Mladí lidé se ptají . . .
Jak se mohu chránit před útokem party?
JEDNOHO chladného podzimního podvečera šel dvanáctiletý Tom nakoupit několik věcí do místního obchodu. Pociťoval nervozitu, protože byl na území, které ovládala jedna místní parta. A brzy se ukázalo, že jeho obavy byly oprávněné. Několik členů party se na něj bez varování vrhlo a záplavou úderů jej srazili k zemi.
„Vzrůst bezzákonnosti“ byl předpověděn a mnozí lidé dnes skutečně žijí v prostředí, kde je tolik násilí, že je nemohou zvládnout ani příslušné autority. (Matouš 24:12) A žiješ-li v místě, kde je působení part rozšířené, pak ti Tomova zkušenost může připadat docela známá. Uvažujme například o situaci v okrese Los Angeles v USA. Podle časopisu Maclean’s polovina z 257 smrtelných případů, které v roce 1988 zavinili členové part, postihla nečleny, kteří partu nijak nevyprovokovali. A tak před mladými lidmi, kteří žijí v oblastech, kde jsou party aktivní, stojí opravdový problém: jak se chránit.
Jeden z předchozích článků ukazoval, jak je nerozumné přidat se k nějaké partě.a Článek vysvětloval, že členství v partě ve skutečnosti pouze zvyšuje nebezpečí, že budeš zraněn, zatčen, nebo můžeš být dokonce zabit. A nosit u sebe nůž či revolver nebo jakoukoli jinou zbraň je v rozporu s biblickou radou, zaznamenanou v Izajášovi 2:4 a Matoušovi 26:52. A mimoto se tím konflikt spíše vyhrotí, než aby se zmírnil. Totéž se vztahuje i na studium bojových umění, jako je judo a karate, za účelem sebeobrany. V prvé řadě je lépe se střetu s nějakou partou vyhnout. Ale jak?
Party a jejich symboly
Uvažuj nejdříve o svém oděvu, vzhledu, účesu a chování. Mnoho part má své typické oblečení, symboly a další náležitosti, jimiž se odlišují od jiných part. Členství v partě může symbolizovat i šátek či dokonce i klobouk nasazený určitým způsobem. Členové part často přebírají určitá gesta, slovník a chování.
Problém spočívá v tom, že barvy a další charakteristické rysy oblečení členů part se často stávají módou mezi mladými lidmi všeobecně — včetně těch, kteří členy part nejsou. Všímá si toho kanadský list The Globe and Mail: „Někteří dospívající napodobují oblékání, které je příznačné pro určité party, i když sami členy nejsou. . . Zřejmě se tím pokoušejí zapůsobit na své vrstevníky.“
Někteří mladí si zřejmě myslí, že když si vezmou určité oblečení, budou vypadat jako ostří hoši. Jiní se domnívají, že jim barvy a symboly nějaké party zajistí určitou míru ochrany. Spoléhají na to, že je hned tak někdo nenapadne, když bude předpokládat, že patří k určité partě. Je to rozumná úvaha? Jistě ne. List The Globe and Mail to podává bez obalu: „Jsou v nebezpečí, že budou napadeni, spatří-li je skuteční členové některé party.“
Bernard, bývalý člen jedné party, který je ale dnes svědkem Jehovovým, toto vyjádření může potvrdit. Když si vzpomíná na dřívější dny, říká: „Oblékal-li se někdo jako my, ale nepatřil mezi nás, velmi pravděpodobně jsme se na něj zaměřili. Buď se k nám přidal, nebo přišel k úrazu.“
Být odlišným se vyplatí
Když to víš, mělo by tě to vést při výběru oblečení. A není nakonec pravda, že na nás naše oblečení něco prozrazuje — že dokonce určuje naši totožnost? Tak tomu bylo i před tisíci lety, když se psala Bible. Ve druhé knize Královské čteme o poslech, kteří přinesli zprávu králi Izraele, Achazjášovi. Sdělili mu, že potkali jednoho muže, který jim předal určité poselství. Král se zeptal: „Jak vypadal ten muž?“ Když poslové toho muže popsali, král ihned řekl: ‚To byl prorok Elijáš!‘ Jak to věděl? Protože Elijáš nosil zvláštní oděv proroka. (2. Královská 1:5–8) Dnes, stejně jako tehdy, nás naše oblečení může zařadit do určité skupiny, i když nemusíme provádět to, co provádějí oni, nebo věřit tomu, čemu věří oni. Ostatní však budou mít spíše sklon domnívat se, že se skupinou, která se takto obléká, přinejmenším sympatizujeme.
