Důmyslní inženýři

Od dopisovatele Probuďte se! v Jižní Africe

VIDĚLI jste někdy přírodní stavby podobné těm, které jsou vyobrazeny na této stránce? V africké stepi lze běžně vidět termitiště. Některá mají tvar úzkých komínů, které se někdy tyčí do výšky více než šesti metrů. Jiná termitiště jsou jako veliké kupole zeminy, které poskytují šelmám, jako jsou lvi, výhodné místo k číhání.

V každém termitišti jsou početné chodby a komůrky, které obývá několik miliónů malých termitů. Někteří termiti pečují o své vlastní houbové zahrádky a daří se jim zahrádky dobře zavlažovat i v letech sucha. Jak to dělají? Ve třicátých letech našeho století, když těžké sucho zničilo části Jižní Afriky, objevil přírodovědec doktor Eugene Marais v podzemní chodbě dvě řady termitů; termiti v jedné řadě sestupovali a v druhé vystupovali vzhůru. Tito malí tvorové se provrtali do hloubky kolem třiceti metrů! Dostali se k přírodnímu pramenu. Eugene Marais tak objevil způsob, jak termiti zajišťují, aby jejich houbové zahrádky byly vlhké i v období sucha.

Typické termitiště, vysvětluje Michael Main ve své knize Kalahari, „se pokládá za nejvyspělejší hnízdo, jaké kdy zvířata na světě postavila . . . Všichni se snaží dosáhnout a udržet stoprocentní vlhkost a okolní teplotu mezi 29 °C a 31 °C, což vyhovuje jak houbám, tak termitům . . . Každé hnízdo je v podstatě dokonale klimatizovanou jednotkou.“

Zamysleme se nyní nad tím, jak jsou tato hnízda stavěna. Termiti uhladí jedno malé zrníčko písku a pak ho spojí s druhým zrníčkem. Představte si, kolik miliónů zrníček písku je třeba k postavení jednoho termitiště! „Nejmohutnější stavby, jaké člověk na zemi postavil: egyptské pyramidy, síť londýnského metra, newyorské mrakodrapy . . . při srovnání s výtvory termitů . . . jsou jako krtiny při srovnání s horami,“ napsal Eugene Marais ve své knize The Soul of the White Ant. „Uvážíme-li, jak je termit malý,“ pokračuje, „musel by člověk vztyčit budovu vysokou jako Matternhorn [4 478 metrů vysoká hora ve Švýcarsku], aby byl lidský výtvor na stejné úrovni jako termití věž vysoká třináct metrů.“

Čím jsou termiti člověku prospěšní? Jednou věcí — termiti se živí odumřelým rostlinstvem a tak odstraňují mnoho odpadu. „Tím, že termiti odvlékají suchý materiál pod zem, nejenže snižují nebezpečí ohně, ale také hnojí půdu,“ uvádí tabule v Krugerově národním parku.

Asi také souhlasíte s tím, že skromné termity lze oprávněně nazvat důmyslnými inženýry.