Jezero, které umírá žízní

ARALSKÉ jezero v Sovětském svazu je čtvrtá největší vnitrozemská vodní plocha na světě. Velmi rychle však vysychá a půjde-li to tak dál, bude na začátku příštího století úplně bez vody.

Podle časopisu South se téměř polovina oblasti, na níž se dříve rozkládalo původní jezero, změnila na solnou poušť. „Slanost vody, která zůstala ve zničeném Aralském jezeře, vzrostla natolik, že ze 24 druhů ryb, které tu kdysi žily, jich 20 úplně vyhynulo,“ uvádí tento časopis.

Dříve přitékalo do Aralského jezera každý rok více než 50 krychlových kilometrů vody z obrovských řek Amudarji a Syrdarji. Ale nyní zbyl z tohoto hojného vodního zdroje pouhý pramínek. Proč? Jak uvádí časopis South, z těchto řek se v této oblasti zavlažují stále se rozšiřující bavlníková a rýžová pole.

Sovětská vláda nyní zahájila program na záchranu Aralského jezera ze sevření pouště. Cílem programu je zachránit 9 krychlových kilometrů vody ročně a je naděje, že toto množství by se na začátku příštího století dalo zvýšit až na 30 krychlových kilometrů. Program se bude provádět modernizací zavlažovacích systémů a zmenšováním oblastí, na nichž se pěstuje bavlna a rýže. I když se tím jezero do své původní velikosti nevrátí, snad se alespoň předejde dalšímu vysychání. Časopis South vyjadřuje obavu mnohých, že tento program bude dalším případem, kdy se naplní úsloví: „Příliš málo a příliš pozdě.“

[Mapy na straně 31]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Aralské jezero

1960

1989

2000?

Syrdarja

Amudarja

[Mapa]

SSSR

Zvětšená část