Mladí lidé se ptají . . .

Měl bych hrát za školní družstvo?

„Hra byla prostě senzační a vzrušující. Cítil jsem se skvěle. Když je někdo mladý a konečně zjistí, že je v něčem opravdu dobrý, nechce se toho vzdát.“ — Robert.

MOŽNÁ, že také hraješ za nějaké družstvo. Líbí se ti pohyb, kamarádství, vzrušení. Třeba sníš i o tom, že z tebe bude hrdina zápasu. Představuješ si jásot davu, když při basketbalu letí tvůj míč přímo do koše, když zpracováváš přihrávku anebo když dáváš branku, která tvému týmu zajistí vítězství.

Ať je důvod pro tvé sportovní nadšení jakýkoli, podobné pocity mají mnozí mladí lidé. Zvláště rádi hrají kolektivní hry jako je americký fotbal, kopaná, basketbal, baseball a hokej. Časopis The Education Digest poznamenává: „Do sportu se v letech 1986–1987 zapojilo na středních školách [v Americe] více než 5,2 miliónu studentů, což je nejvíce za poslední čtyři roky. Na středních školách byly také během uplynulých deseti let zavedeny další sporty, mnohé z nich pro dívky.“

Proč je sport tak oblíbený

Jeden moudrý muž řekl před dávnou dobou to, co se dá dobře vztáhnout i na velkou oblíbenost sportu: „Krása mladíků je jejich síla.“ (Přísloví 20:29) Mladí překypují silou a energií a sport je občerstvujícím ventilem pro takovou energii. Sport může stavět jak tělo, tak i mysl před zdravé úkoly. Sportování může být i osvěžením a lze při něm zažít legraci, můžeš si oddechnout od školy a od domácích prací.

Rozšířený je také názor, že kolektivní sporty budují charakter. Barbara Mayerová píše v knize The High School Survival Guide (Návod jak přežít na střední škole): „Trénink a smysl pro obětavost, který se od tebe bude žádat, tě naučí, jak se zaměřit na nějaký cenný cíl. . . Sport ti může pomoci, aby ses stal vůdčí osobností.“

Avšak ne všechny mladé vedou ke sportu takové vznešené pohnutky. Mocným pohonem bývá také sláva, věhlas a prestiž. „Když někoho vzali do družstva,“ vzpomíná Reggie, „všichni ve škole ho obdivovali.“

Bible uznává, že „tělesné cvičení má určitou cenu“. (1. Timoteovi 4:8, Today’s English Version) A tak, když vstoupíš do školního družstva, snad z toho můžeš mít určitý prospěch. Přesto mnozí mladí zjistili, že nevýhody, které jsou s tím spojené, často převažují nad výhodami.

„Stinná stránka“

Časopis Seventeen uvádí: „Sport má i svou stinnou stránku, když lidé kladou přílišný důraz na vítězství. Pro trenéra může výhra znamenat postup nebo možnost vystoupit v televizi. Rodiče může opravňovat k tomu, aby se chlubili svým dítětem nebo aby se hřáli na výsluní jeho slávy. Pro sportovce může vítězství znamenat nabídku stipendia na škole, věhlas v novinách či obdiv spolužáků a sousedů.“

Někteří mladí sportovci sní i o tom, že z nich jednou budou profesionálové. „Snil jsem o tom, že budu hrát za naše město, za stát a že se nakonec stanu profesionálem,“ řekl mladý Gerald. „Představoval jsem si, že se stanu boháčem, který v reklamách propaguje mnoho výrobků, že budu mezi těmi nejslavnějšími, že se stanu obdivovaným idolem a že budu chodit s nejhezčí dívkou ze školy.“

Není tedy divu, že na mnoha školách se sport provozuje s takovou naléhavostí, jako by šlo o život. Zábava a zájem o dobrou kondici ustoupí poněkud do pozadí. Jak to vyjádřil časopis Seventeen: „Touha po vítězství najednou převáží zájem o školu, zdraví, štěstí a mnoho dalších důležitých věcí v životě. Vítězství se stává vším a tento tlak dále roste.“

Není tedy nijak překvapivé, že kvůli postoji vyhrát za každou cenu zaplavila sportovce ve školách vlna zranění. Utkání někdy provází násilí ze strany sportovců, fanoušků a dokonce i rodičů. A používání stereoidních anabolik, začíná být rozšířené i mezi mladistvými sportovci.

A tak, i když hra v nějakém družstvu snad může mít nějaké výhody, může také plodit příliš soutěživého ducha, představy o velkém bohatství a sobeckou touhu po slávě. Tyto postoje jsou zcela zjevně v rozporu s biblickou radou, ‚abychom se navzájem nepopuzovali k soutěživosti‘, nemilovali peníze a neusilovali o svou vlastní slávu. (Galaťanům 5:26; Přísloví 25:27; 1. Timoteovi 6:10) Když tedy vstoupíš do nějakého školního týmu, může to pro tebe znamenat velmi silný nezdravý vliv.

