Čokoláda před soudem

Svědecká výpověď skončila. Zástupci žaloby i obhajoby přednesli své závěrečné řeči. Porota se rozešla, aby zvážila důkazy a vynesla rozsudek. Zvědaví diváci zaplňovali hodiny soudní síň a sledovali, jak nepřetržitý proud svědků předkládá důkazy pro a proti obžalované. Nyní čekali na vynesení rozsudku.

Obžalovaná čekala s nimi. Ať již horkem nebo ze strachu, vypadala jako by se rozpouštěla. Zatímco čekala, její myslí znovu probíhaly hodiny, v nichž byly předkládány důkazy. Přemýšlela, jak sama líčila uplynulé roky.

Svědectví obžalované

Vyprávěla soudu, že v roce 1519 přivedl španělský cestovatel Hernado Cortés svou expedici do srdce Mexika, aby ukořistil zlaté a stříbrné poklady aztéckých Indiánů. Císař Montezuma a jeho aztéčtí poddaní si mysleli, že Cortés a jeho vojáci jsou „bílí bohové, kteří vystoupili z moře“. Aztékové je přivítali, uspořádali pro ně slavnost a předložili jim chladný, hořký nápoj, který byl u nich velice oblíbený. Nazývali ho cacahuatl.

Španělé se dověděli, že Aztékové věří, že jeden z jejich proroků přinesl semena kakaovníku z ráje a zasadil je do své zahrady. Když vylisoval ze semen tekutinu a pil ji, získal univerzální moudrost a poznání. Sám Montezuma věřil, že mu nápoj dává sílu a energii, ale také oživuje jeho plodivou sílu. Kromě toho sloužily kakaové boby rovněž jako peníze.

Cacahuatl chutnal evropským dobyvatelům příliš hořce, ale přidáním malého množství cukru se ohromně vylepšil, takže se Cortés rozhodl uvést tuto sladkou verzi, jíž nazval chocolatl, na španělský dvůr. Ve Španělsku měla ihned úspěch. Vznešené dámy si nápoj tak oblíbily, že jim jejich komorné musely nosit šálky vřelého chocolatlu i do kostela. Poptávka po exotickém nápoji velmi rychle rostla a brzy přivážely španělské lodi pravidelné dodávky kakaových bobů z rovníkových zemí, kde se pěstovaly.

Původ tohoto neobvyklého a vzrušujícího nápoje a předpis na jeho přípravu byly zachovávány v přísné tajnosti. Tajemství však proniklo na veřejnost, když ho španělští mnichové prozradili italským mnichům. Nápoj se šířil jako blesk — do Itálie, Francie, Anglie a do celé Evropy. V každé zemi přidali své vlastní příchuti, aby vyhověli současnému vkusu. Obžalovaná si pak vzpomněla, že Angličanům dělala potíže výslovnost jejího jména a že je tedy změnili na chocolate.

Obžalovaná prohlásila, že ve všech uvedených zemích, a od roku 1765 i v USA, rychle vyrůstaly továrny, které zpracovávaly moderními metodami kakaové boby v čokoládu. Později vyráběly mléčnou čokoládu, tabulky čokolády, oříškovou čokoládu, čokoládu plněnou třešněmi a čokoládové bonbóny. V Itálii znají čokoládový krém. V některých zemích podávají masové pokrmy s čokoládovou omáčkou. V Dánsku jedí čokoládové obložené chlebíčky jako zákusky. Také existuje čokoládový tabák a čokoládová paprika. Dokonce můžete dostat včely nebo kobylky polévané čokoládou, prohodil obhájce se smíchem. To však bylo pro soudce nechutné a proto sáhl po sklenici vody.

Obžalovaná řekla soudu na závěr: „Je zřejmé, že svět je po mně posedlý. Není to však moje vina. Ale svědčí to o mé dobré pověsti.“

Obžalovaná si dobře vzpomněla na důkazový materiál obžaloby. Přišla jí na mysl slova jedné svědkyně, dvacetileté dívky, jejíž výpověď považoval zástupce obžaloby pro obhajobu za zvláště škodlivou. Na jejím obličeji byly jizvy po ošklivých uhrech. Svědkyně vypověděla, že jí týdně tři až čtyři tabulky čokolády. Po ní šla řada svědků, kteří trpěli stejným kožním problémem, a jeden po druhém uváděli, že snědí několik tabulek čokolády za týden.

