Pozorujeme svět

Špatné zprávy v televizi

„Špatná zpráva pro Brazilce, kteří sledují televizi: Množství špatných zpráv v televizi přibývá,“ píše deník O Estado de S. Paulo. List uvádí, že patnáct novinářů sledovalo deset dnů veškeré zpravodajské relace na všech kanálech. Pouze 18 procent toho, co viděli, označili jako dobré zprávy. List citoval ředitele výzkumného ústavu, který se průzkumem zabýval: „Byl to pětadevadesátihodinový maratón tragédií.“ Za nejvíce negativní byly považovány zprávy o ekonomice a ekologii. Těch několik optimistických zpráv se zabývalo zábavou a sportem. Jeden psychoanalytik varuje, že takové velké dávky násilí a neštěstí, které televizní zprávy předkládají, mohou ovlivnit jednání lidí a zapůsobit tak, že někteří se budou na tragédie ostatních dívat jako na něco malicherného.

„Mravně negramotní“

Pedagogičtí pracovníci se shodují na tom, že v dnešní společnosti se stále více objevují „mravně negramotné“ děti. Podle Burla Summerse, předsedy Ontarijské vzdělávací společnosti pro morálku a mravní hodnoty, jsou dětem jako důležité hodnoty předkládány „rychlá kariéra, rychlý úspěch v zaměstnání, získání moci a získání výhod“. „Služba jiným lidem, projevování úcty a péče o jiné se nepovažují za tak důležité,“ dodává B. Summers.

Kostelní zvony hrají na nervy

Podle názoru některých obyvatelů západního Toronta „vyzvánějí kostelní zvony příliš často a příliš hlasitě“, jak uvádí list The Toronto Star. Majitelé domů považují vyzvánění kostelních zvonů za „znečištění hlukem“ a obrátili se s touto záležitostí na radnici. Představitelé radnice doporučili, aby kostely, jichž se to týká, nechaly své zvony vyzvánět jednu minutu dvakrát denně ve všední dny a v neděli třikrát denně, ale nikdy před devátou hodinou ranní. Zvony mohou vyzvánět také při dalších příležitostech, například svatbách, pohřbech a večerních bohoslužbách během půstu. Kostelní zvony svým vyzváněním svolávají farníky na bohoslužby a k modlitbám. Místní obyvatelé však říkají, že budík vykoná tutéž službu, a neruší při tom ani nebudí lidi v okolí.

Poloha při spánku a úmrtí kojenců

Každý rok zemřou na celém světě tisíce novorozenců na SIDS — což je označení pro syndrom náhlého úmrtí kojenců. SIDS stále zůstává jednou z hlavních příčin úmrtí dětí během jejich prvních měsíců života. Skutečná příčina SIDS stále není objasněna. Pařížský list International Herald Tribune však uvádí, že nedávno se v Austrálii setkali lékařští odborníci z celého světa, aby jednali o tomto problému. Odborníci rodičům radí: „Nenechávejte nemluvňata spát na bříšku.“ Výzkum naznačuje, že nebezpečí úmrtí na tento syndrom je pro kojence, kteří leží na břichu, přinejmenším třikrát větší než pro ty, kteří leží na zádech nebo na boku. Lékaři předpokládají, že kdyby rodiče o tomto nebezpečí věděli, mohlo by se zachránit tisíce životů.

Populární rouhání

Jeden australský duchovní se důrazně vyjádřil vzhledem k rostoucímu užívání rouhavých výroků, které veřejnost očividně přijímá. Zvláště se obává toho, jaký vliv to bude mít na mladé lidi, a dožaduje se kampaně, která by pomohla rouhání ze současné řeči vymýtit. List Courier-Mail, který vychází v Brisbane, duchovního cituje: „Výrazy jako ‚Dobrotivý Bože‘, ‚Bože můj‘, ‚Proboha‘, ‚Ježíši‘ a ‚Pro Krista Pána‘ se používají stále více a více jako výplňková slova, a ne jako výrazy vyjadřující úctu. Je to jasně patrné v románech, v divadle, na filmovám plátně, v televizi, rozhlase i tisku. Pokud tuto neúctu budeme přehlížet, nemůžeme od našich mladých lidí očekávat, že budou citlivě projevovat úctu Bohu a Kristu.“ Tento duchovní dále řekl, že si povšiml, jak rouhání lety neustále přibývá a že takovou řeč nyní mnozí lidé považují za přijatelný způsob klení.

Otrava pesticidy

Podle časopisu New African se v rozvojových zemích každý rok otráví pesticidy 25 miliónů lidí a 20 000 jich následkem otravy zemře. Chemické společnosti se nebezpečných pesticidů zbavují v chudých zemích, kde zemědělci nejsou obeznámeni s nebezpečími a kde vlády nejsou schopny náležitě kontrolovat dovoz. Časopis New African uvádí, že jedna švýcarská chemická společnost nedávno přiznala, že do Tanzanie prodala 450 000 litrů insekticidu obsahujícího DDT, extrémně nebezpečnou látku, která je ve 45 zemích zakázána nebo je tam její používání přísně omezeno. V Ghaně se DDT někdy používá k rybolovu na venkově. Chemikálii nalijí do řek, čímž ryby zabijí a získají snadný úlovek. Ryby, které stále ještě obsahují aktivní jed, končí v afrických pokrmech.

