ONLINE KNIHOVNA Strážné věže
ONLINE KNIHOVNA
Strážné věže
čeština
  • BIBLE
  • PUBLIKACE
  • SHROMÁŽDĚNÍ
  • g91 2/22 str. 25-27
  • Proč musím dělat opatrovníka?

K vybranému úseku není k dispozici žádné video.

Omlouváme se, při načítání videa došlo k chybě.

  • Proč musím dělat opatrovníka?
  • Probuďte se! – 1991
  • Mezititulky
  • Podobné články
  • „Jsem snad strážce svého bratra?“
  • ‚Proč já?‘
  • Získat pozitivní postoj
  • Jak se mohu stát dobrým opatrovníkem?
    Probuďte se! – 1991
  • Jak mohu být příkladem svým mladším bratrům a sestrám?
    Probuďte se! – 1991
  • Proč zrovna já musím být nejmladší?
    Probuďte se! – 1992
  • Proč tak těžko vycházím se svým bratrem a sestrou?
    Otázky mladých lidí – Praktické odpovědi
Ukázat více
Probuďte se! – 1991
g91 2/22 str. 25-27

Mladí lidé se ptají . . .

Proč musím dělat opatrovníka?

„JAKÝ máš názor na hlídání mladších bratrů a sester?“ Tuto otázku položil časopis Probuďte se! několika mladým lidem. Odpovědi byly rozhodně různorodé.

„Mám ráda malé děti,“ řeklo jedno mladé děvče, „tak to není žádný problém.“ Jeden chlapec se dokonce chlubil: „Docela se mi líbí ta moc!“ Jiní však jasně vyjádřili nechuť nebo dokonce odpor. „Dělám to, protože vím, že rodiče potřebují, abych jim pomohla,“ vysvětluje jedna mladá dívka. „Ale nejsem z toho zrovna nadšená.“ Jiná dívka řekla: „Někdy chci jít třeba do kina, ale mamka mi řekne: ‚Vezmi brášku s sebou.‘ Mně se ale vůbec nechce.“

„Jsem snad strážce svého bratra?“

Tak bezcitně se ptal Kain, prvorozený Adamův syn, v souvislosti se svým bratrem Abelem. (1. Mojžíšova 4:9) A ty možná také cítíš odpor, když se po tobě chce, abys byl zodpovědný za své mladší sourozence. Proč bys měl trávit svůj volný čas přebalováním nebo ošetřováním rozbitých kolen? Jak s rozhořčením řekla jedna patnáctiletá dívka: „Mám zodpovědnost nejen za sebe, ale i za to, co dělají moji bratři a sestry.“

Mladá Marna má jinou stížnost: „Když jdeme třeba do parku, vždycky se musím starat o děti a nemůžu se bavit. To mě dohání k šílenství. . . Když to řeknu [mamce], řekne mi: ‚Ty jsi velká starší sestra a musíš se starat o děti.‘ To mě dopálilo a řekla jsem jí: ‚Možná o svoje, ale ne o tvoje! Ty máš děti, ne já. Ty by ses o ně měla starat!‘“ — The Private Life of the American Teenager (Soukromý život amerického mladistvého) od Normana a Harrise.

Tvoji sourozenci mají možná stejně malou radost jako ty, že je hlídáš. A možná, že se baví tím, že narušují tvé nejlepší úsilí o udržení klidu a pořádku. „Někdy mám vztek, že musím hlídat bratra a sestru,“ přiznala Probuďte se! jedna čtrnáctiletá dívka. „Co všechno vyvádějí! Někdy se perou, a tak je jdu srovnat, a oni mi řeknou: ‚Kdo si myslíš, že jsi? Nejsi maminka!‘ Nevadilo by mi to, kdyby se dali snáze ovládat.“

‚Proč já?‘

Když byla velké skupině mladistvých položena otázka „Jaké domácí povinnosti by podle vás mladý člověk měl mít?“, třicet dva procent uvedlo také hlídání dětí! Ano, hlídání dětí je součástí života dnešní mládeže. Za prvé, domácí práce může být pro matku vyčerpávající a náročná. Otcové se den co den lopotí ve světském zaměstnání. Stále více matek musí pracovat jak doma, tak v zaměstnání. Často jsou vytíženy až do krajnosti.

