Pozorujeme svět

Kde je původ složitosti?

Mnozí evolucionisté předpokládají, že dávné živé organismy byly jednoduché, ale pak se v průběhu věků vlivem přírodního výběru stávaly stále složitějšími. Takový vývoj směrem k větší složitosti však poslední výzkumy nedokázaly nalézt. Paleobiolog dr. Dan McShea zkoumal zkamenělé páteře různých savců; jiná studie se zaměřila na zkameněliny měkkýšů. Při žádném z těchto výzkumů se nenašel jediný doklad evolučního vývoje směrem k větší složitosti. A ani se nezjistilo, že by větší složitost přinášela nějaké výhody pro přežití. Podle listu The New York Times odborníci říkají, že tato zjištění „budou překvapením pro mnoho biologů zvyklých uvažovat v pojmech takových trendů.“ The New York Times podotýkají: „Podle doktora McShea je představa vývoje směrem ke složitosti možná spíš odrazem přání vědců než nějaké biologické skutečnosti.“

Cvičení a věk

Je vůbec někdy příliš pozdě na to, abychom začali cvičit? Podle průzkumu, který probíhal ve východní části Spojených států, není. Průzkumem mezi více než 10 000 muži se zjistilo, že si „mírně energickým“ cvičením v průměru prodloužili život bez ohledu na to, kdy s tímto cvičením začali. Ti, kdo byli ve věku mezi 45 a 54 lety, když začali cvičit, měli užitek největší; prodloužili si život asi o deset měsíců. Věková skupina mezi 65 a 74 lety získala navíc šest měsíců a ti mezi 75 a 84 lety dva měsíce. Doktor Ralph S. Paffenbarger, který průzkum vedl, zdůraznil, že to jsou průměrné hodnoty; někteří jednotlivci tedy měli ze cvičení mnohem větší užitek než jiní. Zdá se, že hlavní prospěšnost cvičení spočívá v prevenci srdečního infarktu. Nicméně u těch, kdo cvičí, je menší pravděpodobnost úmrtí i z jiných příčin.

Tygří kosti

Poptávka po tygřích kostech, které se používají v tradičním orientálním lékařství, představuje hrozbu pro tenčící se světovou populaci tygrů, konstatuje britský lékařský časopis The Lancet. Sice se vyvíjí mezinárodní úsilí zamezit obchodu s tygřími produkty, ale s tygří kostí obsaženou ve vínech, lécích a cukrovinkách (prášek smíchaný s medem nebo sirupem používaný k léčení) se přesto živě obchoduje. Jen v roce 1991 jedna asijská země údajně vyvezla 15 079 kartónů tablet, 5 250 kilogramů cukrovinek a 31 500 lahví vína s tygří kostí. Počet tygrů, kteří na světě ještě zbývají, se odhaduje jen asi na 6 000.

Nevýhoda pohlaví

„V zemích třetího světa se příliš často stává, že žít jako žena nestojí za to,“ začínala nedávná série zpráv v listu The Washington Post. Reportéři tohoto listu dělali interview s desítkami žen v chudých částech Afriky, Asie a Jižní Ameriky a zjistili, že „kultura, náboženství a zákony často ženám upírají základní lidská práva, a někdy je odkazují téměř do postavení nižších tvorů“. Například v jedné himálajské vesnici ženy vykonávají 59 procent práce. Pracují čtrnáct hodin denně a často nosí náklady jeden a půlkrát těžší, než jsou samy. Studie zjistila, že „po dvou nebo třech . . . těhotenstvích je opouští životní energie, slábnou a když jim jde na čtyřicet, jsou vyčerpané, staré a unavené a brzy umírají“. Děti ženského pohlaví obvykle dostávají méně jídla, rodiče je nenechávají dokončit školu, děvčátka začínají pracovat dříve než chlapci a mají méně lékařské péče. Mnoho žen zabíjí novorozená děvčátka, protože je považují za velkou finanční přítěž. Zpravodajové si všimli, že na jihoindickém venkově se běžně kojenci zabíjejí tak, že se jim do krku nalije horká kuřecí polévka. Jeden policejní úředník byl dotázán, zda se takové zločiny trestají. Odpověděl: „Jsou palčivější problémy. Velmi málo případů upoutá naši pozornost. Málokomu na tom záleží.“

Nepostradatelný Měsíc

Seznam činitelů, které z planety Země dělají jedinečně vhodné místo pro život, je už teď podivuhodný, a astronomové k němu možná připojí další činitel: Měsíc. Naše oběžnice dělá daleko víc, než že jen zdobí svým světlem noční oblohu a působí příliv a odliv. Podle počítačových studií francouzských astronomů také pomáhá regulovat náklon Země neboli úhel sklonu zemské osy. Mars, který tak velkou oběžnici nemá, zřejmě změnil během věků svůj náklon o 10 až 50 stupňů. Tato nestabilita pravděpodobně způsobila katastrofální změny podnebí. Polární čepice roztály a opět zmrzly. Počítačové studie odhalily, že bez Měsíce, který má omezující vliv, by se sklon Země mohl změnit asi o 85 stupňů. Francouzští astronomové tedy došli k závěru: „Měsíc je možné považovat za případného regulátora podnebí na Zemi.“

