Úžasný africký „strom života“
OD DOPISOVATELE PROBUĎTE SE! V TANZANII
„NEVĚŘÍM, že by kdekoli na světě někdo někdy viděl něco podobného.“ Co uviděl Francouz Michel Adanson, když v roce 1749 navštívil Senegal? Uviděl strom! Strom, který byl asi dvacet metrů vysoký a měl ohromně silný kmen — o průměru osm metrů. David Livingstone o tomto stromu později řekl, že je jako „mrkev zasazená vzhůru nohama“.
Legenda vypráví, že „ďábel [strom] vytrhl, vrazil jej větvemi do země a kořeny nechal ve vzduchu“. Mnoho lidí proto zná tento strom jako „strom vzhůru nohama“. Latinsky se jmenuje po svém objeviteli, Adansonia digitata, ale většina z nás mu říká baobab. Je to jeden z nejznámějších stromů východní Afriky, i když na Madagaskaru nebo i v Austrálii rostou jeho bratranci, kteří jsou ještě vyšší.
Strom vzhůru nohama
Mnoho hodin jsme projížděli tanzanským venkovem. Bylo potěšením dívat se na malebné vesničky, příbytky se slaměnými střechami, ženy, které nesly na hlavě palivové dříví, děti, které si hrály pod mangovníky, a na několik pastevců, kteří dohlíželi na svůj dobytek. Konečně jsme uviděli to, co kdysi v osmnáctém století viděl M. Adanson.
„Tady jsou!“ vykřikla Margit. Masivní, majestátní baobab se tu a tam objevuje v sušších částech tropické Afriky. Roste na savaně, podél pobřeží, a dokonce i na svazích Kilimandžára. „Nepodobá se žádnému jinému stromu, který jsem kdy viděla,“ dodala jedna z našich spolucestujících. Baobab má šedavou barvu a je ohromný. Má kůru silnou pět až deset centimetrů. „Opravdu vypadá, jako by byl zasazen vzhůru nohama!“ Větší část roku, šest až sedm měsíců během období sucha, nemá vůbec žádné listy. Jak tedy přežívá? Zeptejme se někoho, kdo by to mohl vědět.
Jak jsme projížděli zemí baobabů, dali jsme se do řeči s domorodcem Šemem. „Víte,“ říká ten muž, „tenhle strom je jako láhev.“ Jako láhev? „Ano, během krátkého období dešťů jeho houbovitá vlákna nasáknou ohromným množstvím vody, která se v kmeni uchová na období sucha.“ Publikace Baobab—Adansonia Digitata uvádí: „Vrchol kmenu je obvykle dutý. Zde se shromažďuje dešťová voda a rosa, a je to možná jediná voda široko daleko . . . Kmen má vysoký obsah vody. Odhaduje se, že strom o objemu dvě stě metrů krychlových obsahuje až sto čtyřicet tisíc litrů vody . . . Je možné vyříznout přiměřeně velké kusy kmenu a vymačkat z nich vodu na pití.“ Šem žertuje: „Je to ohromný strom, ale má měkké srdce.“ Mezitím přišli další vesničané a dychtivě naslouchají rozhovoru. „Věděli jste, že baobab je stromem života?“ ptá se Emmanuel.
