Pozorujeme svět

Varování před oslepnutím

„Více než dvě stě tisíc Kanaďanů má glaukom, ale pouze polovina o tom ví,“ říkají noviny The Prince George Citizen. Glaukom způsobuje pomalé odumírání nervových buněk na očním pozadí a je hlavní příčinou oslepnutí. Výsledkem je postupná ztráta periferního vidění, zatímco centrální vidění zůstává až do posledního stadia nemoci zachováno. Mnoho lidí, kteří jsou postiženi touto nemocí, se neléčí, protože nepociťují žádnou bolest a stále mohou řídit auto, číst a dělat většinu věcí. Podle kanadské společnosti pro výzkum glaukomu jsou nejvíce ohroženi starší lidé, dále ti, kdo mají glaukom v rodinné anamnéze, černoši nad čtyřicet let a lidé s vysokým nitroočním tlakem. „Kdyby se nám podařilo přimět ohrožené lidi, aby šli k lékaři, máme napůl vyhráno,“ řekla doktorka Neeru Guptaová, která je primářkou glaukomové jednotky v nemocnici Svatého Michala v Torontu. „Jde totiž o to, že včasným odhalením a léčbou je možné zrak zachránit.“

Městský hluk versus sladké sny

Podle italského ministerstva životního prostředí je během dne vystaveno nadměrnému hluku více než čtyřicet milionů Italů, což je asi sedmdesát dva procent populace. Noviny Corriere della Sera uvádějí, že k případným škodlivým účinkům dlouhodobého vlivu takovému hluku patří zrychlený tep srdce, výkyvy arteriálního tlaku a dechové kapacity, gastritida a nevolnost. Hluk způsobený dopravou ve velkých městech narušuje normální spánek. Hladina nočního hluku ve městech může přesáhnout sedmdesát decibelů, čímž se zvyšuje nebezpečí, že se doba trvání hlubokého spánku a snů zkrátí. Lucia Venturiová, která je ředitelkou vědecké sekce italského sdružení na ochranu životního prostředí Legambiente, říká: ‚Odhaduje se, že každý z osmnácti milionů lidí žijících ve velkých městských aglomeracích, přijde každou noc o třicet minut spánku. To by ročně představovalo dvaadvacet bezesných nocí na osobu.‘

Chválit inteligenci, nebo úsilí?

Mnozí rodiče jsou přesvědčeni, že dětem prospívá, když je chválí za jejich inteligenci. Časopis Columbia Magazine, který vydává newyorská Columbia University, však uvádí, že podle nového výzkumu může taková pochvala motivaci dětí i jejich budoucí výkon v podstatě narušit. Profesorka Carol Dwecková se domnívá, že je mnohem lepší chválit děti za jejich pilnou práci, protože to posiluje jejich schopnost vyrovnávat se s náročnými životními úkoly. „Děti, které jsou chváleny za svou inteligenci, se daleko více zaměřují na to, jak inteligentně působí, a kvůli tomu, aby zazářily, jsou často ochotny obětovat příležitost naučit se něco důležitého,“ říká profesorka Dwecková. Naproti tomu u dětí chválených za úsilí a vytrvalost je podle zprávy větší pravděpodobnost, že se zaměří na to, aby se učily a aby překonávaly neúspěchy. „Příležitost vypadat inteligentně totiž tyto děti obětují tomu, aby se něco naučily,“ říká Dwecková. „A jsou velmi houževnaté, protože neúspěch neberou osobně.“

Létající žháři

Předpokládá se, že vrány v japonském Kamaiši založily dva požáry. Požárníci, kteří v prvním případě přišli hasit hořící trávu v blízkosti jednoho hrobu, našli doklady o spoluúčasti vran. Noviny Nihon Keizai Šimbun vysvětlují: „Vrány odnesly cukroví, které leželo na hrobě, a v místě, kam letěly, začalo ihned potom hořet. Ztratily se také tyčinky kadidla, jež byly zapálené na hrobě, a v místě vypuknutí požáru byly nalezeny svíčky, které tam zjevně upustily vrány.“ Noviny Daily Yomiuri uvedly zprávu, že asi o rok později ve stejné oblasti došlo k požáru na horském svahu. Jeden požárník zde viděl letět vránu, která nesla v zobáku hořící lepenkovou krabici a upustila ji do blízké řeky. Další ohořelou lepenkovou krabici našli požárníci blízko místa, kde požár vznikl. Kde tentokrát vrány našly zdroj ohně? Ukázalo se, že jeden místní obyvatel nedaleko pálil v pánvi na žhavé uhlí prázdné krabice od bramborových lupínků.

