Mladí lidé se ptají . . .

Jak mohu překonat svou zamilovanost?

JEDNA dívka říká: „Napsala jsem mu dopis, v němž jsem mu dala najevo své city. Kdykoli jsem se ho ptala na jeho city ke mně, vždycky popřel, že by ke mně něco cítil. Z toho, jak se díval a jak jednal, jsem však poznala, že to není pravda.“

Pro toho, jehož zaslepila zamilovanost, má skutečnost nepatrný význam. Mladý muž, o němž byla řeč, se pokusil laskavě vysvětlit svůj nedostatek zájmu, a dokonce požádal o pomoc křesťanské starší. Dívka však žádné odmítnutí neuznala. Považovala chlapcova nezáludná slova a jednání za neklamné známky jeho náklonnosti. Sžírala se svou vlastní představivostí.

Snad i ty toužíš po přátelství s někým, kdo nesdílí tvé city nebo — což je ještě horší — ani neví o tvé existenci. Všechny tvé snahy upoutat na sebe jeho pozornost jsou marné. Snad se přitom dostáváš i do trapné situace. Přesto zoufale doufáš, že dojde ke změně.

Jsi-li v takové situaci, prožíváš pravděpodobně mladistvé poblouznění či zamilovanost. Není to pravá láska a tvé city se neopírají o poznání podložené rozumem, ale o pouhou fantazii. Ano, mnoho mladých lidí je často poblázněno do někoho, kdo je pro ně zřejmě nedosažitelný — do filmové hvězdy, populárního zpěváka, učitele nebo staršího známého. Naštěstí většina mladých z těchto ‚nešťastných lásek‘ jednoduše vyroste. Některým to však přinese bolestné rozčarování. Dá se ta bolest nějak zmírnit?

Nejsi sám

Především tě může utěšit, že nejsi první, kdo prožil neopětovanou lásku. Šalomoun, nejmoudřejší muž, který kdy žil, se beznadějně zamiloval do přitažlivého izraelského děvčete. Věnoval jí nejkrásnější báseň, která kdy byla napsána, v níž říkal, že je „krásná jako úplněk, ryzí jako žhoucí slunce“ — a přesto u ní neuspěl! — Šalomounova píseň 6:10.

Pravděpodobně zjistíš, že mnozí z tvých vrstevníků a možná i tvoji rodiče prožili totéž, co prožíváš ty. Ani tvé city nemusí být neobvyklé, I když je zamilovanost obvyklá, přesto se může vymknout z ruky.

Bible například vypráví o jednom mladém muži, který se jmenoval Amnon. Ten se zahleděl do jedné mladé ženy natolik, že se „cítil nemocen“. (2. Samuelova 13:1–14) Podobně přiznává jedna zamilovaná dívka: „Nemohu jíst... Nemohu se ani učit... Celý den... o něm sním... Jsem velice nešťastná.“ Ano, ‚nešťastná láska‘ může nepříznivě zapůsobit na tvé zdraví a duševní pohodu. Jak můžeš znovu získat rovnováhu?

Vyrovnat se se skutečností

Bible říká: „Kdo důvěřuje ve své vlastní srdce, je hloupý.“ (Přísloví 28:26) To je zvláště pravda tehdy, jsi-li zaujat svými romantickými představami. Máš sklon nasadit si růžové brýle a vidět jen to, co chceš. Přísloví však dále říká: „Ale kdo chodí v moudrosti, ten unikne.“ To znamená vidět věci takové, jaké opravdu jsou.

Dr. Howard Halpern se ptá: „Jak je možné odlišit oprávněné naděje od nepodložených? Pečlivě a chladně rozvážit skutečnosti.“ Uvažuj: Jakou mám naději, že se mezi mnou a tím člověkem rozvine opravdový milostný vztah? Je již ženatý nebo vdaná? Pak jsou mé romantické představy zbytečné a zcela nevhodné. Je to proslulá osobnost? Velice pravděpodobně se s ní vůbec nesetkáš a o to méně s ní vytvoříš blízký vztah. Mizivé vyhlídky máš i tehdy, jestliže ses pobláznil do nějaké starší osoby, například svého učitele.

Neprojevuje-li ten člověk o tebe žádný zájem, máš opravdu důvod věřit, že se to v budoucnosti změní? Nezapomeň, že ‚srdce je zrádné‘. (Jeremjáš 17:9) Vidíš-li v nevinných slovech a jednání milostný zájem, klameš sám sebe. Marníš čas i city. Ostatně ve většině zemí je zvykem, že se v milostných vztazích ujímá iniciativy muž. Mladá dívka může sama sebe velmi ponižovat, jestliže vytrvale nadbíhá někomu, kdo prostě o ni nemá zájem.

