Pozorujeme svět

Sirotci po obětech AIDS

Dětské útulky v zimbabwské provincii Manicaland začínají být přeplněné kvůli velkému počtu sirotků po obětech AIDS. Jak píše list The Star, vycházející v jihoafrickém Johannesburgu, je jen v této provincii ‚kolem 47 000 osiřelých dětí mladších 14 let, jejichž rodiče zemřeli na choroby související s AIDS‘. Asi 10 procent z těchto dětí ztratilo oba rodiče. List dále sdělil, že podle jedné studie ministerstva zdravotnictví ‚ve 29,9 procenta z 294 náhodně vybraných domácností v této provincii žijí sirotci po obětech AIDS‘.

Znuděni volným časem

Podle jedné studie Ústavu pro výzkum volného času BAT je pro některé lidi v Německu čím dál obtížnější rozhodnout se, co s volným časem. Studie zjistila, že mnozí z těch, kdo žijí v blahobytu a mají hodně volna, zapomínají, jak se radovat ze života. Velká část jich propadá nudě nebo touze po dobrodružství. Z některých se navíc stávají lidé agresívní, či dokonce násilníci. Lidé tohoto druhu často zbytečně riskují při vyhledávání vzrušení a napětí. Vědci poznamenali, že otázka, jak správně využívat volný čas, se stane jedním z hlavních problémů příštího desetiletí.

Nebezpečné zpoždění

Lidé, kteří pracují v kancelářích a denně stráví několik hodin před obrazovkou počítače, jsou podle tvrzení profesora Paula Cooka z londýnské Brunelovy univerzity „nebezpečím pro sebe a pro jiné, pokud řídí v noci“. Londýnský list The Daily Telegraph píše, že profesor Cook po desetiletém výzkumu noční slepoty zjistil, že oči lidí, kteří dlouhé hodiny bez přestávky hledí na obrazovky počítačů, potřebují pro přenos informace do mozku 120 milisekund. To je devětkrát déle, než normálně! Ačkoli toto zpoždění chrání mozek před jakýmkoli přetížením informacemi z počítačové obrazovky, v noci při slabším osvětlení může zpomalovat řidičovy reakce.

Vítězství nad mouchami

Sedm měsíců otevírala letadla nad Libyí své nákladové prostory a vypouštěla mocnou biologickou zbraň: neplodné samečky mouchy Cochliomyia hominivorax (čeleď bzučivkovitých). Byla to „tísňová akce na vymýcení této mouchy, škůdce, který ohrožuje zvířata i lidi v Africe i jinde,“ uvádí časopis New African. Poté, co bylo vypuštěno 1,3 miliardy sterilních samečků, Organizace OSN pro výživu a zemědělství prohlásila, že vítězství bylo dosaženo za cenu 65 miliónů dolarů — jen o něco více, než byla polovina původně očekávaných nákladů. Když se samičky páří s vypuštěnými sterilními samečky, nevyvine se žádné potomstvo a mouchy postupně vyhynou. Stálé pozorování bude pokračovat až do léta 1992.

Půjčovna rodin

V Japonsku se nyní nabízí služba, která starším, osamělým lidem opatřuje „náhradní“ rodiny na objednávku. Deník Asahi Shimbun referuje o jedné zábavní agentuře, která vysílá herce, a ti pak za určitý obnos hrají role členů rodiny. Herci jsou podle svých hereckých schopností řazeni od sedmé do první kategorie. Větší poptávka je po herečkách v rolích dcer než po hercích představujících syny. Důvodem je podle listu fakt, že starší lidé žádají „někoho, kdo by je rozmazloval a naslouchal jejich stížnostem“. Jedna tříhodinová návštěva objednaných „členů“ rodiny i s tříletou vnučkou stojí až 150 000 jenů (33 000 Kčs).

Škola je nuda

Deník The Toronto Star přináší zprávu, že podle celonárodního průzkumu mezi zhruba 9 000 kanadskými studenty, kteří nedokončili střední školu, „tři z každých deseti opustí školu z nudy“. Dobrý prospěch není žádným ukazatelem toho, že student ve škole vydrží, poněvadž více než 30 procent dotázaných mělo výborné známky. Jim Livermore, viceprezident Ontarijské federace středoškolských učitelů, tím nebyl nijak překvapen. Prohlásil: „Vinou televize je dnes nuda významnějším faktorem než před 20 lety. Abychom žáky zaujali, musí být dnes všechno samé pozlátko, technika a efekty.“ Pan Livermore pociťuje, že pro některé z nejbystřejších mozků není škola dost náročným soustem. Doplnil ještě, že „starý způsob vyučování už nefunguje. Spíše než vyučovat přednášením musíme studenty více do učení zapojit.“

Úrazy dětí

Výzkumní pracovníci v Argentině poprvé sestavili informace o dětských úrazech v této zemi. Studie odhalila, že 41 procent všech dětí hospitalizovaných v Argentině utrpělo úrazy ve svých domovech. Mnoho z nich se zranilo při náhodných pádech. List Clarín, vycházející v Buenos Aires, vylíčil nebezpečné prostředí četných argentinských domácností, načež označil typický argentinský dům za „loveckou past na děti“. Jiné místo, kde dochází k mnohým z těchto neštěstí, je automobil. List dodává, že zodpovědnost za tyto tragické, a často smrtelné úrazy nesou ve většině případů dospělí.

