Jak se naučit žít s artritidou
Od dopisovatele Probuďte se! v Británii
Davidovi je 72 let, pohybuje se s obtížemi. Deformované lokty a zápěstí odrážejí mrzačící účinky choroby, která je mezi lidmi pokročilého věku až příliš běžná.
Peggie chodí s obtížemi, brzy jí bude 70 let. I ona trpí, jak je vidět z jejích deformovaných rukou. Přesto zvládne trochu domácích prací a ráda háčkuje.
Isa byla 37 let odkázaná na invalidní vozík a mohla se o sebe postarat jen málo. Její nakažlivý úsměv však prozrazoval pozoruhodnou vitalitu.
DAVID, Isa a Peggie — to jsou jen tři z asi šesti miliónů Britů, kteří trpí artritidou. Podle londýnských The Times tato choroba každý rok „způsobí ztrátu osmdesátosm miliónů pracovních dnů. . ., což je mnohem více než ztráty způsobené stávkami“. Artritida je v Británii „největší jednotlivou příčinou pracovní neschopnosti“.
Artritida vás může postihnout, ať žijete kdekoli. Žádná oblast na světě není vůči ní imunní. Doktor Vernon Coleman o tomto onemocnění píše: „Jen málo nemocí postihuje tak mnoho lidí. . . Jen málokterá z nich působí takovou bolest a neschopnost pracovat a jen málo z nich je předmětem tolika mýtů a neporozumění.“ — Viz rámeček na straně 14.
Nepřekvapuje tedy, že pro mnohé lidi, kteří jako David trpí artritidou, je život tíživý. Na druhé straně se Peggie, Isa a další dokázali se svým omezením vyrovnat. Dokonce jsou optimisté. Jak je to možné? A co vy? Máte-li artritidu nebo si to o sobě myslíte, jaké kroky můžete učinit, aby vám to pomohlo úspěšně se s touto chorobou vyrovnávat?
Jestliže jste obětí
Nejprve si dejte včas stanovit diagnózu. „Nelze ani dostatečně zdůraznit,“ uvádí kniha The Arthritis Book (Kniha o artritidě), „že včasná diagnóza pomůže minimalizovat pozdější bolest a neschopnost pracovat.“ Ano, léčení artritidy je vskutku „boj o čas“. Doktor Coleman s tím souhlasí: „Jestliže. . . se s léčbou začne časně a s nadšením, vyhlídky se značně zlepšují.“
Neotálejte tedy. Zjistěte si podrobnosti o svém zdravotním problému. Je-li to artritida, pak neprodleně začněte s léčbou.
Jak se vyrovnat s bolestí
Pro ty, kteří trpí artritidou, je velmi důležité snížit bolest na nejmenší míru. Přesto v některých případech osteoartritidy dávají někteří lékaři tuto radu: ‚Snášejte bolest.‘ Proč? Tišící prostředky totiž potlačují přirozené varovné signály těla. Přehlížení těchto signálů může vést k nenapravitelnému poškození kloubu.
Také je dobré uvážit možné vedlejší účinky tišících léků. The Lancet varoval, že „riziko přijetí [do nemocnice] s krvácejícím peptickým vředem. . . podstatně vzrostlo u těch, kteří užívali NANSAID [neaspirinové nesteroidní protizánětlivé léky]“. Mnozí tedy raději používání léků omezují na minimum. Někteří nacházejí úlevu od bolesti tehdy, když se soustředí na věci, které upoutají jejich pozornost. Nursing Mirror poznamenává: „Rozptýlení lze použít jako štít pro smysly tak, že se pozornost odvrátí a zaměří se na něco, co se k bolesti nevztahuje.“
Tím nechceme říci, že se doporučuje vyhnout se veškerým prostředkům snižujícím bolest. Pakliže v některých případech k potlačení bolesti nedojde, může to nemocného odrazovat od používání kloubů, které bolí, což způsobí, že ztuhnou, atrofují a posléze ztratí funkčnost. Pro úlevu bolesti se hojně používají NANSAID i aspirin. Předepisují se také pro zmírnění otoků a zánětů. Mnozí lidé trpící artritidou a jejich lékaři považují za účinné oba druhy léků.
