Mladí lidé se ptají . . .

Jak se mohu vyprostit ze zajetí dvojího života?

„Přehlížela jsem všechno, co rodiče říkali,“ přiznává Ann.a „Byla jsem vzpurná a začala jsem jim lhát. Řekla jsem jim, že jdu nakupovat, ale ve skutečnosti jsem šla na schůzku s chlapcem.“

ANN vedla dvojí život a brzy začala přehlížet nejen rodiče, ale i své svědomí školené Biblí. Ann totiž tajně měla sexuální styky se svým chlapcem. Vzpomíná: „Snažila jsem se úplně Jehovu vytlačit z mysli.“ Nicméně brzy narazila na tvrdou skutečnost, že ‚cokoli lidé rozsévají, to také sklidí‘. (Galaťanům 6:7) Ann otěhotněla. „Miluji svoje dítě z celého srdce,“ říká, „ale kéž nikdo nemusí prožít takovou zkušenost jako já. Ne za svobodna. Ne sama.“

Ocitl ses nějak v pasti dvojího života? Skrýváš před rodiči a spolukřesťany, kým jsi? Snad se jen chodíš bavit s kamarády ze školy, o nichž víš, že by se tvým rodičům nelíbili. Nebo jsi možná upadl do vážnějšího nesprávného jednání, třeba kouření, zneužívání alkoholu nebo předmanželského sexu. V každém případě to je jen otázka času, kdy to bude mít vážné následky — tak jako u Ann.b

Ani tak se někteří mladí lidé tímto faktem naprosto nenechají odradit od svého vzpurného způsobu života. Jsou jako muž, který se na sebe dívá do zrcadla a „okamžitě zapomíná, jakým je člověkem“. (Jakub 1:23, 24) Doufáme, že ty jsi jiný. Možná ses už začal zkoumat — a to, co zjišťuješ, se ti nelíbí. Chceš se změnit. Vidíš, že je potřeba, aby ses změnil. Otázkou je: jak to udělat?

Pokání — první krok

Nejprve musíš učinit vážné rozhodnutí, že se změníš. Slova Skutků 3:19 naléhají: „Čiňte tedy pokání a obraťte se, aby byly vaše hříchy vymazány, aby přišla období osvěžení od Jehovovy osoby.“ Pokání je však něco víc než intelektuální výkon. Pokání znamená „cítit lítost, zkroušenost neboli výčitky svědomí nad tím, co člověk udělal“. Biblický pisatel Jakub nabádal: „Podvolte se bídě a truchlete a plačte. Ať se váš smích změní v truchlení a vaše radost ve skleslost. Pokořte se v Jehovových očích.“ (Jakub 4:9, 10) Jak můžeš litovat něčeho, z čeho ses až dosud těšil? Přemýšlej o tom, jak je to špatné. Mysli na to, jak to zranilo Boha. Mysli na problémy, které ti tvůj skrytý způsob života způsobil, a na to, jak jsi musel lhát, abys jej utajil. Připomeň si, že Jehova má odpor k podvodu! (Žalm 5:6) Rozjímání o těchto skutečnostech ti může pomoci, abys nesprávné jednání odmítl jak rozumem, tak citem.

Jenom mít špatný pocit z toho, co jsi udělal, však nestačí. Jeden mladý muž jménem Robert se zapletl do tajného zneužívání drog. Přiznává: „Cítil jsem se bídně. Věděl jsem, co je správné a co je nesprávné. Přesto jsem dál vedl dvojí život.“ Proto je třeba jednat odvážně! V 2. Paralipomenon 7:14 Bůh řekl, že když se hříšníci ‚pokoří a budou se modlit a hledat jeho obličej a obrátí se zpět od svých špatných cest, potom on sám uslyší z nebes a odpustí jejich hřích‘.

‚Hledat Boží obličej‘ znamená přistupovat k Bohu v modlitbě, vyznávat své chyby a prosit o odpuštění. To nemusí být snadné, ale až to uděláš, nepochybně pocítíš velkou úlevu. Žalmista řekl: „Když jsem mlčel, mé kosti byly vyčerpané celodenním sténáním. Ve dne v noci totiž na mně těžce spočívala tvá ruka . . . Konečně jsem ti vyznal svůj hřích a své provinění jsem nezakrýval.“ — Žalm 32:3–5.

Jak to říci rodičům

O tvých problémech by měl vědět ještě někdo jiný. Ale kdo? Mladý Brian přiznává: „Jednou z mých největších chyb bylo, že se svými problémy jsem chodil k takzvaným přátelům, místo abych šel ke své křesťanské matce. Ale bál jsem se. Pomyšlení na to, jak by asi reagovala, mě děsilo. Proto jsem se obracel na kamarády, kteří mě odváděli stále dál od pravdy.“ Nedělej tutéž chybu. Dej své srdce svým zbožným rodičům. (Srovnej Přísloví 23:26.) Mají právo vědět, co děláš. Druhá kapitola knihy Otázky mladých lidí — Praktické odpovědi předkládá řadu návrhů, jak v tomto ohledu k rodičům přistupovat.c

