Mladí lidé se ptají . . .

Jak se dívat na povolání fotomodelky a na soutěže krásy?

„KDYŽ jsem minulý rok cestovala do New Yorku,“ vypráví dvanáctiletá Amy, „řekl jeden majitel hotelu mé matce: ‚Měla byste poslat svou dceru do školy pro manekýnky. . . Je hezká.‘“

Řada přitažlivých mladých dívek má podobné zážitky. Patnáctileté Racine volal jeden muž, který pokoušel v ní a v její mladší sestře vyvolat zájem o povolání fotomodelky. Jedné mladé ženy z Jižní Afriky se ptali, zda by se zúčastnila soutěže krásy. A tyto výhodné nabídky se neomezují jen na dívky. Mladý Jonatan dostal nabídku být zaměstnán jako manekýn.

Ano, na celém světě se získávají mladí muži, ženy a děti všech věkových skupin pro modely na fotografování, do soutěží krásy a podobně. Jen ve Spojených státech se každý rok konají statisíce soutěží krásy. Vítězové dostávají tisíce dolarů v hotovosti, v jiných odměnách či stipendiích. Několika málo vybraným, kteří zvítězí v soutěži krásy, přinese jejich vítězství výnosné zaměstnání či povolání manekýnů.

Jedna mladá dívka říká: „Celý svůj život jsem chtěla být manekýnkou, která předvádí oblečení v časopisech nebo na módních přehlídkách. Manekýna má plat od 25 do 100 dolarů za hodinu.“ Špičkové manekýny si prý však vydělají až 2 500 dolarů za den. Není tedy divu, že někteří mladí křesťané chtěli zpeněžit svůj dobrý vzhled. Jak bys reagoval, kdybys dostal tak lichotivou nabídku?

Krása může být užitečná

O židovské panně Ester bylo řečeno, že má „hezkou postavu a krásný vzhled“. (Ester 2:7) Dalo by se vlastně říci, že se nedobrovolně účastnila jakési soutěže krásy. Za jakých okolností? Perské královně Vašti bylo odňato její postavení, protože se nepodřídila. Král Ahasverus hledal vhodnou náhradu, a proto shromáždil nejkrásnější panny z celé své říše. Postaral se o to, aby mladé ženy dostávaly dvanáct měsíců zvláštní stravu a pravidelné masáže balzámovým a myrhovým olejem. Potom byla jedna dívka po druhé králem posouzena. Když přišla řada na Esteru, byla vybrána za novou královnu. — Ester 1:12–2:17.

Proč se toho Ester účastnila? Toužila po slávě? Ne. Ester se řídila Božím vedením, které stále vyhledávala od svého zbožného bratrance a opatrovníka Mordechaje. (Ester 4:5–17) Jeden zlý muž, který se jmenoval Haman, zosnoval zničení izraelského národa, Božího lidu. Jehova připustil ‚soutěž krásy‘, aby přivedl Ester do předního postavení, v němž by mohla zmařit tento úklad. Pěkný vzhled Ester se tak projevil jako požehnání pro celý Boží lid.

Jak je to v dnešní době? Vzhled člověka jistě není to nejdůležitější v jeho životě. Přesto přitažlivý vzhled, když je spojen se skromností a pokorou, může být užitečná přednost. Znamená to tedy, že povolání manekýnů je rozumný způsob využívání této přednosti? Nebo je nutné uvažovat ještě o dalších činitelích kromě lákadla proslulosti, slávy či bohatství?

Víc než pozlátko

Předvádění modelů má své kouzlo. Krásné oblečení, drahé šperky, dobrý plat, vyhlídky na cestování a vystupování v televizi — to všechno velice láká. Kromě toho příprava na předvádění pomáhá mnoha mladým ženám i mužům, aby se naučili pohybovat se s půvabem a vystupovat s určitou sebedůvěrou. Ale za tímto třpytivým pozlátkem se může pro křesťany skrývat opravdové nebezpečí.

Předvádění modelů není samo o sobě nic špatného. Někdy to slouží k poctivému účelu: působit přitažlivě. To je důvod, proč se půvabné ruce používají k reklamě na lak na nehty v přílohách časopisů a v komerčním vysílání televize. Podobně muži a ženy s pěknou postavou předvádějí části oblečení. Za předpokladu, že toto oblečení je slušné, nemuselo by křesťanovi nic bránit v tom, aby si vydělával takovým předváděním.