Světlem proti nehodám

Ve Finsku, Dánsku a Švédsku se od všech řidičů vyžaduje, aby u svých vozů používali světla pro jízdu ve dne jako prevenci proti dopravním nehodám. Toto bezpečnostní opatření je zvláště účinné v zemích, kde je v zimních měsících po větší část dne šero. Jedna studie, kterou nedávno provedli ve Finsku, odhalila, že díky řízení s rozsvícenými světly ve dne se počet havárií během dne snížil v průběhu šesti zimních období o 21 procent. Některé státy v USA přijaly zákony vyžadující rozsvícené reflektory při snížené viditelnosti, jako například těsně před západem slunce, krátce po východu slunce a kdykoli sněží nebo prší. V průběhu roku 1990 došlo jen ve Spojených státech k více než 44 000 úmrtí a k 5 000 000 zranění v důsledku automobilových havárií.

Nebezpečná krev

Lidé, kteří v minulosti dostali krevní transfúzi, již v Japonsku nemohou být dárci krve. Proč? Jako důvod uvádí Japonský červený kříž „vysoké procento nákazy virem hepatitidy C“, jak o tom píše list The Daily Yomiuri. Podle tohoto listu existuje 8,31procentní možnost nákazy virem hepatitidy C od lidí, kteří obdrželi krevní transfúzi, což je dvanáctkrát více než v případě těch, kteří krev nikdy nedostali. Japonsko je tak první zemí, která zvolila tento přístup a zamítá krev jako nebezpečnou prostě z toho důvodu, že pochází od lidí, kteří předtím již transfúzi dostali.

Singapur zpřísňuje omezení dovozu žvýkaček

Návštěvníci ostrovní Singapurské republiky musí nyní ve svých celních prohlášeních uvést veškeré žvýkačky, které s sebou mají. Pro osobní použití je sice několik kusů dovoleno, ale větší množství je zabavováno. Vláda od začátku roku zakázala výrobu, prodej a dovoz žvýkaček. Prodávajícím hrozí pokuta až 1 200 dolarů, zatímco dovozci mohou skončit na rok ve vězení a zaplatit pokutu 6 100 dolarů. Vlastnit žvýkačku se zatím za přestupek nepovažuje. Žvýkačky „znečišťují naše veřejná zařízení“, jak řekl jeden mluvčí vlády. Loni se několikrát stalo, že kusy žvýkaček zablokovaly při zavírání dveře vlaků podzemní dráhy, čímž došlo ke zdržení. Minulý rok se v Singapuru prodaly žvýkačky celkem za 5 miliónů dolarů, ačkoli reklamy na ně jsou zde od roku 1984 zakázány. Podle časopisu Asiaweek vláda také vyhlásila plány „pro zavedení zákona, podle něhož by veřejné prostory museli uklidit usvědčení vandalové“.

Babylóňané jedli vybraně

Francouzský časopis Science Illustrée otiskl reportáž, jak se týmu odborníků z Yaleovy univerzity po deseti letech práce podařilo rozluštit patrně jedny z nejstarších receptů na světě. Tyto recepty jsou součástí klínopisného textu zapsaného na několika hliněných tabulkách, které byly nalezeny v místech, kde se kdysi nacházelo starověké město Babylón. Text na tabulkách obsahuje mimo jiné jídelníčky a 25 receptů pokrmů, které byly pravděpodobně určené pro sváteční hostiny a zvláštní příležitosti. Každodenní strava starých Babylóňanů byla sice poměrně jednoduchá, ale z těchto receptů vyplývá, že jejich kulinářské chuti občas zahrnovaly nejrůznější druhy masa a koření. Obsahovaly například takové „delikatesy“ jako jehněčí na česneku a na cibuli, podávané s tukem, kyselým mlékem a krví.

Hazardní hry na německých ulicích

Ulicemi Berlína nedávno začaly projíždět policejní vozy, z jejichž reproduktorů se ozývá neobvyklé varování: „Neúčastněte se hry Hütchenspiel. Nemůžete vyhrát. Není to poctivá hra.“ Ve hře Hütchenspiel, což doslova znamená „hra s kloboučky“ (také je již dlouho známá jako „skořápky“), se hráč snaží uhodnout, pod kterou ze tří skořápek je hrací kostka, zatímco zručný podvodník skořápkami různě pohybuje. Jeho utajovaný partner se obvykle snaží dav zlákat ke hře tím, že vyhrává, zatímco ostatní společníci dávají pozor, zda se neblíží policie. Policie se domnívá, že takový ‚tým‘ si může za den vydělat až 10 000 marek. Zákonu se zatím skořápkáře nepodařilo zastavit. List Nürnberger Nachrichten uvádí, že v první polovině roku 1991 bylo zatčeno 1 500 pouličních hazardních hráčů, ale kvůli nedostatku konkrétních důkazů jich bylo soudně stíháno pro podvod jen 25.