Vzhledem k možným nebezpečím si však zjistěte o určitém druhu léčby co nejvíce předtím, než se pro ni rozhodnete. Zjistěte si rizika. Mluvte o tom se svým lékařem.
Extrémní chlad a vlhkost sice artritidu nezpůsobují, ale podnebí zřejmě má opravdu vliv na to, jak velkou bolest postižení pociťují. Některým z nich tedy přineslo úlevu, když se přestěhovali do území s teplým, suchým podnebím. Jestliže však taková změna není možná, existují jiné alternativy.
Dr. Frederic McDuffie, jeden z vedoucích pracovníků ve výzkumu revmatické artritidy, poznamenává, že přímá „aplikace chladu a tepla může být také prospěšná“. Při jedné studii si pacienti na 20 minut přikládali sáčky s ledem na kolenní klouby postižené revmatickou artritidou. Dělali to třikrát denně po dobu čtyř týdnů a říkali, že se mohli pohybovat s menší bolestí a měli ve svalech větší sílu. Projevovali větší čilost a lépe spali. Proč? Doktor McDuffie vysvětluje, že „chlad snižuje v nervech přenos impulsů bolesti“.
Naneštěstí, co je pro jednoho člověka účinné, může se pro druhého minout účinkem. Mnozí lidé trpící artritidou nacházejí pomoc v jemné masáži. Isa řekla: „Když mě sužuje bolest, nechám si od manžela to místo silně třít. Bolí to, ale někdy se tak bolest zmírní.“
Terapie teplem se také považuje za prospěšnou. Někteří lékaři doporučují pro zmírnění bolesti používat ohřívací láhev nebo elektrickou dečku. Revmatolog dr. F. Dudley Hart vysvětluje: „Teplo uvolňuje svaly, zmenšuje ztuhlost a zmírňuje bolest.“
‚Používat, nebo pozbýt!‘
„Jedna z nejdůležitějších věcí. . ., které při artritidě pomáhají. . ., je cvičení,“ uvádí The Arthritis Helpbook (Kniha o pomoci při artritidě). ‚Ano,‘ řeknete si, ‚ale to je velmi bolestivé.‘ Máte pravdu, ale usilujte o vyrovnaný náhled.
Oblíbenými formami všestranného cvičení jsou procházky, plavání a jízda na kole. Má-li však cvičení být skutečně účinné, budete potřebovat program přizpůsobený pro váš druh artritidy. Projednejte to se svým lékařem nebo fyzioterapeutem, abyste zjistili, jaké pohyby vám pomohou nejvíce.
Jakmile během cvičení pocítíte bolest, krátce si odpočiňte. Jestliže jsou postižené klouby horké a zapálené, měli byste v té době se cvičením přestat — možná je příliš vyčerpávající. Pamatujte, že vaším cílem by měla být spíše pohyblivost než síla. Pohybování klouby v co největším možném rozsahu přinejmenším dvakrát denně může pomoci zachovat jejich volnou pohyblivost.
Je vyléčení v dohledu?
„Vyléčení artritidy je ‚velmi blízko‘,“ oznamoval liverpoolský Daily Post již 28. května 1980. Ale ve zprávě, jež následovala, se uvádělo, že „nebylo stanoveno žádné definitivní časové měřítko“.
Výzkum po více než dvanácti letech stále pokračuje. U revmatické artritidy se nyní pozornost soustřeďuje na vývoj léků, které by upravily „vadné“ geny, jež se považují za příčinu artritidy. Profesor Ravinder Maini z Poradního výboru pro artritidu a revmatismus doufá, že tyto léky budou k dispozici „během pěti až deseti let“.
Mezitím se některé oběti artritidy rozhodly pro chirurgickou náhradu kloubu, aby získaly pohyblivost a úlevu od bolesti. Jiní zjišťují, že pomocí jsou určité diety. Své zastánce na tomto poli má akupunktura, homeopatie a manipulace.
