Svědkové Jehovovi obhájeni v bitvě o svěření dětí do výchovy
INGRID HOFFMANNOVÁ bojovala od poloviny minulého desetiletí, aby její dvě děti zůstaly v její péči. Tato žena se narodila v Rakousku jako římská katolička a byla v tomto duchu vychována. Vdala se za katolíka. V roce 1980 se jí narodil syn a v roce 1982 dcera. Ale roku 1983 se manželé rozvedli. Každý z rodičů usiloval, aby děti byly svěřeny do péče jemu. Otec vyslovil obvinění, že matčino náboženství — stala se svědkyní Jehovovou — dětem uškodí a připraví je o normální, zdravou výchovu. Jako sporné body uváděl skutečnosti, že svědkové odmítají slavit určité svátky a zdržují se krevních transfúzí. — Skutky 15:28, 29.
Tyto zdánlivě pádné argumenty nebyly přesvědčivé. Jak první soud, tak odvolací soud zamítly otcův požadavek a svěřily děti do péče matce. V září 1986 však Nejvyšší soud Rakouska změnil rozhodnutí nižších soudů. Uvedl, že tato rozhodnutí jsou v rozporu s rakouským Výnosem o náboženské výchově, zákonem, který vyžaduje, aby děti, které se narodí jako katolíci, byly jako katolíci vychovány. Soud také rozhodl, že by nebylo v nejlepším zájmu dětí ponechat je, aby byly vychovány jako svědkové Jehovovi!
Kam se měla Ingrid Hoffmannová obrátit o pomoc proti náboženským předsudkům, jež tak bily do očí? Její případ byl v únoru 1987 předložen Evropské komisi pro lidská práva. Dne 13. dubna 1992 tato komise, která se skládá z právníků z různých členských států Rady Evropy, předložila případ k plnému projednání Evropskému soudu pro lidská práva.
Dne 23. června 1993 soud vynesl rozsudek tohoto znění: „Evropský soud uznává, že došlo k rozdílnému zacházení, a to na základě náboženství. Toto rozhodnutí je podloženo tónem a výrazy použitými v odůvodnění [rakouského] Nejvyššího soudu, které se týká praktických důsledků náboženství žadatele. Takové rozdílné zacházení je diskriminační.“ [Kurzíva od nás.] Dále se rozsudek zmínil o tom, že Nejvyšší soud „zvážil skutečnosti odlišně od nižších soudů, jejichž argumentace byla navíc podpořena odborným posudkem psychologa. Ačkoli všechny možné argumenty svědčily o opaku, odlišný přístup založený v podstatě pouze na rozdílném náboženství není přijatelný.“
Poměrem hlasů pět ku čtyřem soudci rozhodli ve prospěch Ingrid Hoffmannové a v neprospěch Rakouska. Prohlásili, že Rakousko Ingrid Hoffmannovou ve skutečnosti diskriminovalo na základě jejího náboženství a porušilo její právo starat se o svou rodinu. A dále jí poměrem hlasů osm ku jednomu soudci přiřkli peněžní náhradu škod.
Tohoto významného vítězství náboženské svobody bylo dosaženo pouze měsíc po jiném vítězství u téhož soudu. Šlo o případ Kokkinakis proti Řecku, při kterém bylo dokázáno, že Řecko porušilo lidské právo vyučovat Boží slovo dům od domu. Lidé z celého světa, kteří milují svobodu, se radují, když jsou zmařeny takové pokusy potlačit náboženskou svobodu a když jsou chráněna osobní práva uctívat Boha a pečovat o svou rodinu podle biblických zásad.