Být ozbrojený je nebezpečné

„U lidí, kteří při přepadení v autě mají u sebe zbraň, je pravděpodobnost, že budou zastřeleni, téměř čtyřikrát vyšší než u těch, kteří zbraň nemají,“ uvádějí jihoafrické noviny The Natal Witness. Zpráva dodává, že „u těch, kdo měli střelnou zbraň, byla čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že o ni přijdou, než že ji použijí“. Průzkumem policejních spisů se zjistilo, že při přepadení útočníci vystřelili na svou oběť ve dvanácti procentech případů. Když však oběť použila v sebeobraně zbraň, toto číslo vzrostlo na sedmdesát tři procent. Výzkumný pracovník Antony Altbeker došel k závěru: „Pokud máte zbraň, tak se možná cítíte bezpečnější, ale skutečné bezpečí to nezaručuje.“

„Želví dálnice“

Každý rok v prosinci se deset tisíc karet obrovských vrací na nepatrný ostrov Ascension v Atlantickém oceánu, aby tam kladly vajíčka. Londýnské noviny The Times uvádějí, že britští a italští vědci nedávno prostřednictvím satelitu objevili „želví dálnici“ mezi tímto ostrovem a vodami v okolí brazilského pobřežního města Recife, kde si tato zvířata hledají potravu. Na konci období kladení vajec, které trvá sedm měsíců, všechny želvy plavou zpět k Brazílii prvních tři sta kilometrů stejnou cestou. Potom se však jejich cesty poněkud rozdělí a směřují k různým teritoriím, kde si hledají potravu. Jak je to ale s čerstvě vylíhnutými mladými želvami, které nejsou dost silné, aby uplavaly dva tisíce kilometrů zpět k Brazílii? Mláďata jsou nesena mořskými proudy přes Atlantik a Karibské moře a živí se medúzami a planktonem. Předpokládá se, že po pěti nebo šesti letech se každé mládě samostatně dostane k brazilskému pobřeží, kde si hledá potravu. Potom se ve věku asi dvaceti let tyto želvy připojí k mamutí migraci zpět k ostrovu Ascension, aby nakladly vajíčka.

Víc dětských vojáků

„Přetrvávající využívání dětí k nepřátelským akcím vzrostlo z odhadovaných dvě stě padesáti tisíc před dvěma či třemi lety na tři sta tisíc v současné době,“ uvádí časopis Go Between, který vydává nevládní organizace pro navazování styků při OSN. Dětští vojáci, z nichž některým je teprve osm let, jsou v současné době zapojeni do více než třiceti konfliktů na světě. Olara Otunnu, který je v otázkách podílu dětí na ozbrojených konfliktech zvláštním zástupcem generálního tajemníka, říká, že „děti jsou nuceny stát se válečným nástrojem, protože jsou naverbovány nebo uneseny, aby z nich byli dětští vojáci, kteří jsou násilím přinuceni projevovat nenávist dospělých“. Dětský fond OSN v rámci boje proti rostoucímu počtu dětských vojáků podporuje návrh, „aby se věková hranice pro odvod do armády zvýšila na osmnáct let, a vybízí, aby odvod mladších lidí byl pokládán za válečný zločin,“ říká publikace Facts & Figures 1998.

Senioři používají Internet

„Z nejnovější internetové demografické studie vyplývá, že Internet používá větší počet seniorů [kteří jsou ve věku padesát let a výše], než se dříve myslelo,“ uvádí novinářka Maria Semineriová ze ZDNet. Podle Tima Cobba, prezidenta organizace, která tento průzkum prováděla, „je to dokladem, že Internet se stále více stává součástí životního stylu a není již doménou těch lidí, kteří jsou technicky zdatní“. Například ve Spojených státech amerických má doma počítač nejméně čtyřicet procent dospělých ve věku přes padesát let, a sedmdesát procent z nich údajně používá Internet.

AIDS — „Hlavní smrtelná infekční choroba“

„AIDS je nyní hlavní [jednotlivou] smrtelnou infekční chorobou na světě,“ uvádí Peter Piot, výkonný ředitel programu boje proti AIDS při OSN. Časopis Science píše, že v roce 1997 bylo AIDS v pořadí sedmou smrtelnou chorobou na světě. Během roku 1998 však předstihlo všechny ostatní nemoci kromě ischemické choroby srdeční a akutních onemocnění dolních cest dýchacích, což však nejsou infekční nemoci. AIDS se stalo také hlavní příčinou úmrtí v Africe, kde překonalo dokonce i neinfekční nemoci. Jen v Africe vloni připravilo AIDS o život přibližně 1 830 000 lidí — což je dvakrát více než malárie, která je na tomto kontinentu druhou hlavní příčinou smrti.

Vystresované maminky — Vystresované děti

Kanadské noviny National Post uvádějí, že pokud nastávající maminka žije ve velkém stresu, může to nepříznivě ovlivnit růst jejího nenarozeného dítěte. Pathik Wadhwa z lékařské fakulty při Kentucké univerzitě v Lexingtonu v Kentucky se domnívá, že nitroděložní podmínky „působí na vývoj dítěte, a pokud matka prožila mnoho stresu, může být dítě náchylné k chorobám“. Zpráva dále uvádí, že u vystresované maminky je také „větší pravděpodobnost, že porodí nedonošené dítě“. Výzkumní pracovníci v Clemson University v Jižní Karolíně se domnívají, že „u vystresovaných těhotných žen může relaxační cvičení snížit krevní tlak a zajistit zdravější podmínky v děloze“.