Úžasná vlna

Od dopisovatele Probuďte se! v Austrálii

CO JE v zimě příjemně teplé, ale v létě překvapivě chladivé? Co je hrubší než bavlna, a přesto se z toho vyrábějí lehké textilie? Co si nejraději oblékají lyžaři a o čem sní oděvní návrháři? Co se po natažení o celou třetinu délky vrací do původních rozměrů?

Odpověď na každou z těchto otázek zní vlna — odolná, s všestranným uplatněním! Ano, z podivuhodného rouna poddajných ovcí se vyrábí jedna z nejvšestrannějších látek, jaké lidstvo zná.

Používá se po staletí

Když přijeli do Jižní Ameriky první badatelé, zjistili, že řada místních národů, například Peruánci, nosí překrásné oděvy z alpakové vlny. A ještě mnohem dříve, v dávných biblických dobách, chovali lidé velká stáda ovcí a vyráběli oděvy z obarvené vlny a vlněné příze. — 2. Mojžíšova 26:1; 3. Mojžíšova 13:47.

Dějiny novodobého textilního průmyslu se točí především kolem statných španělských merinových ovcí. Tyto ovce vynikají nejen tím, že produkují množství vysoce kvalitní vlny, ale také svou otužilostí a schopností přežít v nevlídných klimatických podmínkách. Otužilé merinové ovce byly přímo ideální pro suché podnebí Austrálie, ostrovního světadílu na opačné straně zeměkoule. Zakladatelé této nové kolonie vyhlíželi tenkrát v 18. století i po jiných věcech než jen po něčem k snědku. Potřebovali slibný vývozní artikl, na jehož základě by mohli vybudovat své hospodářství.

Vybrali si vlnu, protože ta se dá doslova sklízet z živých zvířat. Ovce se mohly prakticky bez dozoru dlouhou dobu potulovat, a pro výrobu vlny bylo zapotřebí jen nepatrné námahy. Vlna se dala snadno balit a skladování nijak nesnižovalo její kvalitu. Je také odolná proti plísním, a tak mohla být přepravována loděmi do Anglie i přesto, že taková cesta trvala půl roku. Další velkou výhodou je, že poměrně špatně hoří.

„Žije se z ovcí“

A tak Austrálie po dobu půl druhého století — od roku 1797, kdy tam byly dopraveny první merinové ovce — hospodářsky přežívala především díky vývozu vlny. Ovšem po první světové válce, kdy se postupně rozvíjela další průmyslová odvětví a na místo vlny se zaváděly syntetické tkaniny, začal být výrok, že Austrálie „žije z ovcí“, méně příhodný. Tedy, lépe řečeno, byl méně příhodný až do nedávné doby, kdy se australský obchod s vlnou dostal do období nebývalého rozmachu, který trvá až dodnes.

V roce 1807 byl v Londýně za velmi nízkou cenu prodán první žok jemné australské vlny. Půl kilogramu vlny tehdy stálo 10 šilinků a jednu čtyřpenci ($1,03), protože byla klasifikována jako „špinavá a nekvalitní“. Dnes ovšem čítají stáda australských ovcí zhruba 166 miliónů kusů — tedy více než 10 ovcí na obyvatele; roční produkce vlny dnes přesahuje 950 000 tun. V únoru 1988 byl jeden žok velmi jemné australské merinové vlny prodán jednomu italskému obchodníkovi za téměř 20 000 australských dolarů — což je oproti ceně prvního žoku, prodaného roku 1807 v Londýně, značný rozdíl.

Proč je tak úžasná?

Stručný přehled vlastností vlny nám odhalí, jaký je to úžasný a mnohostranný materiál. Roste podobně jako lidské vlasy a mnoho plemen ovcí má kromě vlny i dlouhé chlupy. Šlechtěním se docílilo toho, že merinové ovce tyto chlupy nemají. Zůstala jim jen velmi žádaná jemnovlnná podsada. Přestože je vlna hrubší než bavlna nebo len, je vhodná pro výrobu lehké vzdušné látky. Má totiž, fyzikálně řečeno, nízkou hustotu. Velmi snadno se barví a to její mnohostrannost ještě zvyšuje. Uvidíte-li na mladé ženě zářivě červený šátek, který se lehounce vlní ve větru, pravděpodobně je z čisté vlny.

Ale už jste někdy zkusili vlákno vlny přetrhnout? Je pevné, že ano? Opravdu, vlákno vlny má pevnost v tahu 15 až 30 gramů — na vlněnou látku budete tedy potřebovat nůžky. Vlákna vlny jsou navíc zvlněná, což jim dodává velikou pružnost. Kdybyste je natáhli o třetinu délky, vrátí se opět do původních rozměrů. Proto je vlna v suchém stavu odolná proti mačkání.