Obžalovaná si také vzpomněla na lékaře, který svědčil o tom, že skoro každý lékař, jehož zná, klade čokoládu na seznam látek, které vyvolávají alergickou reakci. Připomněla si i tváře všech, kteří odpřisáhli, že po požití čokolády trpěli kopřivkou, bolestmi hlavy z migtény nebo žaludečními potížemi.

Potom tu byl ještě zubní lékař, který u soudu uvedl, že čokoláda je příčinou zubního kazu. K jeho tvrzení se připojili i další. Jiný lékař vypověděl, že čokoláda zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi a tak zvětšují riziko srdečních chorob. Po tomto svědkovi přišel odborník, který prohlásil, že čokoláda obsahuje obrovské množství kofeinu, a že je lepší pít čaj nebo kávu. Touto poznámkou byla obžaloba uzavřena.

Obžalovaná si potom připomněla, jak byla potěšena prvním svědkem obhajoby. Známý alergolog vypověděl: „S výjimkou mléka a cukru je čokoláda pravděpodobně nejkritizovanější potravinou... Je na čase, abychom se pokusili oddělit pravdu od mýtů. Je to důležité proto, že čokoláda je velice výživná, a její hodnota je uznávána tam, kde je žádoucí velká zásoba energie v malém objemu.“

Na tohoto svědka byl vznesen dotaz o vztahu mezi čokoládou a uhrovitostí. Řekl: „Léta byla běžná praxe pohlížet na čokoládu jako na hlavní příčinu pro vznik uhrů, protože se předpokládalo, že zvyšuje lipidy v krvi a tím ovlivňuje činnost tukových žláz.“ Odvolával se na výzkumné práce, v nichž se „došlo k závěru, že čokoláda nemá podstatný vliv na vznik uhrů“.

Byla citována nová studie, která byla uvedena na Pennsylvánské univerzitě. Jejich základem bylo zkoumání 65 pacientů trpících uhry. Začali jíst denně velké množství čokolády. U 46 pacientů se uhry nezměnily, u 10 nastalo zlepšení a v 9 případech pozorovali zhoršení. Když titíž pacienti jedli podobně vypadající sladkosti, jež neobsahovaly čokoládu, neprojevila se u 53 žádná změna, u 5 nastalo zlepšení a v 7 případech došlo ke zhoršení. Dále se krátce citovalo z nedávno uskutečněné studie amerického námořnictva, v níž skupina nižších námořních důstojníků, kteří trpěli uhry, dostávala každý den během čtyř týdnů nejméně jednu tabulku čokolády. Jedení čokolády nijak neovlivnilo jejich chorobné změny na kůži.

A co migréna, žaludeční potíže a kopřivka, o nichž někteří dosvědčili, že pocházejí z požívání čokolády? Ano, důkazy jasně ukazují, že u některých lidí mohla čokoláda vzbudit tyto reakce. Obžalovaná si připomněla, že se při tomto doznání nervózně vrtěla na židli. Lékař souhlasil, že „čokoláda sama o sobě skutečně může vzbuzovat alergické, toxické... reakce“, poukázal však také na to, že vzhledem k značně rozšířenému požívání čokolády jsou alergické reakce poměrně nepatrné. Také zastával názor, že čokoláda často sloužila jako obětní beránek z pohodlnosti tam, kde je diagnóza „obtížná nebo nejistá, a že čokoládu „často nespravedlivě obviňovali a bez rozlišení zavrhovali“. Dále jsou „doložené reakce na čokoládu mnohem méně časté, než naznačuje celkový dojem, který zprostředkovali lékaři i laici“.

Obžalovaná se zvláště zajímala o obhajobu proti útoku, že čokoláda působí zubní kaz. Poslouchala zprávy o studiích tří výzkumných středisek, včetně Amerického Národního ústavu pro zubařský výzkum. Výzkumy dospěly k výsledku, že čokoláda obsahuje protikazový faktor — možná svým obsahem tuku —, který působí, že se zuby potahují povlakem, a tím je chrání před kazem.

Ovšem mléčná čokoláda má 55 váhových procent cukru, a cukr jistě působí zubní kaz. Možná, že však tento protikazový faktor v čokoládě bude potírat zvýšenou kazivost po cukru. Kromě toho drží škrobovité potraviny, jako například brambory, na zubech déle než velice rozpustný cukr a mohou tedy v ještě větší míře působit kazivost zubů.

