Kritická situace dětí

Dvanáctiletý chlapec v Indii namáhavě pracuje 11 hodin denně, rozbíjí totiž kameny v lomu. Vydělává 85 amerických centů denně.

Desetiletá dívka v Bangkoku se prodává v nevěstinci. Není tam proto, že by chtěla. Její otec ji prodal za 400 dolarů.

Mladý voják v jedné africké zemi, kterému je deset let, pomáhá při práci na zátarasu. Na rameni mu visí samopal; volný čas tráví kouřením marihuany.

TAKOVÉ situace jsou v rozvojových zemích úplně běžné. Dětí, které jsou v kritické situaci, jsou milióny. Sedm miliónů jich strádá v utečeneckých táborech; třicet miliónů se jich potuluje po ulicích, jsou bez domova; osmdesát miliónů dětí ve věku od deseti do čtrnácti let dělá práci, která poškozuje jejich normální vývoj; dobrých sto miliónů dětí v tomto desetiletí čeká smrt z nedostatku potravy, čisté vody a zdravotnické péče.

Podívejme se nyní alespoň na některé z problémů, se kterými se potýkají děti na celém světě.

Choroby

Denně umírá kolem 8 000 dětí, protože nebyly očkovány proti takovým chorobám, jako jsou spalničky a černý kašel. Dalších 7 000 jich každý den umírá proto, že rodiče se neumějí vypořádat s dehydratací, která vzniká při průjmu. A dalších 7 000 dětí umírá každý den následkem toho, že při respiračních infekcích nedostaly antibiotika v ceně jediného dolaru.

Již mnoho let existují léky a léčebné postupy, kterými lze předcházet mnoha nemocem, jež byly dlouho metlou lidstva, a léčit je. Ale k miliónům těch, kteří je potřebují, se nedostaly. V důsledku toho v posledních dvou desetiletích zemřelo jen na průjmová a respirační onemocnění kolem sto miliónů dětí. „Je to, jako bychom konečně našli způsob jak léčit rakovinu, ale potom ho v následujících dvaceti letech skoro nepoužívali,“ stěžuje si zpráva UNICEF’s State of the World’s Children 1990.

Situace je neradostná, ale k určitému pokroku přece jen došlo. UNICEF a WHO (Světová zdravotnická organizace) uskutečnily mohutnou očkovací kampaň. Zpráva z roku 1991 ukazuje, že osmdesát procent dětí světa bylo očkováno proti šesti chorobám — spalničkám, tetanu, záškrtu, dětské obrně, tuberkulóze a černému kašli — na něž jsou očkovací vakcíny dostupné. Spolu se souběžnou snahou zvládnout průjmová onemocnění se tak zachránilo každoročně několik miliónů mladých životů.

V posledních letech se vynořila nová nemoc — AIDS —, jež ohrožuje, a možná dokonce zvrátí pokrok, který se uskutečnil pro záchranu afrických dětí v posledním desetiletí. V průběhu devadesátých let by mohlo zemřít na AIDS kolem 2,7 miliónu dětí v Africe samotné. Do roku 2000 ve střední a východní Africe možná osiří dalších tři až pět miliónů dětí, protože jejich rodiče zemřou na AIDS.

Podvýživa

Všichni až příliš dobře známe tragické obrázky strádajících dětí s těly kostlivců, s nafouklými bříšky a s pohledem do prázdna. Tyto žalostně vypadající děti jsou jen špičkou ledovce, který podvýživa představuje. V rozvojovém světě jde spát o hladu kolem 177 miliónů dětí — to je jedno dítě ze tří. A počet těchto dětí stoupá.

Trvalá podvýživa brání dětem v plném rozvoji duševních a tělesných schopností. Podvyživené děti mají většinou chatrné zdraví, mdlé oči bez lesku a jsou apatické. Ve srovnání s dobře živenými dětmi si méně hrají a hůře se učí. Jsou také náchylnější k infekcím, což je v rozvojových zemích hlavní příčina asi třetiny ze čtrnácti miliónů úmrtí dětí ročně.

