1J Tituly a popisná označení Jehovy
VŠEMOHOUCÍ. Heb. Šad·daiʹ, plurál označující vznešenost, vyskytuje se 41krát a překládá se výrazem „Všemohoucí“. (1Mo 49:25; Ža 68:14) Odpovídající slovo v Křesťanských řeckých písmech je Pan·to·kraʹtor a znamená „Všemohoucí“ neboli „Vševládce; Všemocný“. (2Ko 6:18; Zj 15:3) Výraz ʼEl Šad·daiʹ, „Všemohoucí Bůh“, se v M vyskytuje sedmkrát a vyjadřuje, že Jehova má moc, které nelze odporovat. (1Mo 17:1; 2Mo 6:3)
PRASTARÝ NA DNY. Aram. ʽAt·tiqʹ Jó·minʹ, znamená „ten, kdo je pokročilý (nebo ‚letitý‘) na dny“. (Da 7:9, 13, 22)
STVOŘITEL. Heb. Bó·reʼʹ. (Iz 40:28; 42:5) VZNEŠENÝ STVOŘITEL. (Ka 12:1)
OTEC. Heb. ʼAv; řec. Pa·terʹ; lat. Paʹter; jako Stvořitel (Iz 64:8); jako dárce věčného života pro všechny, kdo projevují víru. (Jan 5:21) Výraz „Svatý Otec“ je použit výlučně na Jehovu. (Jan 17:11. Srovnej Mt 23:9.)
BŮH. Heb. ʼEl, bez určitého členu, pravděpodobně znamená „Mocný; Silný“. (1Mo 14:18)
BŮH. Heb. ʼElóʹah, jednotné číslo od slova ʼElo·himʹ, bez určitého členu. U Joba se vyskytuje 41krát a v jiných knihách 16krát. (Job 3:4)
BŮH. Heb. ʼElo·himʹ, bez určitého členu. V časopise The American Journal of Semitic Languages and Literatures, sv. XXI, Chicago a New York, 1905, s. 208, Aaron Ember napsal: „To, že se jazyk S[tarého] Z[ákona] zcela vzdal myšlenky plurality v אלהים [ʼElo·himʹ] (uplatněno na Boha Izraele), ukazuje zejména ta skutečnost, že se toto slovo téměř bez výjimky pojí se slovesným přísudkem v jednotném čísle a s přívlastkem v podobě přídavného jména v jednotném čísle. . . . אלהים [ʼElo·himʹ] je třeba vyložit spíše jako intenzivní plurál, který označuje velikost a majestát rovnající se Velkému Bohu. Řadí se k plurálům אדנים [ʼadho·nimʹ, „pán“] a בעלים [beʽa·limʹ, „majitel; pán“], jež se používají na lidi.“ ʼElo·himʹ obrací pozornost na sílu, kterou má Jehova jakožto Stvořitel, a ve zprávě o stvoření se vyskytuje 35krát. (1Mo 1:1–2:4)
BŮH BOHŮ (PÁN PÁNŮ). (5Mo 10:17; Da 2:47)
BŮH PRAVDY. Heb. ʼEl ʼemethʹ, ukazuje, že Jehova je v celém svém jednání pravý a věrný. (Ža 31:5)
VZNEŠENÝ BŮH. Aram. ʼElahʹ rav. (Da 2:45)
ŠŤASTNÝ BŮH. Řec. ma·kaʹri·os The·osʹ. (Srovnej 1Ti 1:11.)
SVATÝ BŮH. Heb. ʼElo·himʹ qedho·šimʹ. (Joz 24:19)
SVATÝ, SVATÝ, SVATÝ. Heb. qa·dhóšʹ, qa·dhóšʹ, qa·dhóšʹ. Tento výraz připisuje Jehovovi svatost, čistotu, ryzost a posvátnost nejvyššího stupně. (Iz 6:3; Zj 4:8)
BŮH TRVAJÍCÍ NA NEURČITO. Heb. ʼEl ʽó·lamʹ. (1Mo 21:33)
UČITEL. Heb. Mó·rehʹ. (Job 36:22) VZNEŠENÝ UČITEL. (Iz 30:20)
PROKÁŽI SE BÝT TÍM, ČÍM SE PROKÁŽI BÝT. (Viz 2Mo 3:14 ppč.)
