Pozorujeme svět

Zbraně, které nezabíjejí

Podle listu The Wall Street Journal vláda USA zkoumá možnost, že by se pro použití v boji zavedly zbraně, které nezabíjejí. Moderní technika možná vojákům budoucnosti dovolí použít generátor elektromagnetických pulsů, aby vyřadili z provozu nepřátelské radary, telefony, počítače a jiná velmi důležitá zařízení, aniž by zabíjeli lidi. Laboratoře se také snaží vyvinout „‚inhibitory spalování‘, které zastaví motory vozidel, a rovněž chemikálie, které krystalizují, a ničí tak určité druhy pneumatik“, píše The Wall Street Journal. Některé z těchto zbraní budou přesto znamenat vážné nebezpečí pro lidský život. The Wall Street Journal dodává, že „mocné lasery určené ke zničení optiky nepřátelského tanku také mohou vojákovi roztrhnout oční bulvy. Přenosné mikrovlnné zbraně, jež zvláštní jednotky Spojených států testovaly v terénu, mohou tiše přerušit nepřátelské komunikační linky, ale také mohou uvařit vnitřnosti.“

Obřízka a AIDS

Ukazuje se, že mužská obřízka je výhodná při prevenci pohlavně přenášených chorob, jako je AIDS, píše francouzský časopis La Revue Française du Laboratoire. Časopis uvádí tři nezávislé lékařské studie, které ukazují, že mužská obřízka (odstranění předkožky) je významným faktorem, který omezuje šíření AIDS. Výzkum na laboratorních opicích ukázal, že tkáň samčí předkožky obsahuje větší počet buněk náchylných k infekci virem AIDS než tkáně jiné. Kanadský výzkum, který probíhal ve 140 různých oblastech Afriky, objevil vyšší výskyt AIDS ve skupinách, kde se obřízka neprovádí, než tam, kde je obvyklá. Jiná studie zjistila méně případů infekce mezi americkými heterosexuálními muži, kteří byli obřezáni.

Nevzdělané děti

Tisícům bolivijských dětí se nedostává řádného vzdělání. Podle bolivijských novin Presencia sčítání obyvatel v roce 1992 odhalilo, že v Bolívii je 2 268 605 dětí školního věku. Avšak záznamy ministerstva školství ukazují, že v témže roce bylo do státních škol přijato jen 1 668 791 dětí. To znamená, že 600 000 dětí nezískává řádné vzdělání. Presencia dodává, že 102 652 žáků z těch, kteří byli přijati do škol, tam v tomtéž roce přestalo chodit.

„Věk melancholie?“

Narodil jste se po roce 1955? Potom pravděpodobnost, že někdy v životě budete trpět vážnou depresí, je u vás třikrát větší, než byla u vašich prarodičů. To je výsledek mezinárodního vědeckého výzkumu, který se prováděl na 39 tisících lidí z devíti zemí. International Herald Tribune o tom podává zprávu a uvádí, že k faktorům, které v naší době přispívají k depresi, možná patří stresy industrializace, vystavení vlivu jedovatých látek, ztráta víry v Boha a v posmrtný život a v případě některých žen nedosažitelné ideály ženské krásy. International Herald Tribune podotýká, že lidstvo je možná svědkem „úsvitu věku melancholie“.

Mahagonová hrozba

Čtvrt miliónu brazilských Indiánů v amazonských pralesích je v nebezpečí, že přijde o své tradiční domovy. Podle čelného představitele vládního úřadu, který se zabývá problémy Indiánů, „největší hrozba“ pochází od obchodu s mahagonem. Londýnský list The Guardian uveřejnil zprávu, že pro účely neoprávněného kácení mahagonových stromů bylo postaveno asi 3 000 kilometrů ilegálních silnic přes jižní část státu Pará. Pokaždé, když se porazí jediný mahagonový strom, je poškozeno až dvacet dalších druhů stromů. Jak chamtiví obchodníci čistí les, otvírají cestu osadníkům a zlatokopům a také tisícům pilařských závodů. Při současné rychlosti těžby stačí zásoba mahagonu na pouhých 32 let, a mahagon, stejně jako Indiáni, nyní stojí tváří v tvář nejisté budoucnosti.

Vývoz toxického odpadu

Zpracovávat odpad je drahé, a tak „bohaté země vyvážejí svůj toxický odpad do zemí chudých“, říká Sebastião Pinheiro z brazilského Institutu pro životní prostředí a obnovitelné přírodní zdroje. Podle zprávy v časopisu Veja jedna studie ukázala, že „každým rokem se do zemí třetího světa vyveze asi milión tun nebezpečného odpadu“. Co se s dovezeným toxickým odpadem dělá? Může se použít jako palivo v nových elektrárnách. „Rozvojové země se zastávají teze, že pracovní příležitosti je nutné vytvářet za každou cenu,“ říká jeden poradce brazilské agentury pro životní prostředí. Přesto na celém světě vznikají otázky. Londýnský Financial Times se ptá: „Mělo by se rozhodnutí, kam umístit továrny, řídit tím, že se odhadne, kde je cena lidského života nižší?“ Veja ironicky dodává: „Zdá se, že odpověď zní ‚ano‘.“