Obžalovaná si také z potěšením vzpomíná na svědectví jedné znalkyně z Pensylvánské státní univerzity, která řekla: „Naše tělo není schopné rozlišit cukry z ovoce, zeleniny, mléka nebo medu a cukry z čokolády a cukroví.“ Také nemohla skrýt úsměv, když si připomněla, jak jedna studie Texaské státní univerzity zjistila, že dvojník a sok čokolády, svatojánský chléb, pravděpodobně působí na kazivost zubů pětkrát víc než tabulka čokolády.

Obhajoba pokračovala. Ne, není pravdivé, že čokoláda působí vysokou hladinu cholesterolu v krvi. Někteří odborníci ukázali, že tuk v čokoládě je nasycený, „ale na rozdíl od jiných nasycených tuků zřejmě nezvyšuje hladinu cholesterolu v krvi. Jako rostlinný produkt neobsahuje čistá čokoláda žádný cholesterol.“ Článek, o nějž se opírala výpověď, pokračoval: „Ti, kteří chtějí zamezit srdečním chorobám, se nemusejí čokoládě vyhýbat. Snad mohou mít jen strach z toho, že dodává příliš mnoho kalorií.“ Jestliže počítáš kalorie, pak buď opatrný: Jedna stogramová tabulka čokolády má hodnotu 2 170 kilojoulů (520 kilokalorií).

Obžalovaná se však utěšovala připomínkou svědectví, že se nejedná o úplně „prázdné kalorie“, jak to někteří nazývají. V čokoládě je malé množství bílkovin, vitamíny A, D, E a K, kyselina linolová, vápník, vitamín B1, B2, fenyletylamin a železo.

Ano, čokoláda opravdu obsahuje nějaký kofein, ale daleko méně než šálek čaje nebo kávy. O co méně? Ve 100 gramech jemné hořké čokolády je asi 20 až 30 miligramů kofeinu, zatímco v šálku horké kávy 100 až 150 miligramů.

Nakonec dal jeden odborník Montezumovi a jeho aztéckým poddaným za pravdu. Čokoláda je účinný prostředek proti vyčerpání a dodává sílu a energii. Měli z ní užitek atleti i vojáci. Když Hillaryho expedice dobývala Mount Everest, vzali si s sebou metráky čokolády a kakaa. A když američtí astronauti z Gemini podnikli cestu do vesmíru, byla s nimi i čokoláda.

Na tomto místě obžalovaná přerušila své vzpomínky. Muži a ženy z poroty opět zaujali svá místa. Soudce požádal obžalovanou, aby vstala. V místnosti nastalo ticho, když tmavohnědá obžalovaná povstala a obrátila se k porotě. Tuto chvíli všichni napjatě očekávali. Nastal okamžik pravdy.

Soudce se zeptal: „Dámy a pánové z poroty, dospěli jste k nějakému rozhodnutí?“

Předseda z poroty se na soudce nešťastně podíval. „Ne“, řekl prostě. „Nemohli jsme dosáhnout jednotného rozsudku. Měli jsme smíšené pocity. Někteří ji považují za vinnou, ostatní mají pocit, že je nevinná.“

V soudní síni vypuklo mumlání. Porota není zajedno. Co dál? Soudce chtěl rozhodnout později. Ale co posluchači? Prozatím si každý musí o obžalované vytvořit své vlastní mínění.

Ale co paní Čokoláda? Jak ta se cítí? „Jsem spokojená. Nejsem zdaleka tak špatná, jak to často o mně říkali, i když také nejsem dokonalá“. Na chvíli se zamyslela a pak dodala spokojeným tónem: „Ale která potrava je dokonalá, kromě čistého mateřského mléka?“

[Praporek na straně 29]

Buď opatrný: Stogramová tabulka čokolády má hodnotu 2 170 kilojoulů (520 kilokalorií)

[Praporek na straně 30]

Když Hillary dobýval Mount Everest a astrounauti vstupovali do vesmíru, byla s nimi i čokoláda

[Praporek na straně 30]

Když Jehovův lid při jedné příležitosti truchlil, dostal příkaz, aby jedli tučné věci a pili sladké a netruchlili, ale radovali se. (Nehemiáš 8:10, „KB“) Je dobré připomínat si, že „Boží království neznamená jíst a pít“ a že jídla, jež Bůh stvořil, aby je požívali s díkůvzdáním, se mají užívat s mírou. — Římanům 14:17; 1. Timoteovi 4:3, 4.