Mladí lidé se ptají . . .
Proč mám poslouchat své rodiče?
STANA vychovávali bohabojní rodiče, ale když mu bylo šestnáct let, vzbouřil se. Stan vysvětluje: „Chtěl jsem poznávat lidi a být jimi přijímán. Chtěl jsem mít všechno, co mají jiní lidé.“ Stan se domníval, že tohoto cíle dosáhne, když začne obchodovat s drogami. Musel pochopitelně lhát o tom, kde byl, co dělal a jak přišel k penězům, které nosil domů. „Mé svědomí odumřelo,“ vzpomíná Stan.
John byl pokřtěn jako křesťan, když mu bylo jedenáct let. „Ve skutečnosti jsem ale pravdu neměl v srdci,“ přiznává. „Udělal jsem to, protože to naši ode mě očekávali. Když jsem začal chodit na střední školu, odvázal jsem se. Také na mě měla špatný vliv rocková hudba. Zabýval jsem se surfingem a začal jsem trávit hodně času na pláži s mladými lidmi, kteří se neřídili biblickými zásadami. Byla tam spousta drog.“ Zanedlouho se odstěhoval od rodičů a začal vést takový život, který byl opakem všeho, co ho rodiče učili.
Proč se bouří
Je normální, když se mladí lidé snaží vyzkoušet si, kde jsou jejich hranice, a dosáhnout jisté míry nezávislosti. Ale vzpurné, hrubé chování nebo chování, které člověku nakonec ublíží, je něco docela jiného. Čím je vyvoláno? Důvodů je mnoho a jsou různé. „Když je člověk mladý,“ vysvětluje John, „hledá zábavu, chce si užít.“ Protože však mladým lidem chybí životní zkušenosti, jejich úsudek není vždy nejlepší. (Hebrejcům 5:14) Moudří rodiče proto dávají svým dětem rozumná omezení — ale někteří mladí lidé tato omezení zuřivě odmítají.
Je smutnou pravdou, že někteří mladí lidé dokonce odvrhli všechno, čemu je jejich bohabojní rodiče učili. (Efezanům 6:1–4) Ježíš řekl, že křesťanství bude ‚úzkou‘ a ‚stísněnou‘ životní cestou. (Matouš 7:13, 14) Mladí křesťané tedy často nemohou dělat to, co dělají jejich spolužáci. Většina se s omezeními smíří, protože si uvědomuje, že Boží zákony opravdu nejsou na obtíž. (1. Jana 5:3) A skutečně, tyto zákony mladé lidi chrání před problémy, jako je otěhotnění mimo manželství, zneužívání drog a pohlavně přenášené choroby. (1. Korinťanům 6:9, 10) Ale někteří mladí lidé odmítají dívat se na věc z tohoto hlediska; mají dojem, že biblické zákony je svazují.
Odpor může být zvlášť silný, když si mladý člověk myslí, že v takových věcech, jako je kázeň, rekreace a zábava, jsou jeho rodiče příliš přísní. „Myslím si, že rodiče jsou na nás moc přísní,“ stěžovala si jedna patnáctiletá dívka. Je pravda, že když nesmíš dělat věci, které jiní křesťanští rodiče svým dětem dovolí, může to být pro tebe zklamání. (Kolosanům 3:21) Někteří mladí lidé svou nespokojenost dávají najevo tím, že neposlouchají.
Na druhé straně se mladí lidé bouří proto, že jejich rodiče vůbec nerespektují Boží zásady. „Táta byl alkoholik,“ vzpomíná John. „S maminkou se hádali, protože moc pil. Několikrát jsme se stěhovali, abychom nemuseli být s ním.“ Alkoholici a jiní lidé závislí na návykových látkách prostě nemohou přiměřeně uspokojovat potřeby svých dětí. V takových domácnostech může slovní napadání a pokořování být pro mladého člověka denním chlebem.
Jiní mladí lidé se bouří proto, že je jejich rodiče vlastně opustili a že si jich nevšímají. Vzpoura je pro ně možná jen způsobem, jak vzbudit pozornost svých rodičů — nebo jak je zranit. „Pokud se pamatuji, moji rodiče se mnou nikdy nebyli,“ říká šestnáctiletá Taylor, která pochází z bohaté rodiny. „Víte, byla jsem jedináček, a protože rodiče nebyli moc doma, vždycky mi nechávali spoustu peněz.“ Taylor neměla žádný dohled, a tak začala chodit do nočních klubů a opíjela se. Její rodiče si uvědomili, že má nějaký problém, až když byla uvězněna za řízení auta v opilosti.
Dále může nastat situace, na kterou poukázal apoštol Pavel, když se skupiny křesťanů ptal: „Běželi jste dobře. Kdo vám zabránil, abyste dále neposlouchali pravdu?“ (Galaťanům 5:7) Často je problémem špatné společenství. (1. Korinťanům 15:33) „Zapadla jsem do špatné společnosti,“ říká mladá Elizabeth. Přiznává, že pod vlivem vrstevníků „začala kouřit a užívat drogy“. Dodává: „Smilstvo bylo na denním pořádku.“
Proč je vzpoura nerozumná
Snad ani ty nejsi spokojen se situací, ve které právě jsi, a možná ti dokonce připadá nesnesitelná. Můžeš být v pokušení vzepřít se rodičům a dělat si prostě, co chceš. Ale spravedlivý muž Job byl varován: „Dbej totiž, aby tě vztek nezlákal ke zlomyslnému [jednání]. Střež se, aby ses neobrátil k tomu, co ubližuje.“ — Job 36:18–21.
