Pozorujeme svět

Výdaje za zločinnost

List The Washington Post uvedl, že v důsledku zločinnosti Spojené státy každoročně přijdou celkem o 163 miliard dolarů. V listu se píše, že i když se tato částka upraví vzhledem k inflaci, je asi čtyřikrát vyšší než částka, která byla vynaložena v roce 1965. List dodává, že k výdajům za zločinnost patří „více než 31,8 miliardy dolarů na úrovni státní a federální policie, 24,9 miliardy dolarů za nápravná opatření, 36,9 miliardy dolarů na ztrátách v maloobchodě, 20 miliard dolarů v pojišťovacích podvodech a 17,6 miliardy na ztrátách osobního majetku a výdaje za zdravotní péči. Dalších 15 miliard dolarů se utratí za opatření na osobní bezpečnost, 9,3 miliardy dolarů jde na soudní výlohy a 7,2 miliardy dolarů na prokuraturu a veřejné obhájce.“ Post uvádí, že například v oblasti Washingtonu, D.C., při typickém postřelení přijde zdravotnická péče, která se oběti poskytne během několika prvních hodin, v průměru na 7000 dolarů. Když oběť přežije, náklady činí zhruba 22 000 dolarů. Jestliže vláda vydá peníze na dopadení a usvědčení pachatele, pak to stojí kolem 22 000 dolarů ročně, než se pachatel dostane do vězení.

Krev na Filipínách není bezpečná

Jistý tým filipínských lékařů provedl novou studii, v níž dospěl k závěru, že poskytování krevních transfúzí na Filipínách není „bezpečné ani účinné a že se krví plýtvá“. Z výsledků studie, které filipínský ministr zdravotnictví Juan Flavier označil jako „velmi znepokojivé“, vyplynulo, že pouze necelá polovina krevních bank v zemi zaměstnává pracovníky, kteří jsou schopni provést testy na zjištění AIDS, syfilis, hepatitidy B a malárie. V rámci studie bylo dále prozkoumáno 136 krevních vzorků z krevních bank. Zjistilo se, že dokonce i mezi krví, která prošla testy, byly 4 procenta krve infikované.

Odpadky na informační superdálnici

Informační superdálnice — systém počítačových sítí, který uživatelům počítačů umožňuje výměnu informací — se široko daleko vychvaluje jako zázrak techniky. Má však i své stinné stránky. Novinář Sean Silcoff v kanadském listu Globe and Mail napsal, že tuto „dálnici“ dva měsíce používal pro výzkumné účely. Došel k závěru, že je „laciná“ a že je „zaneřáděná odpadní západní kulturou“. Uvedl, že v systému, který používal, bylo 3500 „diskusních skupin“ a mnohé z nich se věnovaly takovým tématům, jako je tlachání o hvězdách sportu a zábavy, odporné, nechutné vtipy a banální podrobnosti o oblíbených televizních programech. Jedna skupina se dokonce zabývala tím, jak je možné spáchat sebevraždu. Silcoff poznamenal: „Nástroj, který je teoreticky mocný, je rozmařile používán společností, která zřejmě překypuje psychopaty.“

Med na vředy?

Ve svém článku v kanadském listu Medical Post doktor Basil J. S. Grogono tvrdí, že obyčejná včela medonosná snad může pro lidi, kteří trpí peptickými vředy, udělat více, než během uplynulých desetiletí dokázali udělat lékaři, kteří se často rozhodli pro drastické chirurgické zákroky. Doktor Grogono uvádí, že více odborníků již rozpoznalo, jakou úlohu u peptických vředů má malý mikroorganismus Helicobacter pylori. Někteří lékaři doporučují užívat při boji s tímto mikrobem léky. Grogono však říká, že tyto léky mají nepříznivé vedlejší účinky a že mikroby mohou být vůči nim časem rezistentní. Na druhé straně cituje nedávnou studii, která vyšla v Journal of the Royal Society of Medicine. V rámci této studie byly zkoušeny antibakteriální vlastnosti medu. Jeden druh medu od včel na Novém Zélandu, které se živí na rostlině zvané manuka (Leptospermum ericoides), byl v boji proti mikrobu, který způsobuje vředy, účinný.

Olovo a víno

Vědci v Belgii a Francii zjistili, že je možné, že některá francouzská vína v sobě skrývají nebezpečí — olovo. Olovo z broušených karaf vyrobených z olovnatého skla a olovo z olověných fólií na uzávěru láhve může proniknout do vína. Jak ale uvedl časopis Science News, nová studie zjistila, že zdrojem vysokého obsahu organických sloučenin olova byl v některých ročnících francouzského vína motorový benzín. V místech, kde vinice rostly podél rušných dálnic, pronikalo olovo z výfukových plynů do vinných hroznů. Hladiny organických sloučenin olova ve víně byly desetkrát až stokrát vyšší než hladiny zjištěné v pitné vodě. Richard Lobinski z antverpské univerzity v Belgii doporučuje vyhýbat se pouze ročníkům 1975 až 1980, protože koncem sedmdesátých let se používání olovnatého benzínu ve Francii snížilo. Uvádí však také, že olovnatý benzín se stále ještě používá, zvláště ve střední Evropě a v bývalém Sovětském svazu. Richard Lobinski tvrdí, že organické sloučeniny olova jsou mnohem nebezpečnější než normální olovo, protože „tělo, a zvláště mozek, je snadněji vstřebává“.

