Pozorujeme svět

Očekává se více katastrof

Ke zprávě WHO (Světové zdravotnické organizace) německý deník Schweinfurter Tagblatt uvádí: „V důsledku ničení životního prostředí značně vzroste do roku 2 000 počet přírodních katastrof.“ Podle WHO „člověk způsobuje stále více a více ekologických pohrom“. Jako příklady byly uvedeny havárie chemických továren v Bhópálu (Indie) a Sevesu (Itálie), havárie atomového reaktoru v Černobylu (Sovětský svaz), naftová skvrna u aljašského pobřeží a hořící naftová pole v Kuvajtu. Článek dodává: „Znečišťování vzduchu, vody, půdy, stejně jako ztenčování ozónové vrstvy a skleníkový efekt ukazují, že průmyslový rozvoj působí zkázu. Od počátku tohoto století ztratilo svůj domov kvůli přírodním katastrofám více než 50 miliónů lidí.“

Stoupající náklady na spravedlnost

List The Toronto Star uvádí zprávu, že Kanaďané zaplatili „loňského roku více než 7,7 miliardy dolarů za policejní služby, soudnictví, vězení a právní porady“. To znamená, že každý Kanaďan zaplatí ročně 295 dolarů na podporu právního systému. Navzdory velkým finančním nákladům však podle těchto novin „vzrostla zločinnost o 32 procent“. Počet uvězněných osob stoupl v období let 1981 až 1987 o 37 procent. Sherry Kulmanová, ředitelka společnosti John Howard v Torontu, komentovala tyto vysoké náklady na spravedlnost takto: „Sedm miliard je hodně peněz. Jsem velmi překvapena, že si lidé neřeknou: ‚Počkat, co se to děje?‘“ Dodala: „Cožpak nenastal čas, kdy by si lidé měli uvědomit, že tento systém nefunguje?“

Satelit vyhledává odcizená vozidla

Únosy vozidel jsou v Jihoafrické republice velmi časté a tak poslední z řady zlepšení, pomocí nichž se mají vyhledat unesená nebo odcizená vozidla, je sledování satelitem. Johannesburgský list The Star vysvětluje, že řidiči, který si nechá toto zařízení nainstalovat, stačí, když uvede do stavu pohotovosti vysílačku. V případě krádeže je vozidlo sledováno satelitem a místo, kde se nachází, je zobrazeno na monitoru počítače „v ovládacím středisku jako blikající bod na mapě“. Z ovládacího střediska je pak upozorněna posádka vrtulníku nebo pozemní bezpečnostní jednotka a ta vozidlo sleduje. Zpráva dodává: „Zkušební testy zatím prokázaly, že pohyb vozidla lze zjistit. . . během 15 minut a celková úspěšnost je 95procentní.“

Drogy ve školách

Jak se dostanou mladí lidé ve škole do styku s drogami? „Drogy nepřinášejí do škol cizí lidé, ale dostávají se tam prostřednictvím samotných studentů,“ říká Abílio Pereira, náčelník policie v Rio Grande do Sul v Brazílii. „Nikdo si nevezme drogy od někoho, koho nezná.“ Dodává: „Byl jsem zvyklý nacházet marihuanu u sedmnáctiletých chlapců. Dnes máme problémy s dvanáctiletými a dokonce i desetiletými chlapci.“ Mladí lidé dostávají drogy bezplatně, aby s nimi začali, ale jakmile si na ně přivyknou, musí za ně překupníkům platit. „Neexistuje škola, do které se drogy nedostanou,“ uvádí Alberto Corazza, oblastní náčelník policie v Sao Paulo. Časopis Veja prohlašuje: „Nikdy nebylo tak snadné koupit drogy na školách, nikdy neexistovala mezi studenty taková síť překupníků a nikdy nebylo tak obtížné kontrolovat tento druh obchodu.“

Srovnání léčebných postupů

Studie uveřejněná v časopise The New England Journal of Medicine uvádí, že lidem, kteří mají nevyléčitelnou rakovinu a jsou léčeni klasickými lékařskými metodami, se nedaří ani lépe ani hůře než těm, kteří jsou léčeni nekonvenčními metodami. Více než 150 lidí trpících rakovinou, u nichž se předpokládalo, že nebudou žít déle než jeden rok, bylo podrobeno testu. Polovina byla léčena tradičním způsobem, jakým je chemoterapie a ozařování, zatímco druhá polovina byla léčena pomocí vegetariánské stravy, kávovými klystýry a očkovacími látkami, které mají zaktivizovat imunitní systém. Pacienti měli v pokročilém stadiu rakovinu plic, rakovinu tlustého střeva, rakovinu slinivky břišní nebo melanózu. Po jednom roce byla naživu v každé skupině přesně polovina pacientů, a po dvou letech 15 procent. „Výsledky jasně ukazují, že těm, kdo mají rakovinu v pokročilém stadiu, náš způsob léčby pravděpodobně život neprodlouží,“ řekl autor studie dr. Barrie Cassileth. „Musíme si klást otázku, jak těmto lidem co nejvíce jejich situaci ulehčit. V některých případech to může znamenat nepoužít vůbec žádnou léčbu.“

Přílišná čistota?