Ten, kdo dohlíží na děti, umožní mámě a tátovi, aby si čas od času odpočinuli, což oba potřebují. A jestliže oba chodí do zaměstnání, opatrovník dbá na to, aby děti měly řádný dohled, než přijdou rodiče domů. Jistě, rodiče by si mohli na hlídání najmout někoho cizího, ale necítili by se klidnější, kdyby věděli, že menší děti jsou v rukou schopného a milujícího člena rodiny?

Odpovědnost starat se o tvé sourozence je nakonec samozřejmě na tvých rodičích (Efezanům 6:4), ale tím, že jim vypomůžeš s hlídáním dětí, můžeš přispět k tomu, aby plnili své povinnosti. Je to také způsob, jak ‚ctít svého otce a matku‘. (Efezanům 6:2) Za druhé, opatrování dětí je dobrý trénink pro dospělost. Jedna mladá žena vzpomíná na to, jak se starala o své bratry a malou sestřičku, když její matka, která je vychovávala sama, pracovala jako servírka: „Každý den jsem se o ně starala, dokud máma nepřišla. Nechávala mi seznam věcí, které mám udělat: ‚Pověs prádlo, ukliď dům, začni dělat večeři.‘“ Pro mladé děvče dost velká zátěž! Ale ona říká: „Zpětně vidím, že to pro mne byla ta nejlepší věc na světě. Rychleji jsem dospěla a naučila jsem se zodpovědnosti.“

Mimochodem, není nic zženštilého na tom, když se chlapec stará o děti. V biblických dobách to muži běžně dělávali. (4. Mojžíšova 11:12) A apoštol Pavel nepovažoval za nedůstojné přirovnat se ke ‚kojící matce‘. — 1. Tesaloničanům 2:7.

Získat pozitivní postoj

Pro to, aby tě bavilo dohlížet na své sourozence, budeš možná muset něco udělat. Mezi bratry a sestrami často existuje určitá rivalita. A jestliže se se svými sourozenci soustavně hádáš nebo pokud se na ně díváš jako na bandu spratků, bude pro tebe možná těžké získat k péči o ně pozitivní postoj. Snad ti tedy pomůže, když zauvažuješ o některých poučeních z Bible.

Zamysli se třeba nad zprávou o mladém Josefovi a jeho bratrech. Protože si otec Josefa oblíbil, jeho bratři ho „začali. . . nenávidět a nebyli schopni s ním pokojně promluvit“. Představ si, jak se Josef cítil, když mu jeho otec řekl: „Nedohlížejí tvoji bratři na stáda bravu blízko Šechemu? Pojď, ať tě k nim pošlu. . . Podívej se, zda jsou tvoji bratři živi a zdrávi a zda je stádo bravu živé a zdravé, a přines mi zprávu.“ Místní obyvatelé si nepochybně připomněli divoký masakr, který spáchali Josefovi bratři před rokem v Šechemu. (1. Mojžíšova 34:25–31) Jít tam mohlo být pro Josefa nebezpečné! Nejen to, ale bratři budou jistě rozzlobeni, až se objeví. Přesto z úcty ke svému otci a z pravé lásky ke svým bratrům Josef odpověděl: „Zde jsem!“ a úkol přijal. — 1. Mojžíšova 37:4, 13, 14.

Mladá Miriam — to byl další pozoruhodný mladý člověk. Když egyptský faraón zosnoval plán, jak zabít hebrejská nemluvňata, pomáhala Miriam chránit svého bratříčka Mojžíše. Když děťátko bezpečně uložili do maličké schránky a pustili ji po řece Nilu, neodbyla jeho osud mávnutím ruky jako problém rodičů. Ne, ‚postavila se opodál, aby zjistila, co se s ním bude dít‘. Miriam dokonce zařídila, aby úkol pečovat o Mojžíše dostala jeho vlastní matka! — 2. Mojžíšova 2:4–10.