Děti na ostrově bez televize

Svatá Helena, malý ostrov ležící asi ve třetině vzdálenosti mezi západní Afrikou a Jižní Amerikou, se může pochlubit dětmi, které patří „k nejvyrovnanějším na světě,“ píše se v londýnském listu The Times. List cituje zprávu uveřejněnou v hlavním pedagogickém časopise Support for Learning. Psycholog Tony Charlton, autor této zprávy, zjistil, že pouze 3,4 procenta dětí ve věku devíti až dvanácti let, které na ostrově žijí, má vážné problémy s chováním. List The Times uvádí, že je to „nejnižší procento, jaké kdy bylo pro kteroukoli věkovou skupinu kdekoli na světě zaznamenáno“. Proč jsou zdejší děti vyrovnané? Jedním z důvodů může být vysoce kvalitní a pro děti dostupné vzdělání. Charlton má však v úmyslu prozkoumat další možný činitel. Nedávno byl na ostrově zřízen satelitní přijímač, ale do té doby televize na ostrově nikdy nevysílala. Očekává se, že během tří let bude mít televizi 1300 z 1500 domácností na ostrově. Charlton brzy provede studii všech změn, které to u dětí na ostrově vyvolá.

Není výživné, nebude řidičský průkaz

Ve státě Maine (USA) se zaujal pevný postoj k rodičům, kteří odmítají platit soudem vyměřené výživné. Osmi otcům, kteří výživné neplatili, byl odebrán řidičský průkaz. List The New York Times uvádí, že Jane Sheehanová, zmocněnkyně úřadu Maine Human Services, říká, že těchto osm otců dlužilo celkem 150 000 dolarů. Každý z nich byl dostatečně varován před nebezpečím, že přijde o svůj řidičský průkaz. List Times cituje výrok Jane Sheehanové: „Nemělo by to nikoho překvapovat. Již od srpna minulého roku jsme lidi upozorňovali na to, že tento den přijde.“ Úřad zaslal podobná upozornění 17 400 rodičům, kteří již přes devadesát dní nezaplatili výživné. Výsledkem bylo, že dosud bylo zaplaceno asi 11,5 milionu dolarů.

Chytří farmáři, důvtipné vrány

V Japonsku se stále bojuje o to, komu bude patřit zemědělská úroda. Vrány a zemědělci spolu neustále vedou spor, přičemž prohnané vrány vždy brzy prohlédnou taktiku, kterou zemědělci vymyslí. V listu Asahi Evening News se píše, že vychytralí zemědělci v prefektuře Nagano však nyní k chycení těchto ptáků využívají jejich nejhorší instinkt. V blízkosti své sklizené úrody postavili klec o ploše devět čtverečních metrů a výšce tři metry a dali do ní vrány z jiného území. Chamtivé místní vrány, rozzuřené na narušitele svého území, vletí do klece, aby na „cizí“ vrány zaútočily. Pouze se však samy chytí. Konečně úspěch? Jeden ze zemědělců říká: „Většina vran, které se nechaly klecí ošálit, byly ve skutečnosti zatoulané vrány. Místní vrány jsou tak chytré, že nyní dělají hlupáky z nás a uletí.“ A tak boj pokračuje.

Více než miliarda kuřáků cigaret

Světová zdravotnická organizace (WHO) nedávno uveřejnila údaje o tom, že na celém světě kouří cigarety celkem 1,1 miliardy lidí. WHO upozorňuje, že pokud bude současný trend pokračovat, „zabije tabák asi půl miliardy dnes žijících lidí a asi polovina z nich, tedy 250 milionů, zemře ve svém středním věku“. Od osmdesátých let poněkud poklesl počet kuřáků cigaret v průmyslových zemích, vzrostl však v rozvojových zemích. Světová spotřeba je tedy stále 1650 cigaret na dospělého člověka ročně. Hans Emblad, který řídí Program boje proti zneužívání návykových látek patřící pod WHO, řekl: „Konečným výsledkem úspěšného obchodování s tabákovými výrobky v rozvojových zemích bylo zatím to, že se oblasti zvýšeného užívání tabáku přesunuly z rozvinutých do rozvojových zemí. Tabáková epidemie stále ještě není pod celosvětovou kontrolou.“

Neškodné vady řeči

Členové Mezivědní asociace pro léčbu koktání varovali na konferenci v Darmstadtu (Německo) rodiče, aby nebyli příliš úzkostliví, pokud jde o neškodné vady řeči jejich dětí. „Čtyři z pěti dětí ve věku od čtyř do šesti let mají lehké vady řeči, které vypadají stejně jako koktání, ale které obvykle zase samy zmizí,“ uvádí list Süddeutsche Zeitung. Co by rodiče měli dělat, když jejich dítě klopýtá o slova? V listu se říká: „Rodiče by se měli vyhýbat tomu, že by své dítě nutili, aby mluvilo dobře. Měli by dítěti také poskytnout čas a posilovat jeho sebevědomí, aby je tak nepřipravili o přirozenou nenucenost při mluvení.“