Tlak vrstevníků

Pedagogové často vychvalují příležitosti, které sport nabízí pro navazování úzkých vztahů s vrstevníky. Je ironií, že právě taková příležitost staví mladé křesťany před určitý problém. Bible říká: „Špatná společenství kazí užitečné zvyky.“ — 1. Korinťanům 15:33; 2. Korinťanům 6:14.

Buďme upřímní: S jakou společností se pravděpodobně setkáš v šatně nějakého družstva? Jeden mladík připouští: „Hodně si nadávali a mluvili hrubě. Kluci se pořád bavili o dívkách a nosili s sebou pornografické časopisy, které si prohlíželi.“ A dále, rozvíjení a udržování sportovního ducha týmu obvykle vyžaduje, aby ses se svými spoluhráči společensky stýkal před tréninky a zápasy i po nich.

Jistě, je snad možné hrát za nějaké družstvo a přitom se nijak nezaplést. Ale jedna čtrnáctiletá dívka připouští: „Tlak vrstevníků je příliš silný, než abyste si jen zahráli a pak šli domů.“ Bible se proto ptá: „Může si muž shrabat oheň do náruče, aniž se propálí samotné jeho oděvy?“ (Přísloví 6:27) Někteří mladí podlehli tlaku svých spoluhráčů a šli na večírky, kde byl alkohol a drogy, nemluvě o vulgární hudbě a kompromitujících situacích s opačným pohlavím.

Uvažujme o zkušenosti jednoho mladíka, který se jmenuje Robert. Říká: „Když jsem vstoupil do tohoto týmu, začal jsem mít obrovské problémy. Byl tam nesmírný tlak, aby se člověk zapojil do předmanželského sexu, užívání drog, pití a divokých večírků. Vůbec jsem nemohl uvěřit tomu, že by takové věci mohly mít něco společného se sportem na střední škole. Na hřišti stejně jako mimo něj se od vás očekává, že budete chodit, mluvit i chovat se jako ostatní chlapci.“

Také nelze přehlédnout, jaký vliv může mít zapojení ve sportu na tvou pravidelnou účast na duchovních činnostech. (Hebrejcům 10:23–25) „Zápasy a tréninky byly často ve stejnou dobu jako křesťanská shromáždění,“ říká mladý Gerald.

Jiné, zdravé možnosti

Samozřejmě, určitá sportovní výchova je i během školní výuky jako součást rozvrhu, a obvykle nelze mít nic proti tomu, aby mladý křesťan chodil na takové hodiny. Okolnosti se kromě toho liší v mnoha zemích. Nicméně mladí svědkové Jehovovi se všeobecně vyhýbají mimoškolní sportovní činnosti. To jistě neznamená, že se jako mladý křesťan nemůžeš těšit z žádného sportu. Může to však od tebe vyžadovat určitou iniciativu.

Můžeš si například se svými rodiči pohovořit a naplánovat nějakou vycházku nebo výlet. To může být pro vaši rodinu i přátele příležitostí, jak si užít trochu zdravého sportování. Anebo snad zkusíš pozvat některé mladé křesťany a společně si vyjedete na kolech, zahrajete nějaké míčové hry nebo si dosyta zazávodíte.

Je však důležité, abyste se vyhýbali příliš soutěživému duchu. Když budete mít oficiální, předem sestavená družstva, obvykle to podporuje sklon vyhrát za každou cenu, i když budou všichni hráči křesťané. A tak většinou nejlepší je neformální průběh. Určitá míra dohledu ze strany dospělých je většinou dobrou pomocí.

Pravda, neoficiální zápas může postrádat něco ze vzrušení, které je při organizovaných školních utkáních. Ale přesto se z něho můžeš těšit. Robert se rozhodl, že ze školního týmu odejde. Ale říká: „Sportování mě stále velice těší. A nyní vlastně ještě více než kdykoli předtím. Když hraji teď, není to proto, abych vyhrál za každou cenu, ani mě nenaplňuje duch soutěživosti.“

Vzpomeň si, že apoštol Pavel, když řekl mladému muži Timoteovi „Tělesné cvičení je totiž prospěšné k máločemu“, dodal, „ale zbožná oddanost je prospěšná ke všemu“. Stát se sportovcem zcela jistě není životním cílem křesťana. A tak se na sport dívej vyrovnaně. Proč bys měl plýtvat časem, který můžeš účelně strávit budováním svého duchovního myšlení? Pamatuj: Zbožná oddanost „má zaslíbení života nynějšího a toho, který má přijít“. — 1. Timoteovi 4:8.

[Obrázek na straně 15]

Sklon vyhrát za každou cenu ovláde mnohé sporty ve škole