Názory na to, která léčba je správná, se značně liší. Některé druhy léčby odborníci označili za „šarlatánství“ pouze proto, že jsou považovány za nekonvenční, ale nikoli proto, že jsou neúčinné. Lidem trpícím artritidou se však nabízí množství „zaručených léků“, jejichž přínos je sporný.
Medicína dosud na tuto mrzačící chorobu lék nenalezla. Při výběru určitého druhu léčby je tudíž moudré pečlivě zvážit všechny faktory. Jakmile jste to udělali, zůstaňte u toho, co se vám osvědčuje nejvíce.
Jak mohou pomáhat ostatní
Máte-li mezi příbuznými nebo přáteli někoho, kdo trpí artritidou, můžete udělat mnoho, abyste mu pomohli vyrovnat se s jeho omezeními. Jak?
Peggie sice žije sama, ale děti jsou jí velkou oporou. Udržují s ní úzký styk písemně i telefonicky. Kdykoli ji navštíví dcery, které žijí v zahraničí, rády jí pomohou s tapetováním a dalšími domácími pracemi, které jsou nyní pro ni příliš obtížné. Její dospívající vnučka se u ní zastaví každý týden a postará se o velký úklid.
Davidova manželka se teď aktivněji zajímá o to, jak mu poskytnout péči. Od pečovatelky, která k nim dochází, dostala jeho manželka instrukce, díky nimž se naučila pomáhat Davidovi s osobní hygienou. David se nyní cítí šťastnější a mohou dělat více věcí oba společně.
„Většinu věcí, které lidé dělají,“ řekla Isa před svou smrtí, „si nemohu sama udělat.“ Jak tedy vítala milující péči svého manžela, který ji myl, oblékal, a dokonce jí upravoval účes!
Lidé trpící artritidou obvykle chovají jako poklad jakoukoli nezávislost, kterou jim jejich choroba ještě nechává. Příbuzní a přátelé by si měli dát pozor, aby ji nepodkopávali. Podle doktora Harta je nejvíce zapotřebí „prakticky projevit zájem a poskytnout duševní povzbuzení“. Udělejte tedy pro postiženého něco, co si sám udělat nemůže. Největší ocenění vyvolávají krátké návštěvy, povzbudivá slova a pomoc s domácími pracemi a nákupy.
Rozvíjejte optimistický náhled
‚U nemoci jako artritida se to snadněji řekne, než udělá,‘ zřejmě si pomyslíte. Jistě, ale značně záleží na tom, jak vy i vaši příbuzní a přátelé pohlížíte na budoucnost.
Vezměme si Peggie a Isu. Isa řekla: „Přestala jsem se trápit svou neschopností.“ Místo toho ona i Peggie vyhledávaly příležitosti, jak by mohly pomáhat jiným. Peggie tráví čas tím, že vykonává povzbuzující návštěvy u svých sousedů. Isa se s pomocí svých dětí a vnuků podílela plným časem na tom, že dalším lidem vyprávěla o slibech předpověděných v Bibli. Peggie je jednou ze svědkyň Jehovových, Isa jí byla také.
Ano, Peggie a Isa nalezly velkou útěchu ve slibu, který se má brzy splnit, že totiž „nikdo, kdo žije v naší zemi, si již nikdy nebude stěžovat, že je nemocen“. (Izajáš 33:24, Today’s English Version) Jak šťastný den to bude pro ty, kteří trpí artritidou!
[Rámeček na straně 14]
Revmatismus, nebo artritida?
Každý z nás čas od času zakouší bolesti a utrpení. Můžeme je přejít jako „revma“. Z lékařského hlediska je revmatismus všeobecným označením pro více než 200 bolestivých stavů, ačkoli asi jen polovina patří do kategorie artritid. Mezi čtyři rozšířené druhy artritid patří tyto:
Osteoartritida (degenerativní artritida nebo osteoartrosa) se vyskytuje hlavně u starších osob a vyznačuje se degenerací kloubní chrupavky, zvětšením kosti na okraji kloubu a změnami v synoviální výstelce vytvářející kloubní tekutinu. „Než se dožijeme 65 let, 80 procent z nás může čekat osteoartritické změny v jednom nebo více kloubech; asi čtvrtina z nás bude v důsledku těchto změn trpět větší či menší bolestí a omezenou pohyblivostí.“ — New Scientist.
