, s nimiž bylo interview při přednášce „Vstoupíš velkými otevřenými dveřmi?“, mluvili o tom, co museli obětovat, aby se mohli stát kazateli plným časem, ale potvrdili, že když vstoupili těmito velkými dvěřmi, přineslo jim to veliké uspokojení a požehnání, které člověka opravdu obohacuje. (Přísl. 10:22) Ti, kteří neslouží plným časem, měli důvod k vážné úvaze, když se řečník zeptal: „Dovolují nám naše okolnosti, abychom vstoupili do průkopnické služby?“
Jak bylo výstižně ukázáno v dalším proslovu „Důkladně se zabývat dobrým poselstvím o království“, apoštol Pavel to činil. (Sk. 18:5) Kázání dobrého poselství je jedním z hlavních důvodů, proč existuje křesťanský sbor, a proto je moudré, jestliže se každý dnešní svědek Jehovův zeptá: „Jsem horlivým zvěstovatelem království? Jsou nějaké důvody, proč se nemohu zúčastnit pravidelně každý týden některého způsobu kázání království?“
Proslov „Při svém vzdělávání se zaměřuj na zbožnou oddanost“ ukázal, že taková oddanost znamená mít osobní vztah k Jehovovi. A i když nějaké světské vzdělání je nutné, je dobré položit si otázku: Co je mým cílem, světská kariéra, nebo snaha líbit se Jehovovi?
O světském vzdělání se pojednávalo i v dramatu z dnešní doby „Božská výchova vede k tomu, že vzrůstá ovoce království“. V tomto důležitém programu byl ukázán rozdíl mezi nebezpečím, které je spojeno se studiem na vysoké škole, a mezi odměnou, kterou přináší služba plným časem. Mladí lidé ocenili otevřeně předložené rady a jeden mladý muž poznamenal: „Toto drama nepřehánělo.“
Příjemným překvapením bylo toho rána uveřejnění „Melodií království“ č. 5. A velmi mnozí vyjádřili ocenění nových písní, jichž bylo využito při programu.
Odpolední program začal klíčovým proslovem „Ovoce království roste po celém světě“. Obsahoval rozbor 60. kapitoly Izajášovy verš po verši a byl podán přehled o růstu království od roku 1919. Bylo poukázáno na významné momenty, k nimž patřilo přijetí jména svědkové Jehovovi v roce 1931 a správné zjištění, kdo je „velký zástup“, v roce 1935. (Iz. 43:10–12; Zjev. 7:9) Byla obrácena pozornost na růst, k němuž došlo během druhé světové války a který probíhá nadále, čímž se splňuje Izajáš 60:22.
To vše vhodně předcházelo proslovu „Radostný lid — proč?“ Máme důvody k radosti! Náš Bůh je šťastný Bůh, a radost je ovoce jeho ducha. Radujme se ze světla pravdy, z ochrany, kterou nám poskytuje mravnost založená na Bibli, z nejznamenitějšího společenství a z výsady, že můžeme obšťastňovat Jehovovo srdce tím, že zachováváme svou ryzost a kážeme dobré posleství. Po proslovu, který zvyšoval ocenění pro velký výběr tištěných materiálů, které nám tak pomáhají v naší službě, se mnozí účastníci sjezdu onoho odpoledne s radostí podíleli na kázání království.
„UPLATŇOVAT TO, CO SE UČÍME“
Třetí den začal rozpravou o denním textu, kterou měli dva starší a při které zaměřili pozornost na právě uvedený námět. Pak následovala řada proslovů pod názvem „Osvědčit se jako křesťanská rodina“. Nejprve se pojednávalo o odpovědnosti křesťanského manžela, který si musí zodpovědět například otázky: Dáváš pozor, abys nikdy nevyužíval svého postavení hlavy k sobeckým účelům? Dáváš dobrý příklad tím, že máš správný názor na hmotné zájmy, když učíš své děti, aby kladly království na první místo v životě? Považujete volné dny na konci týdne pouze za dobu pro rekreaci, nebo jsou pro vás v první řadě příležitostí, kdy se můžete účastnit svaté služby?
