Staňte se příkladem v mluvení a v chování
1 Apoštol Pavel Timotea vybízel, aby se stal příkladem v mluvení a v chování. (1. Tim. 4:12) I my bychom měli příkladně mluvit a jednat, a to zvláště ve službě. Může to totiž rozhodnout o tom, zda zapůsobíme na srdce lidí, s nimiž budeme mluvit.
2 Musíme uplatnit všechny zásady dobrého chování, k nimž patří zdvořilost, ohleduplnost, laskavost, slušnost a takt. Projevováním těchto vlastností dáváme najevo, že jsme si vědomi, jak naše chování na lidi působí. Dobré chování ve službě se dá přirovnat ke koření, kterým se ochucuje jídlo. I zdravé jídlo, které není okořeněné, může chutnat nevalně a mdle. Podobně se může projevit i to, když při styku s lidmi opomeneme zásady dobrého chování. (Kol. 4:6)
3 Buďte příkladem v mluvení: Přátelský úsměv a vřelý pozdrav jsou při nabízení dobré zprávy nesmírně důležité. Jestliže svůj úvod okořeníme vřelostí a upřímností, dáme oslovenému najevo, že o něj máme opravdový zájem. Pečlivě naslouchejte, co oslovený říká, a projevte úctu k jeho názorům. Když mluvíte vy, dělejte to taktně a vlídně. (Srovnej Skutky 6:8.)
4 Občas se setkáme s člověkem, který je nepřátelský, a dokonce útočný. Jak bychom měli reagovat? Petr nás vybídl, abychom mluvili „s mírností a hlubokou úctou“. (1. Petra 3:15; Řím. 12:17, 18) Ježíš řekl, že když někdo poselství o Království hrubě odmítne, měli bychom jen ‚setřást prach ze svých nohou‘. (Mat. 10:14) Budeme-li se i v takové situaci chovat příkladně, můžeme tím nakonec obměkčit srdce takového člověka.
5 Buďte příkladem v chování: Při kázání dobré zprávy na rušných ulicích a na veřejných prostranstvích je nutné, abychom byli ohleduplní, ne příliš hluční nebo neodbytní, a abychom kolemjdoucím nepřekáželi v chůzi. Na návštěvě u zájemců bychom měli dodržovat společenské konvence, chovat se společensky a dávat najevo, že si vážíme jejich pohostinnosti. Děti, které nás provázejí, musí respektovat zájemce a jeho majetek; když se zájemcem mluvíme, měly by být ukázněné a pozorné. Jestliže se děti chovají neukázněně, zanechá to nepěkný dojem. (Přísl. 29:15)
6 Náš vzhled musí prozrazovat, že jsme Boží služebníci a že kážeme Boží slovo. Naše oblečení a vnější úprava by neměla být ani nedbalá či zanedbaná, ani divoká či extravagantní. Náš vzhled musí být hodný dobré zprávy o Kristu. (Srovnej Filipanům 1:27.) Když budeme pečlivě dbát na svůj vzhled a své věci, nebudeme druhým zavdávat příčinu ke klopýtání a nebude důvod, aby se naší službě něco vyčítalo. (2. Kor. 6:3, 4) Naše příkladné mluvení a chování učiní poselství o Království ještě přitažlivější, což bude Jehovovi ke cti. (1. Petra 2:12)