Naprosté zhroucení morálky zamořuje celou společnost

DNEŠNÍ společnost a její hodnoty se ocitly v jakémsi vzduchoprázdnu. Je roztříštěna mnoha životními styly. Mnozí lidé uvažují asi takto: ‚Každý způsob života je přijatelný. Buď tolerantní ke mně a já budu tolerantní k tobě. Dělej si své a já si také budu dělat, co se mi líbí. Ať si každý dělá, co chce. Je mnoho cest a každá je dobrá; nic není špatné. Nic není hříšné. Postav se za svá práva. Mírným protestem nedosáhneš ničeho. Dodej mu důraz násilím. Násilí je forma svobody projevu. Sex můžeš provozovat neomezeně; můžeš jej pěstovat, s kýmkoli se ti zachce a jakýmkoli způsobem. Oplzlost je umění. Žij a nech žít.‘

Anebo spíše ‚umři a nech umřít‘? V prvních desetiletích dvacátého století lidé velmi přesně chápali, co je správné a co je špatné, co je morální a co je nemorální, co je čestné a co je nečestné — a mnozí si tento náhled uchovali. Ale padesátá léta tohoto století znamenala pro mnohé lidi změnu, která od té doby stále vzrůstala. Ideály jako ctnost, morálka, čestné jednání a etika byly pojednou považovány za nerozumné, nehumánní a nepřijatelné. Začaly převládat postoje, které zdůrazňovaly individualitu. Zasazovaly se o to, aby každý jednotlivec mohl žít podle svých vlastních představ. Za přijatelné mravy se nyní začala považovat tolerance, názorová různorodost a snaha nikoho nijak neposuzovat. Tato nová filozofie zakazuje zakazovat.

Katastrofální důsledky této filozofie neustále narůstaly. V osmdesátých letech již začaly přesahovat meze únosnosti a ani v devadesátých letech se příval nezastavil. Přinášíme několik zpráv o těchto katastrofálních důsledcích. Nejprve uvádíme jeden proslov o hodnotách, jenž přednesl v New Yorku na zasedání o obchodní etice místopředseda jedné společnosti:

„Politikové podvádějí své voliče. Makléři odírají své klienty. Bankovní úředníci vedou své instituce k úpadku a úhradu za to pak nechávají na bedrech daňových poplatníků. Kazatelé a rádobyprezidenti podvádějí své manželky. Děti podvádějí při zkouškách a milióny lidí ničí sami sebe i jiné pustošivými následky narkomanie a zločinnosti. . . Padesát procent všech manželství končí rozvodem. Dvaadvacet procent dětí, které se v současnosti narodí, pochází z nemanželského vztahu a jedna třetina dětí bude muset žít u nevlastních rodičů, než jim bude osmnáct let. Je zřejmé, že v obrovské míře probíhá rozklad rodiny. Uvědomíme-li si, že vštěpování hodnot začíná doma — na začátku života — pak začnou jasně vyvstávat důvody, proč dochází k zhroucení etiky.“ — Časopis Vital Speeches of the Day (Důležité proslovy dne, 1. září 1990.)

Noviny, časopisy, zpravodajské relace, filmy a televizní programy odrážejí úpadek tradičních hodnot. Předseda společnosti Chase Manhattan Corporation v jednom projevu na Chicagské univerzitě uvedl:

„Ať si v novinách nalistujete sportovní stránky, zprávy z Washingtonu nebo hospodářské rubriky, výpověď je stejná. Sportovní stránky se hemží stále novými skandály kolem podplácení různých hráčů, aby neskórovali, skandály vysokoškolských týmů, které dostaly podmíněný trest za porušení pravidel při získávání nových hráčů, a skandály profesionálních sportovců, kteří užívají drogy. Zprávy z Washingtonu hovoří o křivých přísahách při soudních přelíčeních, mezi obžalovanými se ocitají vysoce postavení soudci, píše se o zneužívání vlivného postavení a o nejnovějším případu, kdy byl zákonodárce vyslýchán Výborem sněmovny reprezentantů pro etiku. V hospodářské části novin zase narazíte na skandální odhalení podvodného obchodu, který je založený na znalosti důvěrných informací, a na další podobné případy.“ — Časopis Vital Speeches of the Day (Důležité proslovy dne, 1. srpna 1990).

Záplava podobných zpráv je tak stálá a nepolevující, že lidé vůči tomu otupěli. Skandály už je prostě nepobuřují. Právě citovaný řečník se k tomu vyjadřoval: „Mnohé Američany již nepobuřují zprávy o dalším etickém poklesku. Usvědčení pachatelé těžkých zločinů již nejsou počítáni za vyvrhele. Jsou to slavné osobnosti. Dostávají pozvání na večírky do vybrané společnosti. A oni sami píší bestsellery.“

Ivan Boesky z newyorské burzy na ulici Wall Street zakončil svůj proslov ke studentům na jedné obchodní akademii tím, že zvedl ruce nad hlavu, udělal z prstů „V“ jako symbol vítězství a řekl: „Ať žije chamtivost!“ Jeho chamtivost jej později dovedla k podvodnému obchodu, kdy zneužil určité důvěrné informace. Dostal se před soud, byl usvědčen, odsouzen k pokutě a dostal se do vězení. Pokuta byla stanovena ve výši 100 miliónů dolarů, ale Ivan Boesky si ve skutečnosti přišel na více než půl miliardy dolarů. Michael Milken, další manipulátor s cennými papíry z Wall Street, dostal pokutu ve výši 600 miliónů dolarů za obchody s podvrženými obligacemi — ale téměř tolik si ‚vydělal‘ za jediný rok! Přesto si však dokázal ponechat ještě jeden a půl miliardy dolarů.