Nedostatek vitamínu A

Každým rokem oslepne až půl miliónu dětí předškolního věku jen proto, že nejedí dostatek potravy s obsahem vitamínu A. Do několika měsíců po oslepnutí dvě třetiny z nich umírají. Podle zprávy Světové zdravotnické organizace k tomu dochází hlavně v těch částech Afriky, Asie a Latinské Ameriky, kde lidé málo jedí žluté ovoce, žlutou zeleninu, tmavě zelenou zeleninu, listovou zeleninu a další potraviny, které obsahují vitamín A. Na celém světě trpí nedostatkem vitamínu A 40 miliónů dětí a z nich 13 miliónů už má nějak poškozený zrak. Nedostatek vitamínu A také brání tělesnému růstu, zhoršuje průběh infekcí a u kojenců a malých dětí zvyšuje pravděpodobnost úmrtí.

Nečinný mozek reziví

Jsou dlouhá období nečinnosti pro mozek užitečná? Rozhodně ne, řekl profesor Bernd Fischer na lékařském veletrhu v Düsseldorfu v Německu. Podle jeho zjištění „pokusy ukázaly, že schopnost myslet se měřitelně snižuje již po několika hodinách naprosté nepřítomnosti podnětů“, podává zprávu Der Steigerwald-Bote. Lidem, pro které je ideální dovolenou čas líné nečinnosti, profesor radí, aby to znovu zvážili. Noviny poznamenaly, že „stejně jako netrénovaný sval po dlouhém období nečinnosti, potřebuje i mozek za určitých okolností až tři týdny, aby dosáhl své dřívější výkonnosti“. Sport, hry a zajímavé čtení prý zabrání, aby mozek o dovolené nezrezivěl.

Špatný vzduch

„Znečištění ovzduší představuje v některých největších městech světa stále vážnější zdravotní problémy a všude je téměř nevyhnutelnou součástí života ve městě.“ To konstatuje zpráva, kterou nedávno uveřejnila Světová zdravotnická organizace společně s Programem OSN pro životní prostředí. Zpráva založená na vědecké studii dvaceti měst uvádí, že hlavní příčinou znečištění ovzduší je provoz motorových vozidel. Také poukazuje na to, že počet motorových vozidel, kterých je nyní na celém světě asi 630 miliónů, se pravděpodobně během následujících 20 nebo 30 let zdvojnásobí. Znečištění ovzduší nepříznivě působí na dýchací a oběhový systém, a vede tak k zvýšenému výskytu chorob, tělesných vad a úmrtí.

Misionáři v Africe

Podle časopisu American Journal of Tropical Medical Hygiene jsou v současné době hlavními příčinami úmrtí amerických misionářů v Africe dopravní nehody, zhoubné nádory a ateroskleróza. Z infekčních nemocí nejvíce zabíjí virová hepatitida a hned za ní jsou takové nemoci jako malárie, vzteklina, tyfus, lasská horečka a retrovirové infekce. Průzkum, který zahrnul léta 1945 až 1985, ukázal, že úmrtnost amerických misionářů v subsaharské Africe je pouze asi poloviční ve srovnání s úmrtností Američanů ve Spojených státech. Platí to navzdory tomu, že v Africe je dvakrát větší pravděpodobnost úmrtí při nehodě a čtyřikrát větší riziko zavraždění.

Myjte si ruce!

Ačkoli technický pokrok moderní medicíny udělal pro potlačení nemocí mnoho, vědci říkají, že mýt si ruce obyčejným mýdlem a vodou je stále jednou z nejúčinnějších metod, jak zabránit šíření mnoha infekčních nemocí. Francouzský list Le Figaro uvádí, že v nedávném průzkumu hygienických návyků ve Francii, Německu, Nizozemí a Švýcarsku se výzkumníci vydávali za opraváře nebo uklízeče na veřejných toaletách hotelů, restaurací, úřadů, škol a továren. Objevili, že každý čtvrtý človek si po použití toalety nemyje ruce a každý čtvrtý z těch, kdo si je myjí, nepoužívá mýdlo. Vědci říkají, že na celém světě jsou ruce jedním z nejobvyklejších prostředků pro šíření chorob.

Náboženství ve Finsku

Finsko má přibližně pět miliónů obyvatel, a devět z každých deseti patří k luteránské státní církvi, uvedl list The European. Toto velké procento finských luteránů odvádí 1,5 až 2,5 procenta svého výdělku jako daň církvi. Církev však tvrdí, že má vážný nedostatek peněz, který letos zabrání ordinování sta nových kněží a vynutí si uzavření některých kostelů. Je nejisté, zda více než čtyři milióny finských luteránů přijdou církvi na pomoc. The European si všímá, že „většina Finů nemá žádnou velkou touhu, aby v církevních záležitostech převzala aktivnější roli, než je účast na sezónních církevních obřadech o vánocích a velikonocích“. List dodává, že pro „většinu Finů představuje placení daní veškerý jejich kontakt s organizovaným náboženstvím“.