Moderní věda vyvinula léky proti nemocem a umožňuje, aby se vyprodukoval dostatek potravy pro každého na zemi. K odstranění podvýživy však neexistuje rychlý prostředek. Nelze ji odstranit dodávkami potravy ani vitamínovými tabletkami. Její kořeny tkvějí v bídě, všeobecně rozšířené lhostejnosti, znečištěné vodě, hygienicky nepřijatelných podmínkách a v nedostatku zemědělské půdy v chudých oblastech.

Problémy životního prostředí

Prohlubující se celosvětová krize životního prostředí působí na děti, které jsou nejvíce vnímavé. Zamysleme se nad znečištěním vzduchu. Děti do tří let vdechují při spánku v poměru k dospělým dvakrát tolik vzduchu, a tím také dvakrát tolik znečištění. Protože však tyto děti nemají ještě zcela vyvinuté ledviny, játra a enzymatické systémy, nejsou schopny odstranit znečišťující látky tak účinně jako dospělí.

Dětem škodí mnohem více než dospělým přísady olova v benzínu a plyny, jako jsou oxid uhelnatý, oxidy dusíku a oxid siřičitý. Jejich citlivost k těmto látkám se přímo podílí na smrti více než 4,2 miliónu dětí ve věku do pěti let, které umírají v rozvojových zemích na respirační onemocnění. Mnohé z těch, které přežijí, trpí po zbytek života respiračními chorobami.

Děti se ještě tělesně vyvíjejí, a proto jsou ve srovnání s dospělými citlivější na nesprávný způsob výživy. Především na děti doléhá skutečnost, že v jedné zemi za druhou mizejí lesy, že se rozrůstají pouště a že vyčerpaná zemědělská půda eroduje, což vede k tomu, že je nižší úroda a je stále méně a méně potravy. Jen v Africe samotné je kolem 39 miliónů dětí, jejichž vývoj je ochromen v důsledku nedostatečné výživy.

Přičtěme k těmto problémům ještě závažný nedostatek kvalitní vody. V rozvojových zemích má jen polovina dětí možnost pít čistou vodu a ještě méně jich má přístup k sociálním zařízením s odvozem odpadu.

Válka

V minulosti bylo nejvíce obětí války mezi vojáky. To skončilo. Od druhé světové války bylo z dvaceti miliónů zabitých a šedesáti miliónů zraněných v různých konfliktech 80 procent civilistů — většinou žen a dětí. V jednom období osmdesátých let umíralo v Africe v důsledku takových konfliktů každou hodinu 25 dětí! Bezpočtu dětí bylo zabito, zraněno, opuštěno, nespočetné děti osiřely nebo se staly rukojmím.

Milióny dětí dnes vyrůstají v uprchlických táborech, kde je potlačena jejich identita a národnostní příslušnost, kde nemají dostatek vhodné potravy, zdravotnické péče a vzdělání. Mnohé děti nemají možnost získat přiměřené vzdělání, aby se mohly dobře zařadit do společnosti.

Děti nejsou pouhými oběťmi války, jsou ve válkách také vojáky. V posledních letech bylo do armády odvedeno 200 000 mladistvých pod patnáct let, byli vyzbrojeni a cvičili se v zabíjení. Mnozí z nich ztratili život nebo přišli o některou končetinu, protože uposlechli příkaz, aby otevřeli průchod přes minová pole.

Vykořisťování dětí

V rozvojových zemích nutí chudoba rodiče, aby své děti prodávali za směšnou cenu, jestliže chtějí zabránit hladovění nebo splatit dluhy. Co se s těmito dětmi děje? Některé jsou nuceny k prostituci nebo k otrocké práci v ubohých malých dílnách. Jiné děti dále prodají zprostředkovatelé nebo západní agentury k adopci za 10 000 dolarů.

Ukazuje se, že dětská prostituce stoupá a že se týká stále mladších dětí, jak dívek, tak chlapců. Jen v Brazílii podle odhadu prostituuje asi 500 000 mladistvých. Dětská pornografie rovněž bují a je nyní podporována snadno dostupným videozařízením.