Michael, který byl dříve členem jedné party, se v časopise Sports Illustrated vyjádřil: „Boty, bundy a klobouky jsou prostě charakteristické symboly. . . Mohl bych jet po ulici a ukázat vám člena nějaké party jen podle oblečení.“
Jak by potom ale bylo pro mladého křesťana nemoudré, aby se česal, oblékal, chodil a mluvil jako členové part, nebo kdyby jen přejímal některé z postojů, které jsou mezi nimi běžné! Zvláště se zde dá uplatnit Ježíšova rada, že ‚nemáme být částí světa‘. (Jan 17:16) Opravdu, členům part obvykle nedělá žádné zvláštní potíže, aby poznali ty, kteří mezi ně nepatří. Michael si vzpomíná: „Když vidím kluka v tesilových kalhotách, pěkném svetru a v mokasínách, nepřesvědčili byste mě, že je členem nějaké party.“
Bernard, jehož jsme citovali již dříve, dodává: „Členové part se často snaží oblékat podle poslední módy.“ Vzhledem k tomu je zapotřebí pozornosti a opatrnosti, než přijmeš způsob oblečení a účesu, který může být oblíbený ve škole nebo ve tvém okolí, ale kvůli němuž se lehce můžeš stát terčem násilí nějaké party, protože tě budou považovat za někoho jiného. Skromné oblečení může posloužit jako ochrana. — Srovnej 1. Timoteovi 2:9.
Dávej si také pozor na to, jak mluvíš a jaká používáš slova. Budeš-li se snažit dokázat, že jdeš s módou tím, že budeš používat slangové výrazy, které jsou obvyklé mezi členy part, pravděpodobně to přitáhne pozornost právě členů part. Nesnaž se tvářit jako ostrý hoch. Pamatuj: „Živý pes je na tom lépe než mrtvý lev.“ — Kazatel 9:4.
Další ochranou je ‚nebýt přítelem světa‘, když uvažuješ o tom, jaké přátele si vybereš. (Jakub 4:4) Snad si myslíš, že mít několik „ostrých“ kamarádů může být výhodné. Bernard však čerpá ze své zkušenosti se členstvím v partě a říká: „Máte-li přátele, kteří patří k nějaké partě, je více než pravděpodobné, že na vás bude vyvíjen tlak, abyste se k partě přidali.“ Náležitá obezřetnost je zapotřebí i tehdy, budeš-li se snažit přivést některého člena party na cestu života. — Matouš 28:19, 20.
Ano, nejlepší ochranou může být tvá pověst příkladného křesťana. Faktem je, že když ‚s nimi neběžíš k hlubokému bahnu prostopášnosti, mohou o tobě mluvit utrhačně‘. (1. Petra 4:4) Mohou k tobě ale také vzhlížet s určitým respektem, i když třeba neochotně. Přinejmenším tě však pravděpodobně nebudou považovat za možného uchazeče o členství v partě.
Vyhýbej se nebezpečí
Nicméně, dobrá pověst tě před nebezpečím vždy dostatečně neuchrání. Přísloví 27:12 předkládá tuto dobrou radu: „Chytrý, který uviděl neštěstí, se skryl; nezkušení, kteří šli dál, utrpěli trest.“ Tato zdravá rada zdůrazňuje potřebu soudnosti a ostražitosti, kdyby ses ocitl v situacích, které mohou představovat určité nebezpečí. Jsi-li například pozván na určité místo nebo nějakou událost, uvažuj, kdo tam bude. Je to místo známé tím, že se tam schází nějaká parta?
Jeden někdejší člen party dává podobnou radu: „Vyhýbejte se oblastem, kde se potloukají party. Je-li to možné, raději takové místo obejděte.“ Ano, nechoď zbytečně do míst, o nichž se ví, že nejsou bezpečná. A vypukne-li nějaké násilí, nenech se zlákat zvědavostí, mohlo by tě to stát život. Přísloví 17:14 říká: „Začátek sváru je jako když někdo vypouští vody; proto dříve, než propukne hádka, rozluč se.“
Ale představme si, že i přes veškeré tvé úsilí vyhnout se potížím se octneš tváří v tvář jednotlivcům, kteří budou chtít, aby ses k jejich partě přidal. Klidným způsobem řekni, že to udělat nemůžeš. Mladí svědkové Jehovovi často dodají, že svůj čas a síly využívají v křesťanské službě. Ať již řekneš cokoli, neodpovídej neuctivě ani nepřátelsky. Ježíš řekl svým učedníkům slova zaznamenaná v Matoušovi 10:16: „Buďte obezřetní jako hadi, a přece nevinní jako holubice.“ A s tvým postojem musí být v souladu také tvé chování, oděv i účes.
Uvědom si však, že ani ta nejpřísnější opatření ti nemohou zaručit naprostou bezpečnost. (Kazatel 9:11) Ale vynaložíš-li rozumné úsilí, je velmi pravděpodobné, že se násilnosti nějaké party vyhneš.
[Poznámka pod čarou]
a Podívej se do článku „Měl bych vstoupit do party?“ v Probuďte se! z 8. června 1991.
[Obrázek na straně 19]
Nezůstávej na místě, kde se odehrává nějaké násilí. Nenech se zlákat zvědavostí, mohlo by tě to stát život