Mladí lidé se ptají . . .

Jak se mohu stát dobrým opatrovníkem?

‚RÁDI bychom, aby ses staral o své malé sourozence.‘

Bez ohledu na to, považuješ-li tento úkol za přítěž, která tě dráždí, nebo za projev důvěry, možná tě znepokojuje pomyšlení, že budeš sám se svými sourozenci. Snad si říkáš: ‚Co když budou tropit výtržnosti? Co v případě, že vznikne požár nebo se objeví nezvaný host? A co když se některý z nich zraní nebo onemocní?‘

Takové úvahy mají své opodstatnění. Děti přece nejsou nějakými předměty nebo hračkami, ale lidmi s velmi vyhraněnými potřebami. Jsou drahé jak pro své rodiče, tak pro Boha. (Žalm 127:3) A tak bez ohledu na to, zdali dohlížíš na své sourozence nebo hlídáš pro výdělek, hlídání dětí je odpovědný a náročný úkol. Se správným postojem a dobrým plánováním však můžeš dosáhnout úspěchu.

Diktátor nebo pečovatel?

Zdá se, že někteří mladí lidé pohlížejí na úkol hlídat dítě jako na pověření stát se diktátorem. Jedno děvče si postěžovalo: „Sestra mi nedovolila udělat ani to, ani ono. Pokoušela jsem se ji přimět, aby s tím poručnictvím skončila, ale ona mi dala pohlavek.“ Jiný mladý chlapec říká: „Dohlíží na mne starší bratr se sestrou. Překvapující je, jak rychle jim jejich moc stoupla do hlavy!“

Úsečně nařizovat příkazy jako velící důstojník se může zdát zábavným. Ale v případě, že to tvoji rodiče zjistí — jakože pravděpodobně ano —, tvoje „vláda“ náhle a trapně skončí. Přísloví 11:2 varuje: „Přišla opovážlivost? Přijde tedy zneuctění.“

„Ale moudrost je u skromných,“ pokračuje stejné přísloví. Skromnost zahrnuje znát své omezení. Skutečností také je, že rodiče — ne opatrovníci — jsou Bohem pověřeni, aby vychovávali a ukázňovali své děti. (Efezanům 6:4) Tvojí úlohou je být ochráncem a pečovatelem.

Obratná péče o dítě

To však neznamená dovolit dětem volně pobíhat, aby ses mohl dívat na televizi nebo si číst. „Chlapec [nebo dívka], kterému je dávána volnost, bude působit hanbu své matce“ — a mnoho bolení hlavy jejich opatrovníkům! (Přísloví 29:15) Naneštěstí ne vždy se dospívající mládež obratně vypořádává s nesprávným chováním dětí.

V tomto směru byla jedna skupina mladých lidí ze Spojených států podrobena testu. Byli dotazováni, jak by si počínali v situacích, které při hlídání dětí běžně vznikají. Podle časopisu Adolescence (Dospívání) pouze 8 procent z těchto mladých lidí prokázalo, že by situace řešili způsobem naznačujícím porozumění pro city dětí. Zbývajících 92 procent mělo sklon používat neúčinné metody, jako jsou příkazy, kárání a výhrůžky. Ti, kteří prováděli tento průzkum, došli k závěru, že dorůstající mladí lidé „mají tendenci být necitliví ve svém vztahu k mladším sourozencům“.

Jak můžeš zvládnout děti účinným a obratným způsobem? Křesťanští pastýři jsou vybízeni: „Rozhodně bys měl vědět, jak vypadá tvůj brav. Srdcem buď se svými stády.“ (Přísloví 27:23) Podobně by ses měl i ty snažit porozumět potřebám a citům dětí, o něž pečuješ. Poznej je jako jednotlivce. Brzy uvidíš, že malé děti jednoduše neudrží pozornost tak dlouho jako dospělí, nemají jejich trpělivost ani výdrž. Spíše „děti jsou útlé.“ (1. Mojžíšova 33:13) Dětem se dobře daří v ovzduší lásky a pozornosti, brzy však ztrácejí zájem a jsou neposedné.

Uplatňování zlatého pravidla

Někdy tě mohou děti, když jsou zabrané do své hry, rozčilit. Možná, že se svým neukázněným chováním vystavují nějakému nebezpečí. Také snad zkoušejí, kolik si toho mohou dovolit. („Někdy své opatrovníky vodím za nos,“ přiznává sedmiletý Douglas.) Když se to stane, neztrácej svůj smysl pro humor. Uplatni zlaté pravidlo: „Všechno tedy, co chcete, aby vám lidé činili, musíte také činit jim.“ — Matouš 7:12.

Pamatuj si, „pošetilost je svázána se srdcem chlapce“, nebo dívky, a není to tak dávno, co ses choval podobně. (Přísloví 22:15) Zaměř se na to, dát věc do pořádku („utřeme to spolu“), namísto toho, abys dítě odsuzoval. Vyvaruj se toho, aby ses neovládl a „mluvil bezmyšlenkovitě, jako bys bodal mečem“. (Přísloví 12:18) Nazývat dítě „hlupákem“ nebo „zabedněncem“ je urážející a mohlo by to dítěti uškodit. Přísloví 29:11 nás upozorňuje: „Hlupák, ten vypouští celého svého ducha, ale ten, kdo je moudrý, jej udržuje v klidu až do konce.“ Jedna mladá křesťanka říká: „Když mám chuť svou osmiletou sestru uhodit, tak se pomodlím. To mi pomůže, abych svou výbušnou povahu ovládla.“

Někdy je možné problémům předejít tím, že zvolíš konstruktivní přístup. Odměna za dobré chování může vykonat více než záplava vyhrožování trestem. Dále, jestliže naplánuješ nějakou zdravou činnost ve formě zábavy, jako například hry podněcující fantazii, děti budou pravděpodobně méně roztěkané a bez zájmu. (Srovnej Matouše 11:16, 17.) Možná si vzpomeneš na některé hry, jež jsi jako dítě hrál —, nebo můžeš vymyslet nové! Můžeš se také pokusit číst ty části publikací Naslouchat velkému Učiteli nebo Moje kniha biblických příběhůa, které si dítě oblíbilo.