Revmatická artritida se obvykle ohlašuje záněty mnoha kloubů i jejich výstelek, vytvářejících kloubní tekutinu, a atrofií neboli slábnutím svalů i kosti v okolí kloubu. Někdy to může být následek zranění. „Může začít v jakémkoli věku, ale je častější u žen než u mužů, v poměru asi 3:1.“ — Nursing Mirror.
Ankylosující spondylartritida (neboli artritida páteře) „postihuje hlavně páteř, což vede ke ztuhlým čili ‚prkenným‘ zádům. . ., častější je u mužů.“ — 101 Questions and Answers About Arthritis (101 otázek a odpovědí o artritidě).
Dna je dědičná forma artritidy, která se vyznačuje hyperurikémií — nadměrným množstvím kyseliny močové v krvi; to vede k záchvatům akutní artritidy, postihujícím obvykle jeden určitý kloub, po nichž následuje úplné odeznění příznaků. „Muže postihuje asi 20krát častěji než ženy.“ — Nursing Mirror.
[Rámeček na straně 15]
DIETOU PROTI ARTRITIDĚ?
Následující výňatky z knih a novinových zpráv prozrazují rozsáhlý nesoulad mezi odborníky. Osobní zhodnocení a rozhodnutí je tedy nezbytné.
„Rozhodující je to, co nejíte. . . Nejezte: Maso v žádné formě, včetně masových vývarů; žádné ovoce; mléčné výrobky. . .; vaječné žloutky; ocet nebo cokoli kyselé; papriky. . . jakéhokoli druhu; pálivá koření; čokoládu; pražené oříšky; alkoholické nápoje, zvláště ne víno; limonády. . .; veškeré přísady, konzervační a chemické látky, zvláště glutamát sodný.“ — New Hope for the Arthritic, 1976 (Nová naděje pro lidi trpící artritidou).
„V případě artritidy je nejlepší možnou dietou zdravá strava, která obsahuje základní živiny — bílkoviny, cukry, tuky, vitamíny a minerály — a která se jí pravidelně, v rovnoměrných intervalech. Měla by zahrnovat i čerstvé ovoce, listovou zeleninu a celozrnné potraviny, nejste-li na ně alergičtí.“ — Arthritis—Relief Beyond Drugs, 1981 (Artritida — Úleva bez léků).
„Skutečná alergická artritida je řídkým jevem, ale někdy se vyskytuje v souvislosti s citlivostí na pšeničnou mouku (lepek) či na mléčné výrobky (sýr) nebo na jiné látky. Jste-li na pochybách, může být vhodné vést si deník o jídelníčku, abyste zjistili, co jste jedli ve dnech, kdy artritida vzplane nebo se zhorší.“ — 101 Questions and Answers About Arthritis, 1983.
„Speciální dieta na artritidu. Zapomeňte na to. Žádná neexistuje. Neexistuje žádný vědecký podklad pro to, že při artritidě pomáhají nebo ji zhoršují jakékoli vitamíny, minerály, bílkoviny, tuky či cukry. Jestliže se pacienti rozhodnou pro dietu jogurtovou, pro přírodní stravu, zeleninové šťávy, zásaditá nebo kyselá jídla, pravděpodobně jim to neuškodí.“ — The Arthritis Book, 1984.
„Badatelé objevili, že jídla z ryb a libového masa s dodatkem rybího oleje snižují ztuhlost a bolest kloubů, které působí revmatická artritida.“ — The Sunday Times, Londýn, 1985.
V jednom ohledu se ale odborníci shodují: Pozor na nadváhu, která problémy s klouby jenom zvětšuje, a to zvláště v kyčlích, kolenou a kotnících.