Mezi těmito jedinečnými vlákny je vzduch, a proto má vlna dobrou izolační schopnost. V zimě hřeje a v létě chladí. Navíc má vodovzdorný povrch, a proto vás vlhký vlněný svetr nebude studit. Neschne totiž příliš rychle jako jiné látky. Vždyť ovce nosí vlnu pořád a do každého počasí a netrpí zimou.

Možná si to ani neuvědomujeme, ale plst — která má stovky různých možností použití, počínaje koberci a konče tenisovými míčky — je ve skutečnosti zahorka ztlačená vlna. A česaná příze, z níž se vyrábějí pánské i dámské obleky a některé typy jemných šatů, se vyrábí z vlny zpracované zvláštním způsobem.

Od ovce až k vám

V zemích, které produkují větší množství vlny, jsou stříhací stanice neoddělitelnou součástí venkovské krajiny. Ovce jsou stříhány obvykle jednou do roka, ale v některých teplejších oblastech může stříž probíhat i dvakrát ročně.

Střihači ovcí jsou tvrdí muži, mají šlachovité ruce a svalnatá záda. Elektrickými nůžkami se snaží odstřihnout rouno tak, aby zůstalo vcelku. Zkušený stříhač dokáže ostříhat asi 200 ovcí za den. Začíná na vnitřní straně nohy a nejprve ostříhá vlnu na břichu, potom přejde na záda, krk a plece a pak dolů na druhou stranu. Nejlepší vlna je z plecí a z boků.

Když jsou čerstvě ostříhané ovce vypuštěny ze stříhací stanice, je radost pozorovat, jak vesele poskakují a radují se z nově získané svobody, protože se zbavily svých těžkých vlněných kožichů.

Vlna se pak třídí podle jakosti. Třídiči stojí u dřevěných ohrad, které jim sahají po pás, a zkoumají světlost, vlnitost, čistotu, tloušťku, jemnost a délku vlny. Zručný třídič dokáže zpracovat až 4 500 kilogramů vlny za týden. Vlna se pak čistí, suší a vyluhuje se z ní vosk zvaný lanolin. Nejlepší je vlna stříhaná z živé ovce.

Jemná péče — vysoká životnost

Asi vám nikdo nemusí připomínat, že vlnu milují moli. Kladou do ní vajíčka, aby měly nově vylíhnuté larvy dostatek potravy. Nejvíce si libují ve vlně, která má příchuť potu nebo něčeho, čím byla vlna polita. Nikdy tedy neskladujte vlněné věci, které nejsou vyčištěné. Máte-li možnost kupovat oblečení napuštěné látkou proti molům, získáte tím ochranu navíc. Vlněné věci, které nenosíte pravidelně, skladujte ve vzduchotěsných obalech. A dokonce i věci, které nosíte pravidelně, často kartáčujte a protřepávejte, protože vlně prospívá vzduch.

Cenným pomocníkem je moderní technika; vždyť dnes je velká část vlny ošetřena proti hmyzu a plísni a často je předem vysrážená a ohnivzdorná. Přesto musíte při praní dát pozor. Mnoho dnešních praček má program pro vlnu. Ale pokud perete v ruce, jemně z vlny špínu vymačkejte v teplé nebo vlažné vodě. Prací prostředky určené na praní vlny jsou samozřejmě lepší než mýdlo, ale pokud nejsou k dostání, rozpusťte si ve vodě před praním mýdlový prášek. Nepoužívejte saponáty, protože jsou většinou alkalické a mohly by vlněné oblečení poškodit. Na máchání používejte vodu stejné teploty a ujistěte se, že jste množstvím čisté vody vymyli všechno mýdlo. Mokrý kus vlněného oblečení srolujte do ručníku a vymačkejte z něho vodu.

Jednou z výhod vlněného oblečení je to, že se většinou nemusí žehlit. Pokud byste ovšem chtěli mít své oblečení pečlivě vyžehlené, používejte buď napařovací žehličku, nebo žehlete přes kus vlhké látky, ale jedině tehdy, je-li vlněné oblečení naprosto suché. Lehké, rychlé tahy žehličkou brání vytváření nežádoucího lesku a lepší je žehličku na látku přikládat než s ní po látce jezdit.

Vlna je úžasná

Jistě s námi budete souhlasit, že vlna je úžasný materiál. Vyrábějí se z ní výrobky, které odolávají opotřebení — od kabátů až po tenisové míčky. Raní australští usedlíci si v každém případě zvolili moudře, když se rozhodli pro ovce. Jsme jim za to vděční, protože máme dodnes užitek z takřka neomezené rozmanitosti výrobků z tohoto podivuhodného materiálu, kterému se říká vlna.

[Obrázky na straně 24]

Před stříží

Čas stříže

Po stříži

Hotový výrobek