Mír v nevlastní rodině

• ‚Nevlastní otec ztrácí trpělivost a ubíjí nevlastního syna k smrti‘ — oznamují zpravodajové.

• ‚Dospívající zabíjí svého nevlastního otce ranou z pistole‘ — podle policejní zprávy.

• ‚Žena zastřelila svého čtrnáctiletého nevlastního syna, protože nemohla již snášet jeho chování‘ — říká zpráva.

„ŽIVOT v nevlastní rodině může být zdrojem velkého stresu,“ vysvětluje dr. John Vished, spoluzakladatel Americké společnosti pro nevlastní rodinu. „Vstupují-li lidé do takového vztahu s nereálnými předpoklady, pravděpodobně si budou stěžovat na značné zatížení.“ Souběžně se vzrůstajícím procentem rozvodů neuvěřitelně stoupá i počet nevlastních rodin. Je však smutné, že 44 procent těchto rodin se rozpadá již v prvních pěti letech. Mnozí se však s tímto problémem spojení dvou rodin v jednu přece jen vyrovnali. Přitom bylo velice důležité, že uplatnili dále uvedené biblické zásady.

„Lepší je zakončení nějaké věci, než její začátek. Lepší je ten, kdo je trpělivý, než ten, kdo je domýšlivý v duchu. Neukvapuj se... takže by ses urazil.“ (Kazatel 7:8, 9) Trpělivost je rozhodující činitel. Rodinné svazky, které jsou pro přirozenou rodinu samozřejmé, se zde teprve musí vytvořit. Nevlastní rodina není rodina „okamžitě utvořená“. Odborníci říkají, že proces vývoje až k pocitu „My“ trvá čtyři až sedm let. Počáteční období by rodiče v nevlastní rodině neměli brát na lehkou váhu. Měli by se snažit zůstat klidní a neurážet se, jestliže nevlastní děti odmítají jejich počáteční snahy o zpřátelení.

„Opovážlivostí člověk vyvolává pouze zápas, ale u těch, kteří se spolu radí, je moudrost.“ (Přísloví 13:10) Tvrdohlavost a domýšlivost — ze strany dětí nebo rodičů — vede k nepokojům. Scházejte se pravidelně a hovořte společně celá rodina i o problémech. Učte se vyjadřovat své pocity a buďte přitom citliví i k druhým. Čím více se v otevřených rozhovorech něco dozvíte o „nových“ členech rodiny, tím si budete bližší.

„Kdo projevuje v nějaké věci pochopení, nalezne dobro, a šťastný je ten, kdo důvěřuje v Jehovu.“ (Přísloví 16:20) K pochopení také patří dívat se až za to, co je jasně patrné, a rozeznávat důvody pro určité postoje a jednání. (Přečti si rozhovor na další stránce.) Tato vlastnost ti může pomoci, abys viděl na druhých dobré věci.

Jedna nevlastní matka například přerušila vášnivou rozpravu následujícím návrhem: „Ať každý z nás jmenuje jednu vlastnost, která se mu na druhých nelíbí, a hned potom vlastnost, která se mu skutečně líbí.“ Později napsala. „Byli jsme překvapeni, kolik dobrých vlastností jsme jeden na druhém objevili.“ Pak se v slzách objímali. V jiném domově se jeden dospívající bouřil, když se jeho matka znovu vdala, ale pochopení obnovilo pokoj. Jeff řekl: „Po několika měsících jsem pochopil, že je to muž, který mojí matku činí šťastnou. A to jediné je důležité.“

Zda uplatníš tyto zásady nebo ne, závisí na tvém duchovním smýšlení. „Kdo důvěřuje v Jehovu“, jistě se mu také chce líbit, a to je klíč k míru v nevlastní rodině.