Ano, na rozdíl od Kaina, který měl pro svého bratra jen bezcitnou nevšímavost, bohabojní mladí lidé dnes považují za přednost a odpovědnost starat se o své sourozence — i když je to obtížné nebo nepohodlné. První dopis Jana 4:21 říká: „Ten, kdo miluje Boha, má také milovat svého bratra.“ I když se to vztahuje především na naše duchovní bratry, nemělo by to také platit na ty, se kterými jsme příbuzní jak duchovně, tak tělesně?a

Tvoje péče a tvůj zájem, tvé přání chránit sourozence a především tvoje jednoznačná láska k nim může dokonce hrát významnou roli v jejich tělesném, citovém a duchovním vývoji. Nicméně starat se o malé děti může být skutečně náročným úkolem; příští článek proto přinese některé užitečné rady, aby ti pomohl opatrovat děti účinně.

[Poznámka pod čarou]

a Šestá kapitola knihy Otázky mladých lidí — praktické odpovědi (vydaná Biblickou a traktátní společností Strážná věž, New York, Inc.) předkládá další podněty ke zlepšení vztahů mezi sourozenci.

[Rámeček na straně 27]

‚Jsem už dost velký, nepotřebuju opatrovníka!‘

Když se Probuďte se! zeptal jedné skupiny mladých, kdy je dítě dost velké, aby ho nikdo nemusel hlídat, někteří soudili, že v jedenácti, ve třinácti, a dokonce, což je neuvěřitelné, v sedmi letech! Jedna mladá dívka však poznamenala: „Nemyslím si, že existuje nějaká věková hranice. Myslím, že je to věc zralosti. Může ti být patnáct, a přesto jsi možná příliš malý na to, abys byl bez opatrovníka.“

Rodičovský odhad tvé zralosti může samozřejmě být na hony vzdálen tvému. A různé rodiny mohou řídit své záležitosti různě. A tak, zatímco se možná někteří z tvých přátel starají o chod domácnosti, když jdou rodiče do kina, ty možná musíš vytrpět „ponížení“ v podobě opatrovníka. Může to být obzvlášť těžké, je-li jím starší bratr nebo sestra. „Nebyla jsem ráda, když mě hlídal bratr,“ svěřila se mladá Alisha. „Nelíbilo se mi, když mi říkal, co mám dělat!“

Tvoji rodiče však mají na srdci tvé nejlepší zájmy. Čtou v novinách o rostoucí zločinnosti a zneužívání dětí a mají dobrý důvod k obavám. A kromě toho, být sám doma může nahánět strach víc, než máš chuť připustit. „Opravdu jsem se bála být sama doma,“ řekla jedna dívka, „tak jsem se rozhodla, že se raději nechám trochu omezovat, než abych byla vyděšená.“

Rodiče ovšem někdy své děti podcení. Pokud se ti zdá, že je to právě tvůj případ, můžeš si s rodiči promluvit a ujistit je, že zvládneš být doma sám. Když budeš křičet nebo kňourat, pravděpodobně je přesvědčíš o své nezralosti. Ale když s nimi budeš mluvit o konkrétních věcech — třeba o tom, jak budeš trávit čas a jak se vypořádáš s nečekanými událostmi — možná se ti podaří, aby se na věc dívali jako ty. Jestliže ne, snad můžete dospět k přijatelné dohodě, třeba že zůstaneš u svého přítele.

Tvoji rodiče jistě mohou stále trvat na tom, aby tě někdo hlídal. Místo abys to sobě i svému opatrovníkovi ztěžoval, snaž se na něho dívat jako na dočasnou prodlouženou ruku rodičů a co možná nejvíc s ním spolupracuj. A co když dochází k menšímu zneužití moci? („Moje sestra mě využívala,“ stěžovala si jedna dívka. „Nutila mě, abych dělala to, co měla udělat ona.“) Možná by bylo nejlepší počkat, až se vrátí rodiče, a promluvit si o tom s nimi, než se se svým opatrovníkem hádat.

    Publikace v češtině (1970-2026)
    Odhlásit se
    Přihlásit se
    • čeština
    • Sdílet
    • Nastavení
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Podmínky použití
    • Ochrana osobních údajů
    • Nastavení soukromí
    • JW.ORG
    • Přihlásit se
    Sdílet