Stvoření svědčí o Božím předsevzetí
VESMÍR kolem nás, život sám o sobě i náš vlastní život a budoucnost — to vše v nás vyvolává řadu otázek. Hlavní z nich jsou otázky: JAK? a PROČ?
Na otázku JAK mohou inteligentní lidé do jisté míry odpovědět. Vědci a lékaři došli k mnoha závěrům, z nichž je možno poznat, JAK působí určité věci. Ale na otázku PROČ? mohou odpovědět jen zřídka, nebo odpověď vůbec neznají.
Pro naše duševní a duchovní blaho jsou však odpovědi na otázky PROČ ještě důležitější než odpovědi na otázky JAK. PROČ je Země tak dobře přizpůsobena k uchování života? PROČ je mezi rostlinným a živočišným světem taková vzájemná závislost, že jedna oblast nemůže existovat bez druhé? Věda uznává tyto skutečnosti. PROČ nám však neodpovídá na otázku: Má to vše nějaký určitý účel? A PROČ jsme zde my?
Naše existence zde musí mít nějaký určitý účel. I letmý pohled na některé z věcí, které nás obklopují, by měl přesvědčit přemýšlivého člověka o tom, že zde nejsme bezdůvodně, náhodou nebo působením pouhých slepých sil.
RŮST STROMU SVĚDČÍ O ÚČELU
Pozorujme například stromy. Stromy, stejně jako všechny formy života, se skládají z buněk. K růstu stromů dochází dělením buněk, které začíná u prvních buněk oplodněného semene. Pod kůrou rostoucího stromu je tenká vrstva buněk, která se nazývá „kambium“ a skládá se z „mateřských“ buněk. Všechny tyto buňky jsou naprosto stejné a začíná z nich buněčné dělení, které vede k růstu stromu do šířky. Dělením „mateřských“ buněk vzniká určitý počet buněk „dceřinných“, které tvoří dřevo stromu, a daleko menší počet buněk, které tvoří kůru. Mezi buňkami, z nichž se skládá dřevo, a buňkami kůry je nápadný rozdíl. Kambiální buňky vytvářejí při dělení daleko více buněk dřeva než buněk kůry. Tak se zachovává správný poměr a strom roste tak, jak má. Každá z milionů „mateřských“ buněk vytváří stále buňky kůry i buňky dřeva, a to přesně v takovém poměru, jak je to nutné.
Víme, že ani strom ani jeho buňky nejsou obdařeny rozumem. Strom neví, že potřebuje více dřeva než kůry nebo že jsou ještě jiné stromy, které se mu podobají. Také neví, že on sám má v ekologii lesa své určité místo jako všechny ostatní stromy a že proto musí růst správně. Co tedy působí, že strom vytváří potřebné buňky přesně ve správném poměru?
Odpověď na otázku JAK v tomto případě neznáme. Ale můžeme odpovědět na otázku PROČ, jestliže uznáme, že život na zemi má určitý účel a že jeho původcem je nejvyšší inteligence. Můžeme pochopit účel stromů, které poskytují stín, stromů poskytujících užitkové dřevo, stromů ovocných, stromů plodících ořechy atd. Víme také, že stromy mají v mnoha ohledech velký význam pro život zvířat i lidí. Jestliže se však domníváme, že všechno vzniklo působením slepých sil, pak na otázku PROČ skutečně nemůžeme odpovědět.
I kdybychom mohli připustit, že by náhodně působící síla mohla přimět buňky stromů, aby vytvářely ve správném poměru dřevo a kůru (ačkoliv pravděpodobnost, že by to bylo možné, je tak nepatrná, že to prakticky není možné), vzniká otázka: Jak buňky „vědí“, že mají vytvářet nejen jeden druh buněk dřeva, ale různé druhy, aby strom mohl růst? Mnohé z těchto buněk dřeva, jež vznikly z „mateřských“ buněk, jsou totiž určeny k tomu, aby buď umožňovaly dopravu vody do koruny, nebo vytvářejí dlouhá vlákna, jež poskytují kmeni pevnost, nebo se v nich ukládají živiny. Je to pochod, který v témže stromě a také ve stromech v jeho okolí probíhá bez chyby po celá staletí nebo dokonce i po tisíciletí.
