Kanárské ostrovy — Příznivé podnebí, půvabná krajina

OD DOPISOVATELE PROBUĎTE SE! VE ŠPANĚLSKU

ŘÍKALO se, že daleko v moři, až za Sloupy Herkulovými, leží několik okouzlujících ostrovů. Půda je tak úrodná a podnebí tak příznivé, že tam roste úplně všechno. To byly Ostrovy Šťastných. Dnes je známe jako Kanárské ostrovy. Slovo „kanárské“ je odvozeno z latinského slova canis, které se vztahuje na velké, zuřivé psy, kteří tam kdysi ve velkém počtu žili.

Tato romantická směs skutečnosti a fantazie, zidealizovaná řeckými a římskými literáty, byla založena na vyprávění hrstky neohrožených námořníků, kteří ještě před dobou Kristovou křižovali Atlantickým oceánem. Dnes se ve stopách těchto starověkých námořníků plaví turisté. Ostrovy jsou zcela skutečné, ale trochu kouzla a mnoho tajemství vymizelo. Podnebí je tam opravdu příznivé a natolik přitažlivé, že láká miliony návštěvníků, kteří hledají úlevu od tuhé zimy v severní Evropě.

Mírné podnebí však není to jediné, co lidi přitahuje. Ostrovy se mohou chlubit jedinečnou rozmanitostí přírodních scenérií a rostlinstva, což je více než dostatečným oprávněním k tomu, že na čtyřech ze sedmi hlavních ostrovů byly zřízeny národní parky.

Tenerife — Skalní zahrada nad mraky

Největšímu ostrovu Tenerife vévodí dřímající sopka Pico de Teide, která se tyčí nad mraky přicházejícími od Atlantiku. Pod vulkanickým dómem leží ohromný subalpinský amfiteátr, který společně s majestátní sopkou tvoří národní park Teide. Park je domovem jedinečné flóry, která se probouzí k životu koncem jara a začátkem léta, kdy rostliny využívají nahromaděné vláhy ze zimních sněhů. Najednou se drsný vulkanický terén změní ve skalní zahradu, která září barvami.

Dvě nejméně obvyklé rostliny parku se nenacházejí nikde jinde na světě. Je to červená tajinaste a Viola cheiranthifolia. Červená tajinaste je pravděpodobně nejpůsobivější rostlinou na souostroví — myriády chomáčů červených květů rostou ve spirálách, které pevně ovíjejí jediný stonek. Ten dosahuje výšky sto osmdesáti centimetrů, i více. Tyto vysoké rostliny vypadají jako červené květinové komíny, které zdraví sytě modré nebe.

Viola cheiranthifolia, která zdobí hrdlo vulkánu girlandami jasně fialových květů, je pozoruhodná svou houževnatostí. Roste jen několik metrů pod vrcholem, který dosahuje nadmořské výšky 3700 metrů. Žádná jiná vegetace tam nepřežije.

La Palma — Svěže zelený vulkanický kotel

Na La Palmě je jeden z největších kráterů na světě. Má průměr asi 27 kilometrů a je téměř 2400 metrů vysoký. Ohromná prohlubeň dole, která zabírá střed ostrova, je vlastně zhroucená sopka, která byla po léta tvarována větrem a deštěm, až nabyla podoby ohromného kotle. Odtud název kaldera, který pochází ze španělštiny (znamená ‚kotel‘) a používá se na podobné krátery všude na světě.a

Kaldera, která dnes tvoří národní park, je téměř úplně porostlá nádherným borovicovým lesem. V něm převládá borovice kanárská, která porůstá všechno kromě nejpříkřejších svahů a chrání stěny kaldery před další erozí. Nedotčená kaldera je svou nedostupností téměř odříznuta od vnějšího světa a pro milovníky přírody, kteří se tam odváží, je přístavem krásy a pokoje.

Gomera — Odrazový můstek k Americe

Právě z tohoto nevýznamného ostrova vyplul Kolumbus do neznáma. Ostrov byl krátce předtím dobyt Španěly a Kolumbus se zastavil v malém přístavu San Sebastián, aby doplnil zásobu vody a potravin.

V Kolumbově době obyvatelé ostrova, Guančové, žili ještě primitivním způsobem života, ale byli to přizpůsobiví lidé. Díky kopcovitému terénu, v němž žili, si vytvořili jedinečný jazyk, který se skládal z hvízdání. Jím se mohli domlouvat na vzdálenost několika kilometrů, z jednoho horského hřbetu na druhý. Ačkoli je tato technika „telehvízdání“ mezi většinou obyvatel zapomenuta, starší lidé ji stále ještě používají, když si chtějí sdělit nějakou novinku. Když svědkové Jehovovi kázali v těžko dostupných vesnicích, nejednou slyšeli, jak se z kopců ozývá hvízdaná zpráva „jsou tu svědkové“.