Občas děti potřebují ukázňování. Lépe však bude, když si o tom, co bys měl v tomto ohledu udělat, pohovoříš se svými rodiči. Platí to zvláště tehdy, když na dítě dohlížíš za plat. Řešení většiny problémů může počkat až do doby, než se rodiče vrátí domů. Jestliže si přisvojíš právo použít fyzické síly, riskuješ také, že dítě zraníš (nemluvě o tom, že se vystavuješ rozhořčení rodičů). Přísloví 13:10 varuje: „Opovážlivostí člověk vyvolává pouze zápas, ale u těch, kteří se spolu radí, je moudrost.“

Chránit děti před zraněním

Barbara Benton ve své knize The Babysitter’s Handbook (Příručka pro opatrovníky) upozorňuje: „Spojení nestálosti, zvědavosti a absolutního nedostatku úsudku vytváří z batolete tu nejlepší oběť všech nejhorších věcí, které se mohou dítěti přihodit. Musíte být stále ve střehu a ve stavu pohotovosti, abyste jej uchovali v bezpečí.“ Mladá Stephanie sama poznala, jak je to pravdivé. Vzpomíná: „Hlídala jsem svého synovce. Náhle se začal dávit nanukem. Musela jsem mu ho vytáhnout z pusy. Opravdu jsem se vyděsila!“

Většině vážných nehod se dá předejít tím, že dáváš na dítě pozor. Barbara Benton ale doporučuje ještě další kroky: „Udělejte důkladnou prohlídku, abyste nalezli a odstranili všechny možné zdroje nebezpečí.“ Měl bys znát, kde jsou takové věci, jako skříňka s pojistkami, hasicí přístroj a potřeby první pomoci. Nauč se, jak vhodně a bezpečně zacházet se zařízením domácnosti. Možná, že by dokonce stálo za to udělat si seznam ochranných opatření, který pamatuje na takové věci jako okna (jsou zavřena?), schody (nejsou zde nebezpečné předměty?), elektrické zdířky (jsou vhodně zakryty?), jedovaté látky a léky (jsou bezpečně umístěny mimo dosah dětí?), elektrické kabely (jsou uschovány?), klíče od domu (máš náhradní svazek, abys nezůstal venku před uzamčenými dveřmi?). Také se můžeš, jak nejlépe dovedeš, připravit na nějaké nepředvídané události. Jedna dospívající dívka říká: „Přihlásila jsem se ve škole do kursu se zaměřením na výuku hlídání dětí. Dozvěděla jsem se, jak poskytnout dětem a nemluvňatům první pomoc.“

Možná, že jsou podobné kursy i ve vaší škole. Důležité také je, abys měl po ruce seznam s telefonními čísly bezpečnostní služby, požární ochrany, rodinného lékaře, záchranné služby a toxikologického střediska. Důležité je také vědět, jak se spojit s rodiči, snad i se sousedy, kteří by ti v nouzi pomohli.

Jestliže k nehodě nebo nějaké nepředvídané události dojde, NEPODLEHNI PANICE! „Ten, kdo je moudrý, udržuje [svého ducha] v klidu až do konce.“ (Přísloví 29:11) Dítě může například spolknout něco jedovatého. Zatelefonuj okamžitě na záchrannou službu nebo na toxikologické středisko. V případě, že to není možné, přečti si pečlivě poučení na výstražném štítku, kterým je výrobek opatřen. Zvážit situaci v klidu je lepší než udělat něco ztřeštěně (jako například nuceně vyvolávat zvracení). To by celou situaci mohlo zhoršit. Dále, jakkoli obtížné a snad i trapné to může být, nezapomeň o případném zranění nebo nešťastné náhodě informovat rodiče dítěte. Mají právo vědět, co se přihodilo. Mohou se potom rozhodnout, zda je nutné podniknout některé další kroky.

Možná, že hlídání dětí vypadá jako obrovská odpovědnost — také je. Je však pouhou ukázkou toho, co po celá léta dělali tvoji rodiče, když se o tebe starali! Přistupuj tedy ke svému úkolu odpovědně. Časem, až získáš sebedůvěru a zkušenosti, ti může tato práce přinášet radost a současně uspokojení za vynaloženou námahu.

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček na straně 21]

Směrnice pro hlídání dětí

Buď jako profesionál. Domluv si přesnou výši honoráře.

Navaž kontakt. Předem urči, co bude patřit mezi tvé povinnosti.

Buď přesný a spolehlivý.

Předem se o dětech informuj.

Seznam se s pravidly domu.

[Obrázek na straně 20]

Jestliže mají být děti uchráněny zranění, potřebují stálou pozornost