Priority

Je těžké pochopit bolest a sklíčenost, které jsou za těmito statistikami. Je milosrdné, že nemůžeme pochopit trápení těch miliónů, a dokonce ani tisíců. Ano, mnozí z nás si uvědomují, jak je hrozné pozorovat utrpení a smrt jen jediného dítěte — člověka, který má jedinečnou osobnost, duše, která má pro Boha cenu, jedince, jenž má jako každý jiný právo žít a rozvíjet se.

Delegáti Světového summitu o dětech se příliš nezabývali uvažováním, proč vznikla současná nepříznivá situace, ve které děti jsou, ale s důvěrou mluvili o budoucnosti a slavnostně prohlásili, že již není možné dále tuto situaci snášet. Jejich „Plán opatření“ kromě jiného ukázal, jak dosáhnout do roku 2000 následujících cílů:

◻ Úmrtnost dětí ve věku do pěti let snížit na třetinu ve srovnání s rokem 1990.

◻ Těžkou a střední podvýživu dětí ve věku do pěti let snížit na polovinu ve srovnání s rokem 1990.

◻ Zajistit všem přístup k nezávadné pitné vodě a k sociálním zařízením s odvozem odpadu.

◻ Zajistit ochranu dětí v mimořádně obtížných podmínkách, zvláště v ozbrojených konfliktech.

Dodatečné náklady programů, jejichž cílem je zabránit v devadesátých letech úmrtí 50 miliónů dětí, se odhadují na 2,5 miliardy dolarů na rok.

Ve světovém měřítku to není mnoho peněz. Americké společnosti vydají za rok 2,5 miliardy na reklamu cigaret. Za jediný den se na světě vydá 2,5 miliardy na zbrojení.

V současnosti výdaje na zbrojení — které OSN střízlivě odhaduje na více než jeden bilión dolarů ročně — převyšují celkový roční důchod chudé poloviny lidstva. Převedení pouhých pěti procent této obrovské sumy by stačilo, aby se rychleji dosáhlo cílů summitu. Například, cena jediného vojenského tryskového letadla F/A-18 by pokryla výdaje na očkovací vakcínu proti smrtelným nemocem pro 400 miliónů dětí.

Národy jsou schopny vyrovnat se s náročnými cíli, které summit vytyčil. Národy mají poznání, mají techniku a peníze. Zůstává otázka: Udělají to?

[Rámeček a obrázek na straně 6]

Zápas s podvýživou

Šest bodů, které by rodiče měli znát

1. Mateřské mléko samo o sobě je nejlepší potravou, jakou mohou děti v prvních čtyřech až šesti měsících dostat. Dodává všechny živiny a imunitu proti běžným infekcím.

2. Dítě od čtyř do šesti měsíců již potřebuje i jinou stravu. Předčasné podávání hutné potravy zvyšuje nebezpečí infekce; opožděné podávání vede k podvýživě.

3. Děti do tří let by měly dostávat energeticky bohatší stravu, v malých dávkách a dvakrát častěji než dospělí.

4. Nemocnému dítěti nebo dítěti s průjmem by nemělo být odepřeno jídlo a pití.

5. Po nemoci by dítě mělo dostávat denně jedno jídlo navíc, aby mohlo dohonit váhový úbytek.

6. K udržení dobrého zdraví matky a dítěte je nezbytné, aby mezi jednotlivými porody uplynuly alespoň dva roky.

[Podpisky]

Zdroj: Dětský fond OSN

UNICEF/C/91/ Roger Lemoyne

[Obrázek na straně 5]

Pouze polovina dětí z rozvojových zemí má přístup k nezávadné pitné vodě

[Podpisek]

UNICEF/3893/89/ Maggie Murray-Leeová

[Obrázek na straně 7]

Každé dítě má jedinečnou osobnost, má pro Boha cenu a jako každý jiný má právo se rozvíjet

[Podpisek]

Foto: Cristina Soléová/Godo–Foto