V dalším proslovu „Manželka, která projevuje hlubokou úctu“ bylo ukázáno, že úloha, kterou přisuzuje manželce Písmo, pochází od moudrého, spravedlivého a milujícího Boha, který ví, co je pro každého nejlepší. Manželce by ovšem také měla být prokazována úcta. Pro ženu není vždy snadné projevovat hlubokou úctu manželovi, protože není dokonalý. Jestliže však projevuje takovou úctu, získává Jehovovo schválení, v rodině to vede k souladu a ženě to přináší štěstí.
Zejména mladší lidé měli užitek z proslovu „Děti, které ctí své rodiče“. Máme-li ctít rodiče, znamená to, že je budeme ze srdce poslouchat a že se budeme chránit před špatnými sklony. A tak je moudré, jestliže si mladý křesťan položí otázku: Je to, co dělám, ke cti Bohu, mým rodičům a mně samotnému?
Další rady pro mladé byly obsaženy v programu „Mladí, nedejte se oklamat“. Program obsahoval několik zajímavých interview a zdůraznil, jak je nutné odolávat snahám ďábla, který nás chce oklamat. Následoval proslov „Synové, kteří rozradostňují Jehovovo srdce“, jenž ukázal, že Ježíš, David i jiní rozradostňovali Jehovovo srdce ve svém mládí. Podobně i mnozí mladí mezi námi rozradostňují Jehovovo srdce dnes svým znamenitým chováním a horlivou službou. (Přísl. 27:11) Jaká výsada to je!
Proslov ke křtu „Podřizujme se pod Jehovovu mocnou ruku“ zdůraznil, že člověk je loajální buď vůči Boží organizaci, nebo vůči organizaci satanově. Oddanost a křest vyžadují změny v našem způsobu myšlení, mluvy i jednání a vyžadují též pravidelnou účast na shromážděních a plný podíl v křesťanské kazatelské službě.
V odpoledním programu „Starší, napodobujte velkého pastýře“ byly objasněny tři hlavní odpovědnosti dozorců. 1. Starší musí brát vážně povinnost sytit Boží stádo a musí dávat pozor, aby se nepřipravovali na poslední chvíli. 2. Příkladem a návodem musí chránit Boží stádo před nebezpečím, jakým je například sklon k nezdravé lhostejnosti, k holdování zábavám, k nedovoleným pohlavním stykům a odpadlictví. 3. Starší se musí pravidelně podílet na pastýřské práci.
Rozprava mezi jedním starším a služebním pomocníkem pak objasnila, „co to znamená podřídit se autoritě království“. Kořenem neúcty k oprávněné autoritě je sobectví, které začalo u ďábla. Podřídit se autoritě království znamená řídit se biblickými zásadami a podřizovat se těm, kteří jsou jmenováni k tomu, aby měli mezi námi vedení.
Co však máme dělat, když nám nějaký blízký přítel řekne, že se dopustil závažného hříchu, ale chce, abychom to uchovali v tajnosti? Proslov „Nepodílej se na hříších druhých“ zdůrazňoval, jak je nutné být loajální k Jehovovi a k jeho organizaci, a vedl k tomu, abychom čestně zkoumali své pocity a pohnutky. Nepodaří-li se nám přimět našeho přítele, kterého trápí svědomí, aby se vyznal starším, měli bychom jim o té věci říci. Je to ve skutečnosti k duchovnímu blahu toho, kdo se provinil, a zprávy ukazují, že podle této rady jednalo mnoho jednotlivců.
