Od našich čtenářů

Humor Ráda bych vyjádřila svou vděčnost za článek „Pusťte do svého života humor“. (22. května 1994) Vždycky jsem byla velmi nespolečenská, a často jsem bývala i mrzutá. To se změnilo, když jsem pustila do svého života humor. Smích je opravdu „nejkratší vzdáleností mezi dvěma lidmi“.

A. Q. G., Brazílie

Rakovina Nedávno jsem lékaři své matky dal výtisk časopisu Probuďte se! z 8. dubna 1994, který měl námět „Rakovina prsu — Obava každé ženy“. Na straně 10 jste napsali, že hydrazinsulfát je „netoxický“. Lékař nám ukázal lékařskou literaturu, která tuto látku označuje za vysoce toxickou.

D. M., Francie

Toxicita této chemické látky je na základě dostupných materiálů sporná, a proto jsme udělali chybu, když jsme tuto látku označili za netoxickou. Jedna ruská výzkumná studie prohlásila, že tento přípravek je vysoce toxický, když je dáván ve velkých dávkách laboratorním krysám a myším. Avšak jistá vědecká studie, která se zabývala rakovinou u lidí a probíhala při lékařském centru kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA), označila toxicitu hydrazinu za „slabou“ — u 71 procent pacientů se neprojevily žádné toxické účinky. Než však budou škodlivé a užitečné vlastnosti tohoto přípravku plně zhodnoceny, bezpochyby bude muset být prozkoumáno ještě mnohem více materiálu. (VYD.)

Opera Vždy jsem si myslela, že jsou Vaše články výborné, a pokaždé jsem měla pocit, jako by byly napsány právě pro mě. Ale nikdy bych si nepomyslela, že budete psát o něčem, co skutečně miluji — o opeře. Nemohla jsem se ubránit pláči, když jsem viděla článek „Večer v opeře“. (8. července 1994) Velmi Vám děkuji.

S. S., Rumunsko

Příběh Addie Článek „Addie našla odpověď pozdě, ale ne příliš pozdě“ (22. července 1994) byl prostě skvělý! Ačkoli to byl skutečný příběh, bylo to, jako kdybych četla román. Celým jejím příběhem se prolínala základní pravda — že nejvíce můžeme pomoci svým bližním tím, když je budeme seznamovat s poselstvím Bible. Když jsem si to uvědomila, velmi mě to dojalo.

D. L., Itálie

Právě jsem dočetla životní příběh Addie Clinton-Fewové a poprvé za 19 let, co čtu Probuďte se!, Vám píšu, abych Vám poděkovala! Jsem také černoška a po celý život jsem pociťovala ostny sociální nespravedlnosti. Ale uvědomila jsem si, že Jehova se opravdu zajímá o situaci lidí, kteří mají tmavou pleť, a že slíbený nový svět napraví všechny křivdy.

L. N., Spojené státy

V článku se odrážela její vtipnost a humor zjemněný pokorou. Byla vynikající vypravěčkou! To, jak její příběh skončil, mě velmi dojalo. Četla jsem článek v autobuse a hned jsem se smála, a hned zase plakala.

D. M., Spojené státy

Nadváha Velmi na mě zapůsobil článek „Mladí lidé se ptají . . . Proč jsem tak ‚tlustá‘?“ (22. dubna 1994) Vždy jsem byla se svou váhou nespokojená. Článek však říkal, že Jehova se nedívá na to, jak člověk vypadá, ale na to, co má v srdci. Děkuji Vám.

N. C., Spojené státy

Přestože ve skutečnosti nejsem tlustá, někdy si přeji, abych vypadala jako modelka. Občas jsem byla sklíčená a plakala jsem. Váš článek mi pomohl pochopit, že nejsem jediná, kdo se tak cítí. To mě uklidnilo.

R. M., Spojené státy

Nejsem tlustá, ale vysoká a mám široká ramena. Moji bratranci a starší bratři si mě kvůli tomu dobírají. Ocenila jsem myšlenku, kterou jste uvedli, že i když jsem statnější, nutně to neznamená, že musím zhubnout.

M. T., Spojené státy