Na vyšších svazích ostrova je národní park, který byl založen proto, aby chránil prales. Prales je temný, neustále zahalený v mlze. Je plný pokroucených větví, které jsou porostlé jemným lišejníkem, a v člověku vyvolává vzpomínky na dávno zapomenuté pohádky. I když je to divné, prší zde obvykle pod stromy. Stromy „načerpají“ vodu z mraků, které jsou nad pralesem hnány převládajícími severními větry. A tak pod stromy obvykle stále mrholí, zatímco na otevřeném prostranství vůbec pršet nemusí.

Zkameněliny naznačují, že tento vavřínový prales (nazývaný laurisilva) kdysi existoval v celém Středomoří. Ale změny v podnebí, ke kterým došlo před tisíciletími, drasticky omezily jeho výskyt na pouhých několik pahorků na Kanárských ostrovech.

Lanzarote — Pouštní ostrov, ale ne ledajaký

Lanzarote je pouštní ostrov, který sice není opuštěný, ale rozhodně se poušti podobá. Téměř nikdy tam neprší. Pro hrstku obyvatel, kteří tam žijí, byl život vždycky těžký, ale před dvěma stoletími došlo k sérii sopečných výbuchů, které změnily vzhled ostrova. Sopky přinesly smrt, ale i život. Smrt tím, že čtvrtina ostrova byla pohřbena v lávových proudech, které učinily náhlý konec mnoha vesnicím a usedlostem; život tím, že ostrované si ze sopečného popela začali dobývat živobytí.

Díky ohromnému množství porézního sopečného štěrku, pozůstatku po erupcích, mohou ostrované pěstovat ovoce a zeleninu, i když celé měsíce neprší. Pole jsou pokryta deseticentimetrovou vrstvou štěrku, která nejen uchovává vlhkost půdy, jež leží pod ní, ale ještě vstřebává vláhu z vlhkého nočního vzduchu a propouští ji do půdy. Z černého štěrku nečekaně vyrůstá vinná réva, fíkovníky, rajčata, kukuřice a jiné užitkové rostliny.

Do národního parku Timanfaya patří pozoruhodné krátery i široké okolí, jež bylo zaplaveno lávou, kterou krátery vyvrhovaly. Pouštní podnebí způsobilo, že ztuhlá láva zůstala téměř netknutá, a návštěvníci, kteří cestují parkem, si mohou snadno představit, že erupce ustaly teprve včera. Úžasná sopečná krajina a malebné bílé vesnice dodávají ostrovu jedinečnou surrealistickou krásu.

Na těchto okouzlujících sopečných ostrovech je bezpochyby vidět, jak přizpůsobiví jsou tamní obyvatelé i vegetace, která tam roste. A co víc, přírodní krása ostrovů uctivého návštěvníka přiměje, aby chválil Toho, kdo takovou rozmanitost stvořil.

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček a obrázky na straně 18]

Fauna a flóra Kanárských ostrovů

Kanár. (1) Tento pták, pojmenovaný po souostroví, se stále hojně vyskytuje, ale v divoké přírodě není tak barevný jako oblíbení kanáři chovaní v kleci. Jejich pestré barvy jsou výsledkem výběrového šlechtění, které trvá více než čtyři století.

Rod Aeonium. (2) Na ostrovech roste víc než dvacet druhů rostlin tohoto rodu a mnohé z nich rostou ve skalních puklinách. Některé, například Aeonium lancerottensis (3), dokonce vyrůstají ze ztuhlé lávy.

Viola cheiranthifolia. (4) Těmto jemným květinám se dobře daří v nehostinném sopečném prostředí v nadmořské výšce téměř 3700 metrů.

Banánovník. (5) Banány se na Kanárských ostrovech pěstují celá staletí. Španělští kolonizátoři je vzali s sebou do karibské oblasti krátce po objevení Ameriky.

Červená tajinaste. (6) Chomáče drobných červených květů rostou ve spirálách, které ovíjejí jediný stonek. Ten dosahuje výšky sto osmdesáti centimetrů, i více.

Dračinec obrovský. (7) Je to nejneobvyklejší a nejoblíbenější strom na ostrovech. Tento exemplář je prý starý tři tisíce let. Věkovité exempláře, jako je tento, jsou v obecních parcích pečlivě ošetřovány.

[Mapa]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

La Palma

Tenerife

Gomera

Hierro

Lanzarote

Fuerteventura

Grand Canaria

[Obrázky]

Ostrovu Tenerife vévodí dřímající sopka Pico de Teide

1. Kanár

2. Rod Aeonium

3. Aeonium lancerottensi

4. Viola cheiranthifolia

5. Banánovník

6. Červená tajinaste

7. Dračinec obrovský

[Obrázky na straně 16 a 17]

1. Granadillo

2. Tabaiba Majorera

3. Verol dulce

4. Ercila

5. Hierba blanca

6. Viola cheiranthifolia