Proslov, který vyvolal mnoho příznivých komentářů, měl název „U kterého stolu se sytíš?“ Rozvedeme-li zásadu rady apoštola Pavla z 1. Korinťanům 10:14–22, uvědomíme si, že sytit se u Jehovova stolu znamená přinášet Bohu uctívání, které mu patří, a sytit se jeho pravdami. Musíme se proto vyhýbat „stolu démonů“ tím, že se chráníme před věcmi, jako jsou nedovolené pohlavní styky, hmotařství, nesprávná zábava a filozofie, které kritizují Boží slovo. Omezíme-li se jen na Jehovův stůl, přinese nám to radost, spokojenost a spolehlivou naději.
Závěrečný proslov třetího dne měl název „Svaté písmo zvětšuje naše přesné poznání o Bohu“. Řečník sledoval dosavadní činnost Společnosti Strážná věž, pokud jde o tisk různých Biblí, a pak vyvolal nadšení posluchačů oznámením, že je uveřejňován „Překlad nového světa Svatých Písem — s odkazy“. Obsahuje více než 125 000 odkazů, velmi užitečné poznámky pod čarou a velice cenný dodatek. Jak vítaná pomoc to je pro badatele Bible!
„NEKONEČNÁ HOJNOST KRÁLOVSKÉHO PANSTVÍ“
To byl námět čtvrtého a závěrečného sjezdového dne. První hlavní proslov soustřeďoval pozornost na otázku „Máš odpor k tomu, co je zlé?“ Potřebujeme moudrost, abychom rozhodli, co je zlé, a špatnost musíme opravdu nenávidět, musíme se jí štítit, protože jít nesprávnou cestou znamená přivodit si Jehovovu nepřízeň a může to poškodit nás i druhé. (Řím. 12:9) Musíme si také uvědomit, že je něco opravdu zlé, když to Jehova tak označil, a měli bychom se toho opravdu vyvarovat.
Dále bylo zdůrazněno, že „vzrůst království přináší další odpovědnost“. Ano, velký růst přináší odpovědnost všem těm, kteří jsou dále v pravdě. To lze mezi jiným činit tím, že prokazujeme pohostinnost a dáváme znamenitý příklad ve všech oblastech svaté služby.
„Chraň se před hanebnou pošetilostí“ byl název druhého dramatu. Působivě znázornilo špatné výsledky Achanovy chamtivosti. (Jozue, kapitola 7) Drama také ukázalo, jak by podobný případ hanebné pošetilosti mohl překážet působení Božího svatého ducha ve sboru. Bylo tím silně zdůrazněno, že se musíme všichni snažit zachovávat organizaci čistou a chránit své srdce před pokušením.
Odpoledne začalo veřejnou přednáškou „Panství, které dosáhne toho, co nedokáže žádný člověk“. Poučení o tomto povzbuzujícím poselství se dočteš na stránkách 10–18 tohoto vydání „Strážné věže“.
Pak přišel proslov „Je ctí nést Jehovovo jméno“. Byl založen na brožuře „Božské jméno, jež potrvá navždy“, která byla vydána dopoledne. Řečník poznamenal, že nejdůležitější pravdou Bible není výkupné ani naděje na život v ráji, ale skutečnost, že Jehova je jediný pravý Bůh. Jako lidé, kteří neseme Jehovovo jméno, musíme uznávat, že on je velký původce předsevzetí; musíme milovat jeho vlastnosti a ze všech sil se snažit je napodobovat, a musíme při každé příležitosti oznamovat jeho jméno.
V závěrečném proslovu „Organizace království se přizpůsobuje pro další vzrůst“ řečník zdůraznil, jak velkou výsadu máme, že můžeme žít v této době růstu. Musíme však zachovávat kvalitu svého uctívání a jako jednotlivci musíme stále postupovat kupředu. Jak to řekl jeden řečník v závěru: „Jehova a jeho Syn nám poskytují božskou podporu, a proto postupujeme kupředu jako organizace království, která je přizpůsobena pro další růst. Máme všechny důvody, abychom společně vyvyšovali Boží jméno nyní i navždy.“
A tak měly oblastní sjezdy „Vzrůst království“ velmi kladný a povzbuzující účinek. Od začátku až do konce to byly opravdu bohaté duchovní hody.