Jižní Afrika v boji proti znásilňování

Za pouhých pět let se podle johannesburgského listu The Star počet znásilněných dětí více než zdvojnásobil. List podává zprávu, že v roce 1988 bylo hlášeno 1 707 případů znásilnění dětí; do roku 1992 toto číslo dosáhlo závratné výše 3 639. Ministr spravedlnosti Kobie Coetsee tato čísla uvedl, když ve Wynbergu v Kapském Městě otevíral první soud v Jižní Africe, který se má specializovat na případy znásilnění. Vyjádřil naději, že tento soud bude takové případy řešit rychle a s větším pochopením. Zástupkyně generálního prokurátora Natalie Fleischacková řekla, že tato nová iniciativa odstraní něco z ponížení a rozpaků, které oběti znásilnění obvykle při přelíčení prožívají, a také urychlí jejich „psychologickou rehabilitaci“.

Podezřelé vrozené vady v Maďarsku

V jednom městečku v jihozápadním Maďarsku se v letech 1989 a 1990 narodilo velké procento dětí s vážnými vrozenými vadami. Z patnácti dětí, které se v té době narodily, bylo jedenáct postiženo takovými poruchami, jako jsou Downův syndrom a abnormality plic, srdce a trávicího traktu. Tento poměr byl 223krát větší než v ostatních částech Maďarska. Andrew Czeizel s týmem maďarských a německých vědců se zaměřili na možného viníka: pesticid trichlórfon. Zdá se, že v roce 1988 zavedla místní rybářská farma nový způsob používání trichlórfonu: ryby se ponořily do neředěné chemikálie a když byly vráceny do vody, obsahovaly tisíckrát více této látky, než je doporučované maximum. „Je to jed,“ říká o trichlórfonu pan Czeizel. Podle časopisu New Scientist se tato látka pomalu mění v jinou chemikálii, která je stokrát smrtelnější než původní a může procházet placentou k plodu.

Přeloženo počítačem

Popisuje se to jako první událost toho druhu. Počítač nedávno překládal telefonické rozhovory mezi výzkumnými pracovníky v Japonsku, Německu a Spojených státech. Když vědci v Kjótu, Mnichově a Pittsburghu mluvili, omezili svůj slovník na 550 běžných slov a dalších 150 speciálních výrazů týkajících se kongresu a rezervace hotelových pokojů. To jsou jediná slova, kterým počítačový program rozumí a které dokáže přeložit. Mnichovský list Süddeutsche Zeitung informuje, že vědci „společně pracují na překladovém počítači, který bude přijímat přihlášky na kongres od účastníků z různých zemí a odpovídat na jednoduché otázky“.

Buddhistický bar

Buddhističtí kněží v Ósace (Japonsko) se snažili vrátit buddhismus svému zatoulanému stádu, a tak otevřeli bar. „Ve starověku,“ cituje Asahi Evening News jednoho kněze, „se v chrámech scházeli všemožní lidé. Jedli, pili a přitom si povídali. Jak míjela staletí, buddhismus se od lidí oddělil.“ Patnáct kněží, z nichž mnozí jsou mladí, se střídá v úloze hostitelů a pije se zákazníky. „Náš bar je v pravém slova smyslu chrámem, kde si můžete upřímně promluvit s knězem,“ říká ředitel. Pálí se zde kadidlo a na stěně visí náboženské symboly. Hudební kulisu tvoří rock.

Trochu vína pro vaše srdce

Mírná konzumace červeného vína může snížit nebezpečí srdečního infarktu. Vědci si nějakou dobu lámali hlavu nad něčím, čemu se říká „francouzský paradox“. Přestože strava průměrného Francouze není chudá na nasycené mastné kyseliny, které přispívají ke kardiovaskulárním problémům, Francouzi patří k těm, kdo mají na průmyslovém Západě nejnižší úmrtnost na nemoci věnčitých tepen. Podle pařížského listu Le Figaro, který se odvolává na zprávy publikované v britském lékařském časopise The Lancet, se vědci domnívají, že to může mít něco společného s červeným vínem, které Francouzi běžně pijí při jídle. Prokázalo se, že kyselé složky červeného vína zvané fenoly brání takzvanému špatnému cholesterolu (LDL), aby neucpal tepny tukovými nánosy, které vedou k srdečním infarktům. Le Figaro dodává, že tyto fenoly jsou nealkoholické složky vína. Je-li spotřeba větší než čtvrt litru vína denně, způsobí alkohol víc škody než užitku.