ŽÁRLIVÝ. Heb. Qan·naʼʹ, znamená „Trvající na výlučné oddanosti“. (2Mo 34:14; viz také Ez 5:13.)
JEHOVA BŮH. (1Mo 2:4. Viz dodatek 1A.)
JEHOVA VOJSK. V M se tento výraz s malými obměnami vyskytuje 283krát. Dvakrát se vyskytuje také v Křesťanských řeckých písmech, kde Pavel a Jakub citují proroctví z Hebrejských písem nebo se na ně odvolávají. (Viz Ří 9:29; Jk 5:4.) Výraz „Jehova vojsk“ vyjadřuje moc Panovníka, pod jehož velením jsou nesmírně velká vojska duchovních tvorů. (Ža 103:20, 21; 148:2; Iz 1:24; Jer 32:17, 18. Viz dodatek 1E.)
KRÁL VĚČNOSTI. Řec. Ba·si·leusʹ ton ai·oʹnon. (Srovnej 1Ti 1:17.)
KRÁL NÁRODŮ. Heb. Meʹlekh hag·gó·jimʹ. (Jer 10:7)
ŽIVÝ BŮH. Heb. ʼElo·himʹ, s přídavným jménem v množném čísle chai·jimʹ (5Mo 5:26); nebo s přídavným jménem v jednotném čísle chai (Iz 37:4, 17); řec. The·osʹ zon. (Srovnej Heb 3:12.)
MAJESTÁT. Řec. Me·ga·lo·syʹne, označuje jeho vyvýšené, nadřazené postavení. (Srovnej Heb 1:3; 8:1.) MAJESTÁTNÍ. Heb. ʼAd·dirʹ. (Iz 33:21)
PŮVODCE. Heb. ʽO·sehʹ. (Ža 115:15; Jer 10:12) VZNEŠENÝ PŮVODCE. (Iz 54:5)
NEJVYŠŠÍ. Heb. ʽEl·jónʹ. (5Mo 32:8; Ža 9:2; 83:18)
NEJSVĚTĚJŠÍ. Heb. Qedho·šimʹ, plurál označující vznešenost a majestát. (Př 30:3)
DOZORCE VAŠICH DUŠÍ. (1Pe 2:25)
SKÁLA. Heb. hac·Curʹ. (5Mo 32:4) Použito obrazně k popisu Jehovových vlastností. Znázorňuje Jehovu jako dokonalého, se smyslem pro právo, věrného, spravedlivého a přímého; jako otce (5Mo 32:18); jako pevnost (2Sa 22:32; Iz 17:10); jako bezpečnou výšinu a útočiště (Ža 62:7; 94:22); jako zdroj záchrany. (5Mo 32:15; Ža 95:1)
ZACHRÁNCE. Heb. Mó·šiʹaʽ (Iz 43:11; 45:21); řec. So·terʹ. (Srovnej Lk 1:47.)
SVRCHOVANÝ PÁN. (1Mo 15:2; Lk 2:29. Viz dodatek 1E.)
NEJVÝŠE POSTAVENÝ. Aram. ʽEl·jó·ninʹ. (Da 7:18, 22, 27)
[PRAVÝ] BŮH. Heb. ha·ʼElo·himʹ. (Viz dodatek 1F.)
[PRAVÝ] BŮH. Heb. ha·ʼElʹ. (Viz dodatek 1G.)
[PRAVÝ] PÁN. Heb. ha·ʼA·dhónʹ. (Viz dodatek 1H.)