Časopis Industry Week otiskl článek, který měl v záhlaví otázku: „Budete bez etiky úspěšnější?“ Jeden konzultant z Utahu uvažoval o tom, že se etika společnosti zhoršila, a vyjádřil se: „Má pozorování ve mně vyvolávají dojem, že čím je obchodník úspěšnější, tím je jeho chování vzdálenější od etiky.“ Jeden manažer z Michiganu řekl: „Máme určitá etická pravidla, ale manažeři na středním stupni je přehlížejí s odůvodněním: ‚To není v rozporu s etikou, je to prostě obchod.‘“ Jeden inspektor z Miami si stěžuje: „Etika rychle ztrácí své pozice; na prvním místě je zisk za každou cenu.“ Další obchodníci se vyjádřili bez okolků: „Vše je dovoleno,“ řekl jeden z nich. Jiný dodal: „Naše zásada je — pokud ti to projde, udělej to.“

Ale ke zřícení morálních měřítek nepřispívají jenom obchodníci. Virus ničící mravní hodnoty se rozšířil do všech sfér společnosti. Příliš mnoho právníků si počíná spíše jako pokoutní advokáti než jako ti, kdo respektují zákon. Příliš mnoho vědců se snižuje ke zneužívání moci a k podvodům, aby od vlády obdrželi dotace. Příliš mnoho lékařů získává pověst, že mají větší zájem o tučné honoráře než o pacienty — a příliš mnoho jejich pacientů kuje pikle, jak by z lékařů mohli soudně vymáhat peníze za nesprávnou léčbu.

Okolní svět vrávorá pod náporem narkomanie, zločinu a válek gangů. Manželská nevěra rozvrací rodiny. Malé děti se stávají oběťmi pohlavního zneužití, včetně dětské pornografie. Pohlavní styky mezi nezletilými mají za následek těhotenství, potraty a opuštěné děti. Obchodníci s narkotiky obléhají okolí škol. Školní mládež u sebe nosí nože a střelné zbraně — a čtení jim jde stále hůř. K nápravě mohou dětem nejlépe pomoci rodiče, kteří si s nimi budou číst. Ale ti jsou často příliš zaměstnaní obstaráváním živobytí nebo se nechají příliš unést snahou o seberealizaci.

Ke zhroucení morálních hodnot přispívá i hudební průmysl; význačnou měrou je to hudbou výstředních heavy-metalových rockových skupin. Poradce jedné společnosti poznamenal: „Z rockové hudby se stal dokonalý prostředek pro sdělování a rozšiřování myšlenky příležitostných a nijak neomezovaných pohlavních styků a pro oslavu zneužívání drog. Rocková hudba byla také mocnou silou, která vytvářela pohrdavý postoj vůči rodičům, vůči generaci starších lidí a společenským institucím, jež se stavěly proti sexuálně nevázanému a drogami poznamenanému životnímu stylu.“

Jedním z cílů těchto skupin je urážet, šokovat a poutat na sebe pozornost slovy písní, které jsou výlevem surovosti, hrubosti a nemravnosti. Jsou odpornou stokou špinavostí a překypují výrazy o brutálním zneužívání žen. Popisy orálního a análního sexu neberou konce, zaznívají vybídky k pohlavnímu zneužití, jsou slyšet výrazy rozkoše nad tak hrubým znásilněním, že při něm dochází k roztržení ženských pohlavních orgánů — oslava vulgárních oplzlostí nemá žádná omezení. Když byla jedna hudební skupina předvolána před soud kvůli oplzlostem, jistý profesor z Dukeovy univerzity vychvaloval jejich literární genialitu a tyto ohavné oplzlosti bránil tvrzením, že mají uměleckou hodnotu. Soudní porota mu dala za pravdu a došla k závěru, že slova písní nejsou oplzlostí, ale uměním.

Podobné svědectví o úpadku mravních hodnot ve společnosti lze vidět v tom, že se za minulý rok jedna z rapových LP desek s nejabsurdnějšími oplzlostmi ‚ocitla ve třech týdnech po vydání na prvním místě v počtu prodaných desek (prodalo se jí více než milión). To znamená, že v té době to bylo nejpopulárnější album v obchodě s hudbou.‘ A jména, jež si tyto skupiny dávají, odpovídají slovům jejich písní: „Nejméně 13 skupin je pojmenováno podle mužských pohlavních orgánů, 6 podle ženských pohlavních orgánů, 4 podle spermatu, 8 podle potratu a jedna podle vaginální infekce.“ — Časopis U.S.News & World Report.

Jeden profesor z Bostonské univerzity se vyjadřoval k Mapplethorpově výstavě: „Viděl jsem ji v Ústavu moderního umění v Bostonu. Díla zde byla jako obvykle uspořádána v jednotlivých skupinách, mohu-li to tak říci. Fotografie ve stylu ‚hard core‘ [pornografie] byly. . . pornografií tak šokující, jak si jen lze představit. Nevím, zda tyto fotografie byly ‚homosexuální‘, ale zobrazovaly výjevy, o nichž bych si sám ani nepomyslel, že jsou uskutečnitelné, natož příjemné.“ Spornou otázku oplzlosti výstavy zkoumal soud a porota posoudila tuto oplzlost jako umění. Je to stěží umění, ale určitě není morálně odpovědné. Je to svědectví o dalším rozkladu opravdových hodnot, a to na straně umělců i diváků.

Potřebujeme hranice. Potřebujeme pevná vodítka. Potřebujeme ideály, o něž bychom mohli usilovat. Potřebujeme se navrátit k původnímu zdroji skutečných hodnot.

[Praporek na straně 4]

Skandály už lidi prostě nepobuřují

[Praporek na straně 5]

Soudní poroty prohlašují vulgární oplzlosti za umění