Zatmění Slunce a kouzlo astronomie

DESÁTÝ květen 1994 byl pro některé lidi v Severní Americe opravdu jedinečným dnem. Tehdy došlo k prstencovému zatmění Slunce Měsícem. Na několik málo hodin si miliony lidí uvědomily, jak úžasnou vědou je astronomie. Ale co přesně je zatmění?

O zatmění mluvíme v případě, že „jedno nebeské těleso částečně nebo úplně — to závisí na místě pozorovatele — zastíní jiné nebeské těleso“. (The American Heritage Dictionary of the English Language) K zatmění Slunce nebo Měsíce může dojít jen tehdy, když Země, Slunce a Měsíc jsou téměř v jedné přímce. Zda se jedná o zatmění Slunce, nebo Měsíce, je určeno tělesem, které je zastíněno. Čas od času Země vrhá stín na Měsíc, a tak působí zatmění Měsíce. Na druhé straně, v květnu loňského roku Měsíc vrhal svůj stín na Zemi. Tento stín tvořil úzký pruh, který měl šířku 230 až 310 kilometrů. Jak Měsíc pomalu procházel mezi Zemí a Sluncem, téměř úplně Slunce zastínil. Stín procházel přes Tichý oceán a potom přes Severní Ameriku od jihozápadu k severovýchodu. Zdálo se, že Měsíc pomalu přechází před Sluncem. Ve skutečnosti však stín běžel po zemi rychlostí asi 3200 kilometrů za hodinu.

Lidé používali všechny možné metody, aby mohli zatmění pozorovat, aniž si poškodí oči. Někdo se díval skrz svářečské brýle, jiný použil silný filtr a ještě další promítal skrz malou dírku obraz zatmění na papír. Jedna fotografka někoho požádala, aby zdvihl cedník a chvíli jej podržel. Jak světlo procházelo dírkami cedníku, vytvářelo na zemi mnohočetné obrazy zatmění. Podobné jevy byly zaznamenány, když světlo procházelo skrz listy stromů. Další možnou metodou bylo nechat procházet světlo binokulárním dalekohledem a tak získat na tmavém povrchu dvojnásobný obraz zatmění.

Během roku může dojít až k pěti zatměním Slunce a třem zatměním Měsíce. „Každý rok musí nastat alespoň dvě zatmění Slunce,“ píše The International Encyclopedia of Astronomy. Ale každé z nich je viditelné jinde. Proto ten, kdo žije na pevninské části Spojených států a promeškal zatmění v roce 1994, bude muset na další příležitost čekat až do roku 2012, nebo bude muset cestovat do Peru, Brazílie či na Sibiř, kde bude zatmění Slunce pozorovatelné dříve.a

Tajemství úplného zatmění

Úplné zatmění Slunce, kdy Slunce je zcela zakryto Měsícem, v minulých stoletích vždy vzbuzovalo strach a paniku. Proč? The International Encyclopedia of Astronomy uvádí: „Tajemnost úplného zatmění je umocněna tím, že zatmění nemá vůbec žádnou předehru. Pozorovatel není na nastávající podívanou ničím upozorněn, protože Měsíc se blíží ke Slunci nepozorovaně.“ Podívaná vypadá takto: „Nebe ztemní a často dostane tajemný nazelenalý nádech, který je naprosto nepopsatelný. Vůbec se to nepodobá ztemnění oblohy, když Slunce zajde za mraky . . . Během posledních několika sekund, než se částečné zatmění změní v úplné, rychle ubude světla, značně se ochladí, ptáci se začnou chystat ke spánku, květy některých květin se zavřou a vítr ustává . . . Krajinu přikryje tma.“

George Chambers ve své knize The Story of Eclipses (Příběhy zatmění) píše o „jednom z nejproslulejších zatmění ve středověku . . ., které bylo ve Skotsku pozorovatelné jako zatmění úplné“ a nastalo 2. srpna 1133. William z Malmesbury napsal: „Slunce toho dne o šesté hodině zahalilo svou nádhernou tvář . . . do hrozné temnoty a jeho zatmění rozechvělo lidská srdce.“ Starověká Anglosaská kronika říká, že „lidé byli velmi užaslí a zděšení“.