Jestliže neexistuje stvořitel a růst stromu není zaměřen k určitému rozumnému účelu, proč potom stromy dále žijí a rostou za nejrůznějších, a dokonce i za nepříznivých okolností? Zvíře může přejít z jednoho místa na druhé, ale strom musí zůstat tam, kde začal růst. Musí být od počátku zařízen tak, aby mohl růst v každé situaci. Jestliže semeno stromu vyraší na horském úbočí nebo vítr neustále ohýbá strom jedním směrem, takže neroste svisle, stane se, že by se strom prostě převrátil? To by se stalo, kdyby jeho konstrukce neměla sloužit určitému účelu a kdyby za ní nestála inteligence. Strom však nepadne. Vytváří se v něm zvláštní druh tkáně neboli „reakční dřevo“, které nutí kmen stromu, aby se orientoval vertikálně a neztratil rovnováhu.
Tuto stabilitu dosahují stromy různým způsobem. Jehličnaté stromy vytvářejí reakční dřevo v dolní části naklánějícího se stromu. Toto dřevo má zvláštní stavbu, která mu umožňuje, aby působilo tlakem, takže dolní část stromu je „tlačena“, aby se strom narovnal. Listnaté stromy naproti tomu vytvářejí reakční dřevo v horní části. Jeho skladba je jiná, umožňuje sílu v tahu a směřuje k tomu, aby „přitáhl“ strom zpět do svislé polohy. V obou případech, jakmile strom opět zaujme zcela nebo téměř svislou polohu, „mateřské“ buňky začnou opět vytvářet normální dřevo. Kdo kromě inteligentního konstruktéra mohl vědět, že obě metody budou fungovat, a mohl potom z nějakého důvodu, bezpochyby závažného a nutného, použít pro různé typy stromů různé metody?
Jestliže tvrdíme, že jsme rozumně uvažující lidé, nemůžeme si zároveň dovolit odbýt celou věc pokrčením ramen a výrokem, že to je proces, který musel vzniknout „normálně“, samovolně. Tím bychom problém neřešili, ale vyhýbali bychom se mu. Víme, že stromy v každé době sloužily dobrému a užitečnému účelu. Je-li zde účel, musí existovat někdo, kdo má určité předsevzetí. Za tím vším musí být mysl, která koordinuje veškeré působení, v tomto případě růst stromů, který je nedílnou a podstatnou částí ekologie.
ČLOVĚK MÁ NEJVĚTŠÍ UŽITEK
Chceme-li jít ještě poněkud dále v tomto zkoumání, jak rostlinný život prospívá člověku, povšimněme si bambusu, který je označován jako travina. Tato mohutná, odolná rostlina s tvrdým lesklým povrchem může být použita doslova sta způsoby. Bambusové výhonky jsou chutným pokrmem a zdrojem enzymů. Bambusové tyče se používají ke stavbě domů, lešení a lodí a také k sušení prádla. Z bambusu se vyrábí nábytek a mnoho domácích potřeb, včetně šálků a dokonce i nožů. Většina z nás zná bambusové rybářské pruty. Bambusová dřeň a bambusová vlákna se používají při výrobě papíru, k výrobě určitých léčiv a důležitého chemického katalyzátoru.
Dalším příkladem je kokosová palma. Z vláken kokosových skořápek se vyrábějí lana, matrace, koše, kartáče a košťata. Kopra, jádro kokosového ořechu, slouží jako potrava pro lidi i pro zvířata, jako hnojivo, a poskytuje kokosový olej, jehož se užívá k výrobě mýdel, šamponů, čisticích prostředků, umělých tuků, rostlinných přípravků do pečiva, syntetické pryže, glycerínu, tekutiny pro hydraulické brzdy a k výrobě plastifikátoru pro bezpečnostní sklo. Proč by měla rostlina tolik vlastností, kdyby neměla sloužit nějakému účelu?