Když tanker Exxon Valdez ztroskotal v blízkosti pobřeží Aljašky, usmrtila výsledná ropná skvrna velké množství zvířat — podle posledních zpráv asi 580 000 ptáků, 5 500 mořských vyder a 22 velryb. Mluvilo se o trvalé škodě, což podle správního úřadu the National Oceanic and Atmospheric Administration není pravda. U většiny zvířat by se měl jejich početní stav do pěti let vyrovnat. „Obnova by možná byla ještě rychlejší, kdyby se pro uklidnění rozhořčené veřejnosti nepostříkaly některé pláže proudy horké vody,“ uvádí časopis Fortune. Některé studie ukazují, že horkou vodou se usmrtí více malých organismů než ropou. Vědecká pracovnice Sylvia Earleová říká, že „když jde o ekologickou katastrofu, pak může být někdy nejlepším řešením — a ironií je, že nejobtížnějším — nedělat vůbec nic“.

Více kasáren než nemocnic

Bulletin Demos vydávaný holandským institutem Inter University Demographic Institute podává zprávu, že vlády na celém světě vynakládají 5,4 procenta svého hrubého národního důchodu na vojenské výdaje, ale pouze 4,2 procenta na zdravotnictví. Poměr v rozvojových zemích je ještě kontrastnější: 5,6 procenta na obranu, ale pouze 1,4 procenta na zdravotnickou péči. Demos poznamenává, že na prvním místě v seznamu jsou vlády jihovýchodní Asie, které vydávají na potřeby armády sedmkrát více než na zdravotnictví.

Problémy se zvlhčovači vzduchu

„Akutní potíže, jako je například horečka ze zvlhčovače vzduchu — nemoc, která se podobá chřipce a postihuje celé skupiny lidí v kancelářích, je možné připsat na vrub velkým zvlhčovačům vzduchu, v nichž stojí voda a v ní se hromadí mikroorganismy,“ uvádí kanadský list The Medical Post. Domácí zvlhčovače jsou zdrojem podobného nebezpečí. Bakterie a plísně se množí ve stojaté vodě, která je později rozstřikována do vzduchu. Podle listu The Medical Post navrhl jeden odborník, aby v případech, kdy se vzduch v místnosti zvlhčuje z léčebných důvodů, uvažovali pacienti o „vlhkosti vytvořené třeba něčím tak prostým, jako je pára z vody, která se vaří v konvici na sporáku“.

Kapesní elektronické Bible

Časopis Newsweek uvádí, že „dnes je ve světě elektroniky považováno za pěkné to, co je malé“. Mezi nejnovější elektronické vynálezy do kapsy patří tři překlady Bible, jež dala do prodeje jedna firma v New Jersey. Stojí 400 dolarů a patří mezi ně Bible krále Jakuba a Revidovaný standardní překlad. „Proč utrácet 400 dolarů za Bibli?“ ptá se Newsweek. „Protože má podobné klávesy jako psací stroj a určitou inteligenci.“ Když člověk zapomene některý biblický text, může ho jednoduše najít tak, že napíše několik klíčových slov, která si pamatuje. Článek říká, že se firma „možná strefila do poptávky zapomnětlivých duchovních“. „Za šest měsíců se již prodalo 50 000 elektronických Biblí.“

Trapný omyl v určování stáří

Před jedenácti lety namalovala umělecky nadaná jihoafrická babička Joan Ahrensová několik pěkných maleb. Namísto plátna použila kameny, protože chtěla napodobit tradiční křovácké umění. Později byl jeden z jejích malovaných kamenů nalezen ve stepi nedaleko jejího bývalého bydliště ve městě Pietermaritzburg. Časem se dostal do rukou správce městského muzea. Správce neznal původ tohoto kamene a nechal si v Anglii na Oxfordské univerzitě zjistit jeho stáří metodou radiouhlíkového datování. Odborníci odhadli stáří tohoto díla na 1 200 let! Proč došlo k takovému trapnému omylu? Zpráva v jihoafrickém listě Sunday Times uvádí, že „později bylo zjištěno, že olejová barva, kterou paní Ahrensová použila, obsahovala uhlík — jedinou látku, jejíž stáří bylo v Oxfordu určováno“.

Kolik stojí podvody a žhářství

Podle londýnského listu The Times přicházejí banky a peněžní ústavy v Británii ročně o 75 miliónů liber (150 miliónů dolarů) kvůli podvodům s kreditními kartami. Tato částka je však nepatrná ve srovnání s odhadovanými škodami, které způsobuje žhářství: jenom v roce 1990 činily 500 miliónů liber (1 miliardu dolarů), zatímco celkové škody kvůli požárům dosáhly rekordu 1 miliardy liber (2 miliardy dolarů). Nejčastější příčinou žhářství je vandalismus mladíků ve věku 10 až 25 let, ale až 20 procent případů žhářství je spojeno s podvody — dochází k záměrnému ničení podniků, vozů a domů, aby si žháři mohli vybrat svá pojištění. Údaje britského ministerstva vnitra také odhalují, že v roce 1988 bylo žhářstvím záměrně poškozeno nebo zničeno 1 008 škol, jak uvádí list The Times.