„Strom života“
Pro mnoho domorodců je tento strom darem od Boha. Proč? „V prvé řadě může žít velmi dlouho, možná tisíc let nebo i déle,“ pokračuje vesničan. „Poskytuje nám jídlo, vodu, oblečení, střešní krytinu, lepidlo, léky, přístřeší, náhrdelníky, a dokonce sladkosti pro děti.“ A co dříví na topení? „To ne, kůra je příliš vlhká od vody, která je uvnitř stromu. Chceme-li dříví na topení, poohlédneme se po jiných stromech.“ Mladý Daniel říká: „Ale z kůry děláme provazy a lana.“ A mnohem více než to; také sítě, rohože, oblečení, klobouky, kánoe, tácy, krabice, košíky a papír. Popel z kůry je možné použít jako hnojivo a mnoho lidí vyrábí z tohoto popela mýdlo. „Mladé výhonky a listy se jedí,“ dodává jedna mladá matka, která nese na zádech dítě. „Také pražíme semena a používáme je místo kávy. Dřeň semene je potřebná při vaření piva a také se z ní dá získat olej.“
Během krátkého období dešťů se strom osype krásnými bílými květy. Ty ale nevoní tak pěkně, jak vypadají. Začínají se otevírat od pozdního odpoledne až do doby krátce po západu slunce a jsou plně otevřené do druhého dne do rána. Tak během noci lákají kaloně, aby je opylovali. Domorodci smíchají pyl s vodou a směs používají jako lepidlo. Dlouhé plody (40 centimetrů) visí na stopkách. Dotýkáme se zelenavého ovoce a připomíná nám samet. Vypadá jako opičí ocas. „Aha, proto se stromu také říká opičí chlebovník!“ Uřízneme si ovoce a podíváme se dovnitř? Proč ne!
„Strom vinného kamene“
Ovoce má kolem semen bílou, trpkou dužninu, velmi bohatou na vitamín C, vitamín B1 a vápník. Při pečení je možné použít dužninu místo vinného kamene nebo prášku do pečiva. Proto se stromu také říká strom vinného kamene. Šem říká: „Někdy děláme z dužniny nápoje. Chutná jako citrón.“ Proto někteří lidé říkají baobabu citrónový strom. K čemu se ještě používá?
Šem odpovídá: „Využíváme téměř všechny části stromu. Skořápku plodu používáme jako splávek, naběračku na vodu, misku na polévku a také z ní děláme dobré pasti na krysy. Když je náš dobytek obtěžován hmyzem, prostě zapálíme dužninu plodu a dým působí jako repelent. Někdy smísíme mouku z dužniny s mlékem a máme skvělý jogurt.“ A co léky? „Samozřejmě, strom je i naší lékárnou,“ směje se Šem.
Baobabová lékárna
A na co ji používáte? „Na všechno!“ Vzhledem k tomu, že se tento strom využívá tolika různými způsoby, není divu, že se ho mnoho místních obyvatel bojí, ctí jej, a dokonce i uctívá. Zjistili jsme, že kojící matky míchají prášek z dužniny s mlékem a tuto směs dávají dětem, aby neměly nafouklá bříška, úplavici nebo horečku. „Léky“ z baobabu se prodávají na místních trzích a prý léčí záněty, bolesti zubů a jiná onemocnění. Někde se používají k léčbě anémie, průjmu, chřipky, astmatu, ledvinových potíží, problémů s dýcháním, a dokonce nádorů.
Tento mimořádný strom je pochopitelně opředen mýty a legendami. Někteří lidé si myslí, že „pozemek, na kterém [baobab] stojí, se nemá prodávat, protože přítomnost stromu je prý dobrým znamením . . . Jiný příběh vypráví, že každého, kdo je tak ukvapený, že utrhne květ tohoto stromu, sežere lev. V těchto květech prý sídlí duchové. Také se říká, že voda, ve které byla máčena a míchána semena, působí jako ochrana před útokem krokodýla a že ten, kdo pije odvar z kůry, bude mocný a silný.“ (Baobab—Adansonia Digitata)
Sladkosti pro děti
Od domorodců v zemi baobabů jsme se dozvěděli mnoho nových věcí. Nyní jsme v Dar es Salaamu a vidíme Navinu, Sumu a Kevina. Hádejte, co žvýkají a cucají? Semena baobabu! Červená semena se prodávají podél silnic jako cukrovinky a zdá se, že tyto děti je mají rády. „Je to kyselé?“ „Trochu, ale nám to chutná!“ říkají děti jednohlasně. „Vezměte si, prosím! Ochutnejte!“ Ano, proč bychom neochutnali něco z afrického „stromu života“?
[Obrázek na straně 24 a 25]
Baobab — strom, který se využívá mnoha způsoby
[Obrázek na straně 24]
Semena jako cukrovinky a upražená semena
[Obrázek na straně 25]
Strom má velké květy
[Obrázek na straně 25]
Během období sucha je bez listů