Zdá se ti, že by takové cenné rostliny vznikly náhodou — že by všechny tyto vlastnosti rostliny byly do ní vestavěny bezúčelně, snad jen proto, aby rostlina mohla žít? Nebo je stvořitel vytvořil, aby ze znamenitých rostlinných produktů mohl mít člověk užitek a potěšení?
STUDIUM „PŘÍRODY“ NESTAČÍ
Ze studia stromů a jiných věcí v přírodě nemůžeme ovšem plně poznat, proč stvořitel učinil tyto věci, ale upozorňují nás na to, že má absolutní inteligenci a že je skutečně Bohem nad celým svým stvořením. Bible o tom říká: „Jeho [Boží] neviditelné vlastnosti jsou totiž od stvoření světa jasně patrné, protože je lze postřehnout z vytvořených věcí, i jeho věčnou moc a božství.“ — Řím. 1:20.
Již pouhá krátká úvaha o několika málo formách rostlinného života pomůže přemýšlivému člověku pochopit, že zde působí ohromná síla a nesrovnatelná moudrost. A co je ještě důležitější, projevuje se přitom velmi jasně ještě jiná vlastnost, totiž láska. A láska je zaměřena především k lidstvu. Mají z ní užitek i stromy a zvířata, i když nejsou obdařeny rozumem a nemohou ocenit milující péči, jež je patrná ze způsobu, jak stvořené věci společně působí k dobru celku. Lidé to však mohou poznat a měli by to také ocenit. Měli by si uvědomit, že Bůh stvořil své dílo tak, aby člověk mohl žít na zemi a aby se mohl radovat ze života.
Jako příklad svého záměru uvádí Bůh koloběh vody. Říká: „Prší déšť z nebe a sestupuje i sníh a nenavrací se tam zpět, dokud skutečně nenapojí zemi a nevyvolá v ní plodnost a rašení a dokud semeno skutečně není dáno rozsévači a chléb tomu, kdo jí.“ (Iz. 55:10) Vědci nemohou plně vysvětlit všechny otázky o tom, jak dochází k dešti, ale na otázku proč je naprosto jasná odpověď, protože jeho účel je pro lidstvo životně důležitý.
Ačkoli studium těchto věcí je zajímavé a může nás přivést blíže k Bohu, ukazuje pouze „okraje jeho cest“ a pouhé „šeptání“ o tom, jaký je Bůh. (Job 26:14) Pozorujeme-li stvořené věci, mělo by nás to podnítit, abychom chtěli o Bohu poznat více a abychom k němu získali blízký vztah. Bible, Boží slovo, které nám dal, poskytuje mnohem více zajímavých, uspokojujících a užitečných informací. Mnohé z nich jsou psány jednoduchou, jednoznačnou řečí, které může každý rozumět.
Jestliže uznáme Boha, uzná také on nás. Bude nás učit svým cestám a uskuteční vzhledem k nám své původní předsevzetí. Co to je? Nejenže se budeme již dnes radovat ze života a náš život bude mít smysl, ale že muži a ženy budou žít věčně na zemi, která se stane krásnou, a že budou v plném souladu s ním a se všemi ostatními stvořenými věcmi. — Zjev. 21:3, 4; 1. Mojž. 1:28.
Proto čti Bibli s otevřenou myslí a s touhou, abys získal porozumění. Budeš překvapen tím, co všechno poznáš, a povzbudí tě to. Porozumíš, PROČ panuje na zemi dnešní stav a JAK Bůh způsobí blahodárnou změnu. Svědkové Jehovovi s radostí pomohou každému, kdo hledá pravdu, aby mohl poznat Bibli, a to v době, která mu vyhovuje, a zdarma.