To, žes jim lhal, je přirozeně nijak nenadchne. Ale city rodičů k jejich dětem jsou trvale silné. Pisatel Clayton Barbeau podotýká: „Kvůli tomu, že jsi udělal chybu nebo že ses dostal do nějakých potíží, tě nezavrhnou. Děti otěhotněly, nakazily se nějakou pohlavně přenášenou chorobou, přivodily si problémy s alkoholem nebo drogami nebo se dostaly do jiných potíží a předpovídaly, že rodiče budou reagovat s hrůzou a odporem, vyhodí dům do vzduchu a odjedou do ciziny. Ale když svůj problém rodičům řekly, shledaly, že je rodiče objali nebo je vzali kolem ramen a řekli: ‚No, jsi opravdu v pěkné bryndě. Musíme se tedy podívat, co můžeme udělat, abychom tě z ní vytáhli.‘“ Ano, když opadne počáteční překvapení a hněv, většina rodičů se snaží své dítě podpořit. O co víc to platí, když jsou rodiče bohabojní! Jejich hlavním zájmem by nemělo být zahanbit tě nebo tě zranit, ale dát věci do pořádku. (Srovnej Izajáše 1:18.) Proto ti možná také sjednají schůzku se sborovými staršími. — Jakub 5:14, 15.

Jistě, budeš muset od rodičů snést nějaký zasloužený trest a možná nějaká přísnější omezení. Ale to ti může jen pomoci, abys opět nezajel do starých kolejí. Kromě toho, když věc s rodiči probereš, je docela možné, že se na rodiče začneš dívat jinak. Až dosud tě pravděpodobně jejich pravidla a omezení rozčilovala. Jedna dívka, Paulette, připouští: „Je těžké přijímat rady a vodítka, které nám rodiče dávají. Ale uvědomila jsem si, že to dělají k našemu prospěchu a trvalému štěstí.“

Jak vyměnit společníky

Jen zřídka se stává, že mladý člověk začne vést dvojí život sám od sebe. Možná máš dokonce mnoho vrstevníků, kteří tě ve tvé vzpouře podporují. Aby ses k tajnému životu nevrátil, bude potřeba, abys změnil společnost. Žalmista řekl: „Nesedal jsem s muži nepravdy; a s těmi, kteří tají, co jsou, nevcházím.“ (Žalm 26:4) Přerušit stará přátelství není snadné. Možná se budeš potřebovat modlit jako žalmista: „Kéž mi opatříš únik před mužem podvodu a nespravedlnosti.“ (Žalm 43:1) Jednej v souladu s touto modlitbou a řekni svým dřívějším společníkům, že ses změnil a že ses rozhodl dělat to, co je správné. Nebuď Ježíšovým učedníkem potají, raději ostatním lidem o své víře vyprávěj. (Srovnej Jana 19:38.) Špatní společníci si obvykle rychle najdou jiné kamarády.

Dále potřebuješ nahradit špatnou společnost dobrými přáteli. Je nedostatek bohabojných mladých lidí? Potom pomysli na proroka Jeremjáše, který řekl: „Neusedl jsem v důvěrné skupině těch, kteří žertují, a nerozjásal jsem se. Kvůli tvé ruce jsem usedl zcela sám.“ (Jeremjáš 15:17) Bylo by pro tebe lepší být sám než zůstat mezi mladými lidmi, kteří tě duchovně srážejí. Vynaložíš-li však nějaké úsilí, obvykle je možné najít opravdové přátele. Tammy se například začala stýkat se sestřenicí, která byla zvěstovatelkou plným časem. „Velmi jsme se sblížily,“ vzpomíná Tammy. „Ve dnech, kdy jsem nebyla ve škole, jsem s ní chodila do kazatelské služby. To mi pomohlo, abych ve svém životě udělala změny.“

Ale „tou nejlepší ochranou,“ říká jeden německý mladík, „je dobré svědomí, které vyplývá z blízkého vztahu k Jehovovi Bohu.“ Jedna dívka, která upadla do zajetí dvojího života, přiznává: „Nikdy jsem si nevytvořila blízký vztah ke svému Otci, Jehovovi.“ Pomocí modlitby a osobního studia začala věci měnit. „Nyní mám k Jehovovi vztah, který mi nikdo nikdy nemůže vzít,“ říká hrdě. I ty se můžeš těšit z blízkého vztahu k Bohu. Bůh tě bude vést a podporovat i v případě, že zjistíš, že změnit starý způsob života je obtížné. O věrném Božím služebníkovi říká Žalm 37:24: „Může sice padnout, ale nebude svržen, neboť Jehova podpírá jeho ruku.“ Ano, s Jehovovou pomocí se ze zajetí dvojího života můžeš vyprostit.

[Poznámky pod čarou]

[Praporek na straně 19]

„Snažila jsem se úplně Jehovu vytlačit z mysli“

[Praporek na straně 19]

Musíš učinit vážné rozhodnutí, že se změníš

[Obrázek na straně 20]

Vysvětli svým dřívějším přátelům, že ses změnil a že se už s nimi nebudeš dopouštět nesprávného jednání