Uvažovat o tom, co si zasluhuje vážný zájem
1 Pavel říká ve Filipenským 4:8, že bychom měli uvažovat o tom, „co si zasluhuje vážný zájem“. Ve Filipenským 1:10 nás povzbuzuje, abychom se ujistili o „důležitějších věcech“. Nemyslí tím, že bychom měli jen o těchto věcech, které zasluhují vážný zájem, a o důležitých věcech uvažovat a přemýšlet, ale že se musíme opravdu „v tom cvičit“. (Fil. 4:9) To se shoduje s Jakubovou radou: „Staňte se však činiteli slova a ne pouze posluchači.“ (Jak. 1:22) Co patří k věcem, které „si zasluhují vážný zájem“?
2 Jistě si zasluhuje vážný zájem rozdělení času, abychom se mohli s druhými podílet na službě. (Mar. 13:10) Mnozí mají o víkendu jedinou možnost, jak se účastnit služby. Lidé ve světě mají sklon k tomu, že si plánují celý víkend na uvolnění. Napodobují však ti, kteří to činí, obětavý způsob jednání našeho vzoru, Ježíše Krista? Prozrazuje takový způsob jednání střídmost? Umírněné uvolnění je jistě užitečné, musíme si však zachovat rovnováhu, abychom z něho měli co největší možný užitek a abychom se vyhnuli škodlivým následkům. Zanedbávání „důležitých věcí“ vede k duchovní slabosti.
3 Tělesnou námahou a „střídáním tempa“ máme ze služby podobný užitek, jaký hledají lidé v různých formách uvolnění. Kromě toho pěstujeme společenství se členy rodiny a s druhými zvěstovateli, kteří potřebují povzbuzení a poučování ve službě. Do naší mysli se vštípí cenné biblické pravdy, a druzí dostávají příležitost, aby slyšeli dobré poselství a varování před Boží odplatou. Ještě po týdnech myslíme s uspokojením na tuto dobu a máme v srdci pokoj. Ježíš řekl: „Můj pokrm je, abych činil vůli toho, který mne poslal, abych dokončil jeho dílo.“ (Jan 4:34) Ježíš se zabýval „důležitějšími věcmi“. Jan měl rovněž na mysli to, „co si zasluhuje vážný zájem“, když řekl: „Ale ten, kdo činí Boží vůli, zůstává navždy.“ — 1. Jana 2:17.
4 Dobré společenství patří k tomu, „co si zasluhuje vážný zájem“. Když se Pavel zmínil o některých bratrech, kteří pro něj byli dobrým společenstvím, řekl: „Pouze ti jsou mými spolupracovníky pro Boží království a právě ti se pro mne stali posilující pomocí.“ (Kol. 4:11) Pavel jistě nemyslel na velké společenské příležitosti, které se táhly až do pozdní noci a při nichž bylo snadné příliš se najíst nebo napít nebo úplně ztratit přehled. Když se naproti tomu doma sejde jen několik málo osob se svými rodinami, získají budující rozhovory a výměnou povzbuzení ty nejlepší výsledky. V takovém ovzduší nahrazují povzbudivé rozhovory a zkušenosti hlučnou, nevkusnou hudbu. Děti, které jsou přítomné, si vytvářejí svoji křesťanskou osobnost. Po takovém společně stráveném čase je člověk druhý den ráno daleko ochotnější vykonávat nadšeně službu; po větší společnosti, která se protáhne do pozdních hodin, to mnohdy tak není.
5 Osobní studium patří rovněž k tomu, „co si zasluhuje vážný zájem“. Pro mnohé z nás není snadné najít si čas ke studiu, a proto je vhodná rada v Efezanům 5:15, 16: „Dávejte tedy přísně pozor, abyste nechodili jako nemoudří, ale jako moudří tím, že pro sebe vykupujete příhodný čas, protože dny jsou zlé.“ Jsme ochotní zaplatit tuto cenu? Možná, že si můžeme „vykoupit čas“, kdy se nedíváme na televizi. Přijde na to, co považujeme za „důležitější věci“. Občas jistě může sledování televize sloužit k uvolnění a ke všeobecnému vzdělání, více nám však v tom slouží čtení Bible a publikací Společnosti, jimiž se můžeme navíc duchovně posilovat. — Srovnej Římanům 8:5,6.
6 Žalmista řekl: „Je mi potěšením, můj Bože, činit tvou vůli.“ (Žalm 40:8; 40:9, „KB“) Pro pravé křesťany je „potěšením“, když se zabývají „důležitějšími věcmi“. Kdo se věnuje zájmům království, najde opravdovou spokojenost a radost.