George Chambers také zaznamenal barvité vyprávění o zatmění Měsíce, které nastalo 2. září 1830 a které líčili dva cestovatelé po Africe: „Když Měsíc začal pomalu ubývat, na každého padl strach. Jak zatmění pokračovalo, strach rostl. Všichni s velkou úzkostí běželi, aby o tom, co se děje, informovali svého panovníka. Nikde totiž nebyl ani jediný mrak, který by mohl způsobit tak hluboký stín, a podstatu zatmění lidé nedokázali pochopit.“

Studium astronomie později strach ze zatmění Slunce zmírnilo — víme, že se Slunce opět objeví.

Jak zatmění Slunce využili jezuité

Díky zatmění Slunce si v roce 1629 jezuitští misionáři v Číně získali přízeň samotného císaře. Jak to udělali?

Jezuité si všimli, že „v čínském lunárním kalendáři je chyba; chyba, která tam byla celá staletí. Když císařští astronomové předpovídali zatmění Slunce . . ., vždy se ve své předpovědi mýlili. Pro jezuity nastala velká příležitost, když se 21. června 1629 v dopoledních hodinách očekávalo zatmění. Císařští astronomové předpovídali, že zatmění nastane v půl jedenácté a bude trvat dvě hodiny. Jezuité předpovídali, že zatmění nastane až v půl dvanácté a bude trvat pouze dvě minuty.“ Jak to nakonec bylo?

„Onoho klíčového dne, když nadešlo půl jedenácté, zářilo Slunce v plné nádheře. Císařští astronomové se tedy mýlili, ale měli pravdu jezuité? Potom, přesně v půl dvanácté, zatmění začalo a trvalo jen dvě minuty, právě jak jezuité předpověděli. Tak si zajistili císařovu neochvějnou důvěru.“ [The Discoverers (Objevitelé), od Daniela J. Boorstina]

Astronomie v Bibli

Astronomické informace jsou dokonce i v Bibli. V knize Job je vyjmenováno několik souhvězdí. Navíc sám Jehova vybízí své služebníky, aby zkoumali nebesa — ne proto, aby snad studovali astrologii nebo jiné druhy falešného uctívání, ale proto, aby mohli ocenit velkolepost toho, co Bůh stvořil. Izajáš byl inspirován, aby napsal: „Vysoko pozvedněte oči a vizte. Kdo stvořil tyto věci? Je to Ten, kdo vyvádí jejich vojsko dokonce podle počtu, všechny je dokonce nazývá jménem. Pro hojnost dynamické energie, a protože je také silný v moci, ani jedna z nich nechybí.“ (Izajáš 40:26)

Job uznal nadřazenost Stvořitele, když o něm řekl: „Dělá souhvězdí Aše [možná Ursa Major neboli Velká medvědice], souhvězdí Kesilu [možná Orion] a souhvězdí Kimy [snad hvězdokupa Plejády v souhvězdí Taurus neboli Býk] a vnitřní místnosti Jihu [chápe se jako souhvězdí jižní oblohy].“ (Job 9:7–9)

Až Jehova udělí poslušnému lidstvu věčný život, bude opravdu úžasné věnovat se studiu astronomie. Až pochopíme, jaký je Boží záměr s rozlehlým vesmírem, budou jeho záhady postupně odhalovány. Tak budeme moci ještě procítěněji opakovat Davidova slova: „Když vidím tvá nebesa, díla tvých prstů, měsíc a hvězdy, které jsi připravil, co je smrtelný člověk, že ho chováš v mysli, a syn pozemského člověka, že se o něho staráš?“ (Žalm 8:3, 4)

[Poznámka pod čarou]

[Podpisek obrázku na straně 12]

S laskavým svolením NASA/Finley-Holiday Film Corporation