Nebezpečné opalování

List The Toronto Star píše, že počet případů rakoviny kůže mezi Kanaďany „vzrostl za uplynulých osm let o 235 procent“. Z nových statistických údajů vyplývá, že rakovina kůže se během života projeví u jednoho ze sedmi Kanaďanů. Co je nejčastější příčinou? Opalování, jak uvádí Kanadská dermatologická společnost. Dermatolog doktor Gary Sibbald tvrdí, že „když se při opalování spálíte, nebezpečí vzniku rakoviny kůže se zdvojnásobuje“. G. Sibbald dodává: „‚Bronz‘ není zdravý. Je projevem poškození kůže.“ Podle listu The Globe and Mail to může vést k „vráskám, trudovitosti, poškození kůže a rakovině kůže“. Jako ochrana bylo doporučeno používat dobrý krém na opalování, nosit oděv, který dostatečně chrání před sluncem a vyhýbat se přímému slunci mezi desátou a patnáctou hodinou.

Homosexuální teologové

Fakulta teologie při Helsinské univerzitě ve Finsku má organizaci zastupující homosexuální studenty. Asi dvacet studentů je zapojeno do činnosti této skupiny, která je nazývána Homosexuální teologové, jak uvádí významný církevní časopis Kotimaa. Jeden představitel skupiny Homosexuální teologové vysvětloval, že ve Finsku je mezi teology a duchovními přibližně stejný poměr homosexuálů jako ve zbývající části obyvatelstva. Přesný počet není znám, ale odhaduje se na čtyři až deset procent. Tito studenti teologie protestují proti tomu, že církev ve Finsku nesouhlasí s ordinací těch, kteří se veřejně přiznávají ke své homosexualitě.

Pomoc v domácnosti

Japonští muži jsou již tradičně známí tím, že nepomáhají s domácími pracemi. Ale časy se mění. Nedávný průzkum, který proběhl v Tokiu, ukázal, že i když muži stále považují vaření, výchovu dětí a mytí nádobí za ženské práce, téměř 60 procent si myslí, že muži by měli pomáhat s domácími pracemi. Asi 70 procent manželů tvrdí, že často vykonávají takové práce jako úklid, nákupy a vynášení odpadků. Nejochotněji pomáhají mladí manželé; 60 procent z nich souhlasí, že „muži by se na domácích pracech měli podílet co nejvíce“ a 29 procent tvrdí, že jim „tyto práce nevadí“. „Takový ochotný postoj však mladým manželům obvykle dlouho nevydrží,“ píše list Mainichi Daily News a dodává, že „v rodinách, které mají své první dítě na základní škole, se počet mužů ochotných co nejvíce pomáhat s domácími pracemi snížil na 47 procent“. A navíc v takových rodinách vzrostl na 13 procent počet manželů, kteří prohlašují, že v domácnosti není nutné pomáhat.

Televize a cholesterol

Tráví-li děti příliš mnoho času před televizorem, není to škodlivé jen pro jejich mysl, ale i pro jejich tepny. Nedávno provedené vyšetření 1 000 mladých lidí ve věku do 20 let odhalilo, že u dětí, které televizi sledují dvě až čtyři hodiny denně, je pravděpodobné, že budou mít hladinu cholesterolu značně vyšší než ty, které televizi sledují méně. Podle časopisu Prevention, zaměřeného na zdravovědu, dr. Kurt V. Gold z univerzity v California-Irvine vysvětluje, že „když má někdo vysokou hladinu cholesterolu v takovém mládí, může to znamenat větší nebezpečí předčasného onemocnění srdce“. Dr. Gold říká, že „při sledování televize působí mnoho rizikových faktorů společně. Můžete skončit tak, že budete celý den jen posedávat, pochutnávat si na nezdravých jídlech a nebudete mít dostatek pohybu.“

Svobodné matky

Nedávná zpráva ukázala, že v Kostarice jednu třetinu dětí narozených v roce 1990 porodily svobodné matky. Téměř 16 procent z nich bylo mladších než 19 let. V roce 1990 se v Kostarice narodilo celkem 81 939 dětí. Z nich 30 119 mělo svobodné matky, a 50 411 se narodilo vdaným ženám. Zbytek porodily vdovy, rozvedené ženy nebo ženy, které žijí v rozluce. Podle listu La Nación, který vychází v San José (Kostarika), 360 dětí porodily matky mladší než 15 let a 12 578 dětí mělo matky ve věku 15 až 19 let.