Na zlomyslné, urážlivé chování snad rodiče budou reagovat, ale jejich reakce asi nebude příjemná. Pokud se vůbec něco změní, pravděpodobně v tom, že tě omezí ještě víc. Urážlivé chování tvým rodičům navíc způsobí velkou bolest. (Přísloví 10:1) Je to láskyplné? Opravdu se tím tvoje situace zlepší? Pokud se domníváš, že tvé stížnosti jsou oprávněné, je mnohem rozumnější, když si o tom s rodiči promluvíš.a Možná budou ochotni nějak změnit způsob, jak s tebou jednají.
Další věcí, která stojí za úvahu, je, jak bude tvé jednání působit na Boha. ‚Na Boha?‘ zeptáš se snad. Ano, protože vzpoura proti rodičům znamená vzpouru proti samotnému Bohu. Je to totiž on, kdo přikazuje, abys ctil své rodiče. (Efezanům 6:2) Jak taková neposlušnost působí na Boha? O izraelském národě Bible říká: „Jak často se proti němu bouřili v pustině.“ S jakým účinkem? „Ubližovali mu!“ (Žalm 78:40) Jistě, rodiče tě možná vyvádějí z míry tím, že jsou podle tebe příliš přísní. Chceš ale opravdu působit bolest Jehovovi Bohu, který tě miluje a chce, abys žil navždy? — Jan 17:3; 1. Timoteovi 2:4.
Vysoká cena za „svobodu“
Máme dobrý důvod k tomu, abychom našeho milujícího nebeského Otce poslouchali. Nenech se ošálit falešnými sliby „svobody“. (Srovnej 2. Petra 2:19.) Možná se zdá, že některým mladým lidem nesprávné chování prochází. Ale žalmista varoval: „Nerozpaluj se kvůli zločincům. Nezáviď těm, kteří činí nespravedlnost. Vždyť uschnou rychle jako tráva a jako mladá zelená tráva uvadnou.“ (Žalm 37:1, 2) Mladí lidé, kteří se bouří, často za svou takzvanou svobodu platí vysokou cenu. V dopise Galaťanům 6:7 Bible říká: „Nedejte se zavést na scestí: Bohu se nelze posmívat. Vždyť cokoli člověk rozsévá, to také sklidí.“
Uvažujme o Stanovi, o němž byla zmínka v úvodu. Oblíbenost svých nezvedených přátel si získal, právě jak doufal. „Cítil jsem, že mě berou,“ vzpomíná. Situace však brzy začala být nepříjemná. Stan říká: „Byl jsem postřelen, zadržen a nyní jdu do vězení. Mohu se teď jen ptát: ‚Stálo to za to?‘“
A co Johnovo hledání „svobody“? Když byl uvězněn za přechovávání drog, byl vyloučen z křesťanského sboru. Potom klesl ještě hlouběji. „Kradl jsem auta a prodával jsem je,“ přiznává John. „Choval jsem se dost násilnicky.“ Svou nezákonnou činností si John vydělal hodně peněz. Říká však: „Všechny jsem je rozházel. Brali jsme neuvěřitelné dávky drog.“ A když se John nepral, nekradl ani se neopíjel, utíkal před policií. „Asi padesátkrát jsem byl zadržen. Obvykle mě nemohli z ničeho usvědčit, ale jednou jsem byl ve vězení celý rok.“ Ano, John ani zdaleka nebyl svobodným člověkem a zjistil, že zabředl do ‚hlubokých Satanových věcí‘. — Zjevení 2:24.
Totéž se dá říci o Elizabeth. Její nespoutaná zábava se světskými přáteli nakonec skončila vězením. Elizabeth doznává: „Dokonce jsem otěhotněla, ale kvůli drogám jsem dítě nedonosila. Mým životem byly drogy — žila jsem od jednoho drogového opojení ke druhému. Nakonec jsem přišla o byt. Domů jsem jít nemohla a styděla jsem se i poprosit Jehovu o pomoc.“
Podobných příkladů, kdy mladí lidé odmítli Boží zásady a potom sklidili tragické následky, by se dalo uvést mnoho. Bible varuje: „Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede všelijak ke smrti.“ (Přísloví 14:12, Ekumenický překlad) Je tedy moudré snažit se, abys s rodiči dobře vycházel. Než aby ses bouřil proti omezením, o kterých si myslíš, že nejsou na místě, raději si o nich s rodiči promluv.
Co ale mladí lidé, k nimž se tyto informace dostaly už příliš pozdě, kteří už zabředli do nesprávného jednání? Je nějaký způsob, jak mohou napravit vztahy s rodiči — a vztah k Bohu? Těmito otázkami se bude zabývat náš článek v příštím vydání.
[Poznámka pod čarou]
a Užitečné informace na toto téma byly uvedeny v celé řadě článků. Viz například články v rubrice „Mladí lidé se ptají . . .“ ve vydání Probuďte se! z 8. ledna 1985, angl., z 8. srpna 1992 a z 8. listopadu 1992.
[Obrázek na straně 26]
Vzpourou proti rodičům snad získáš víc „svobody“, ale uvažoval jsi o následcích?