Přesto jsou s předváděním spojeny různé problémy, jimž není vždy snadné se vyhnout. Jak bys například reagoval, kdyby sis měl obléknout něco neslušného nebo pro křesťana nevhodného? Nebo kdyby tě fotograf vystavil jemnému tlaku, abys zaujal svůdný až dráždivý postoj? Kromě toho si člověk nemůže být vždycky jistý, jak bude jeho fotografie použita. Fotografie by se mohly například objevit při propagaci svátků falešného náboženství nebo by mohly mít nemravný nádech.

K tomu dále přistupuje vliv, jaký by taková kariéra mohla mít na osobnost člověka, protože může podporovat špatné charakterové vlastnosti. Více totiž zdůrazňuje vnější vzhled než ‚skrytého člověka srdce‘, takže ten, kdo předvádí modely, se může stát nadměrně ješitným. (1. Petra 3:4) Práce s nákladným oblečením, drahými šperky a podobně může také vést k tomu, že v člověku zakoření hmotařské smýšlení. — 1. Timoteovi 6:10.

Předvádění modelů je jako obor také nechvalně známé tím, že přivádí muže a ženy do styku s lidmi, kteří od nich vyžadují sexuální projevy přízně výměnou za kariéru. Jeden někdejší manekýn se vyjádřil: „Otevřeně řečeno, člověk musí podlehnout sexuálnímu tlaku, když chce něco dosáhnout.“ Někteří jiní tvrdí, že mezi manekýny bují homosexualita. I když to snad nemusí být vždycky pravda, je to možná větší problém u předvádění modelů než v jiných povoláních.

Soutěže krásy

Mnoho z toho, co už bylo řečeno, se vztahuje i na soutěže krásy. Kromě toho je tam ještě silný tlak konkurence. Ten dohání některé soutěžící až tak daleko, že záměrně poškozují své soupeřky. Podle jedné zprávy „některé soutěžící tak zoufale touží po vítězství, že se nezdráhají zamazat plavky své soupeřky rtěnkou nebo jakoby ‚náhodou‘ potřísní její večerní šaty Coca–colou“.

Sponsoři soutěží krásy také očekávají, že se jim dívky, které jsou prostředkem dobrého obchodu a reklamy, úplně odevzdají. Často od nich vyžadují společenské povinnosti až do časného rána. Jedné mladé ženě bylo řečeno: „Drahoušku, nesmíš být nikdy unavená. Pamatuj si to. Musíš přijít na večírek první a odcházet poslední.“ To přinejmenším vystavuje mladou křesťanku špatné společnosti a mohlo by to dokonce vést k tomu, že by se zamilovala do nevěřícího. — 2. Korinťanům 6:14.

A nakonec jde o to, že soutěže krásy přehlížejí zásadu v Římanům 1:25, kde jsou odsouzeni ti, kteří ‚zbožňují stvoření a prokazují mu svatou službu spíše než tomu, kdo stvořil‘. (Srovnej Skutky 12:21–23.) Jen na základě této zásady by mladý křesťan udělal dobře, kdyby odmítl účast v soutěži krásy, i kdyby se konala v malém měřítku ve škole.

Pravá krása

Mladí lidé, o nichž jsme se předtím zmínili, museli zvážit všechny tyto skutečnosti, aby se pak mohli sami rozhodnout. I když zaměstnání modelky nemusí být nutně nesprávné, Amy a Racine se rozhodly, že do něj nenastoupí. Podobně i Jonatan odmítl povolání manekýna a nyní slouží ve světovém ústředí svědků Jehovových. Současně nastoupil životní dráhu celodobého průkopníka. Ale jiná přitažlivá dívka se touto cestou vydala a vyhrála ve dvou soutěžích krásy. Dnes již přestala chodit na křesťanská shromáždění. Jak výstižné je přísloví: „Co je krásné, není vždy dobré, ale co je dobré, je vždycky krásné.“

Znovu si připomeňme Ester. Pro svou tělesnou krásu patřila k ženám, z nichž si král vybíral manželku. Její skutečnou krásu však vytvářela její skromnost, podřízenost, poslušnost i to, že nebyla chamtivá. (Ester 2:13, 15–17) Její příklad potvrzuje Petrova slova: „Vaše zdobení ať není ve vnějším splétání vlasů a v navlékání zlatých ozdob či v nošení svrchního oděvu, ale ať je to skrytý člověk srdce v neporušitelném rouchu tichého a mírného ducha, který má velkou hodnotu v Božích očích.“ (1. Petra 3:3, 4) Z dlouhodobého hlediska je rozvíjení těchto křesťanských vlastností mnohem větším ziskem než krátkodobé výhody tělesné krásy.

[Obrázky na straně 23]

Křesťanské vlastnosti jsou větším ziskem než krátkodobé výhody tělesné krásy