Nakonec uznej omezení, která máš jako mladý člověk. Co bys dělal, kdyby ten druhý opětoval tvé citové rozpoložení? Jsi ochoten nést zátěž a odpovědnost, které s sebou přináší manželství? Jestliže ne, pak „odstraň... ze svého srdce mrzutost“ a přestaň se zabývat svými představami. Je „čas milovat“, a ten čas pro tebe možná přijde v pozdějších letech, až budeš starší. — Kazatel 11:10; 3:8.

Prozkoumej své city

Ptáš se: ‚Co však mám dělat se svými současnými city?‘ Nezastírej si, co a jak pociťuješ. Dr. Charles Zastrow například podotýká: „K poblouznění dochází tehdy, když člověk považuje toho, do něhož je zamilován, za ‚dokonalého‘, domnívá se, že má všechny vlastnosti žádoucí u manželského partnera.“ Ale „dokonalý partner“ neexistuje. Bible říká: „Vždyť všichni zhřešili a nedosahují Boží slávy.“ — Římanům 3:23.

Polož si také otázku: Jak dobře znám toho, jemuž patří mé srdce? Zakládám své city na poznání, nebo jsem zamilován jen do obrazu, který jsem si o něm udělal? ‚Dívám se na věci podle jejich vnějškové hodnoty‘? (2. Korinťanům 10:7) Vidím zřetelně vady toho druhého, nebo jsem vůči nim slepý? Objektivní pohled na vysněného milého tě možná vytrhne z tvého romantického omámení.

Zkoumej také, jaký druh lásky pociťuješ. Bible říká: „Láska je shovívavá a laskavá. Láska není žárlivá,... nevyhledává své vlastní zájmy.“ (1. Korinťanům 13:4, 5) Máš tento druh lásky? Nebo se dá tvůj cit nazvat výrazem, který použila spisovatelka Kathy McCoyová, tedy „nevyzrálá láska“? McCoyová říká: „Nevyzrálá láska přichází i odchází náhle... ty sám jsi jejím ohniskem a jsi prostě zamilován do myšlenky, že jsi zamilován... Nevyzrálá láska je majetnická, sobecká a žárlivá... Nevyzrálá láska vyžaduje dokonalost.“

Může být pro tebe bolestné, když si uvědomíš, že jsi promarnil své city na pouhý sen. Dr. David Elkind postřehl: „Tento otřes ze zklamání může být pro mladé lidi užitečný, protože tak získávají zkušenosti, jež jim pomohou, aby si uvědomili rozdíl mezi tělesnou přitažlivostí a celkovou osobností.“

Vymýtit z mysli předmět poblouznění

Připusťme, že žádné rozumové argumenty na světě nemohou úplně vymazat tvůj cit. Něco však můžeš udělat, abys odstranil z mysli svou bolest. Především se tímto problémem nesmíš zabývat! Čteš-li zamilované romány nebo se díváš na milostné příběhy v televizi — či pouze posloucháš určitý druh hudby — může se zhoršit tvůj pocit osamělosti. Nezabývej se tedy v myšlenkách svou situací. „Kde není dříví, hasne oheň.“ — Přísloví 26:20.

Pokus se navázat opravdové přátelství. Vysněný milostný vztah není náhrada za lidi, kteří tě skutečně mají rádi a starají se o tebe. ‚Neodlučuj se‘. (Přísloví 18:1) Pravděpodobně zjistíš, že ti mohou doopravdy pomoci rodiče, zejména když jsou křesťané. Jeden mladý muž řekl: „Ti jsou těmi posledními, jimž bych chtěl vyprávět o své zamilovanosti.“ Ale navzdory všem tvým pokusům skrýt své city již pravděpodobně poznali, že tě něco sžírá. Proč k nim nejdeš a ‚nedáš jim své srdce‘? (Přísloví 23:26) I zralý člen křesťanského sboru může mít dobré slyšící ucho.

Spisovatelka Esther Davidowitzová, která píše pro mladistvé, nabádá: „Zaměstnávej se.“ Zabývej se nějakým koníčkem, tělesným cvičením, studiem jazyka, naplánuj si zkoumání Bible. Zahloubáš-li se do užitečné činnosti, zmírní se poněkud příznaky rozčarování.

Není snadné překonat zamilovanost. Během času však bolest odezní. A ty toho mnoho poznáš o sobě a o svých citech. Snad jsou opravdu velmi cenné tyto lekce bolestné zkušenosti, které vyplývají z ‚nešťastné lásky‘.