Pozorujeme svět
Naděje pro lidi, kteří trpí koktavostí
Jednu australskou matku, která v dětství trpěla nepříjemnými pocity kvůli tomu, že koktala, hluboce zasáhlo, když její vlastní děti začaly v raném dětství zadrhávat v řeči. Zapojila se tedy do programu, který společně vyvinuli logopedové ze sydneyské nemocnice a sydneyské univerzity v Novém Jižním Walesu. Tajemství úspěšné léčby zřejmě spočívá v tom, že se dítě léčí od nejútlejšího věku. Mnoho rodičů odkládá řešení tohoto problému v klamné naději, že dítě z koktavosti vyroste. List The Sydney Morning Herald uvádí, že program „je velmi úspěšný a nabízí vyhlídku, že koktání by se dalo úplně vyléčit“. Uvádí také, že vyléčit malé dítě dokáží terapeuti jen asi za deset hodin. Na vyléčení dospělých lidí nebo starších dětí jsou však potřeba stovky hodin a ještě doma mnoho dalších hodin musí léčbě věnovat rodiče. „Studie, při které bylo sledováno 43 dětí léčených ve věku dvou až pěti let, ukázala, že ani jedno z těchto dětí nezačalo znovu koktat. Děti byly sledovány po dobu jednoho roku až šesti let od ukončení léčby,“ uvedl list.
„Byznys“ náboženské turistiky
„V Itálii i [jinde] ve světě je náboženská turistika na vzestupu,“ píše list La Repubblica. Odborníci odhadují, že až se údaje z roku 1994 zaznamenají do tabulky, „překonají všechny dosažené rekordy“. Jen v Itálii totiž navštívilo katolické náboženské budovy 35 až 37 milionů návštěvníků. List říká, že Itálie vděčí za svůj úspěch svým „třiceti tisícům kostelů, které jsou na seznamu staveb vysoké umělecké hodnoty, jednomu a půl tisíci kaplí, sedmi stům diecézních muzeí, desítkám klášterů a opatství.“ Náboženská turistika je „byznysem“, který má obrat 4000 miliard lir [2,5 miliardy dolarů], dodává list, „ale tento druh turistiky neobvykle vzkvétá i v jiných zemích“.
Poruch jedení přibývá
Proč stále roste počet lidí, kteří trpí bulimií a anorexií? Kvůli emocionálním konfliktům, které působí vnitřní úzkost — svět se totiž zdá být „děsivý a neovladatelný“, informuje časopis Your Family. Příčiny úzkosti jsou složité. Patří mezi ně například tlak rodičů na děti, aby byly úspěšné, rozvod rodičů a utrpení, které dětem působí týrání či zneužívání. Kromě toho doktor Danie le Grange, člen Národní komise pro poruchy jedení, říká: „Mnozí se stanou obětí těchto poruch tím, že se ponoří do módních časopisů, začnou studovat různé diety a zaujatě usilují o štíhlou linii, nebo tím, že si zvyknou jíst naprosto nepravidelně.“ Nejrizikovější skupinou jsou ženy mezi osmnácti a dvaadvaceti lety, nicméně profesionální pomoc vyhledali i pacienti, kterým bylo teprve osm let. Ti, kdo těmito poruchami trpí, mohou být úspěšně vyléčeni, stačí jen chtít, říká doktor le Grange a připomíná, že „úplné zotavení je možné“. Statistiky ale ukazují, že celých osmnáct procent těch, kdo trpí poruchami jedení, umírá.
Pohřešované osoby v Dillí
V Dillí, hlavním městě Indie, se každý rok pohřešuje více než deset tisíc osob. Pouze třetinu z nich se podaří vypátrat. Mužů je dvakrát více než žen, a padesát procent pohřešovaných osob jsou děti do osmnácti let. Podle zprávy v listě The Times of India tisíce mladých dívek končí v nevěstincích. Chlapci se dostávají do rukou zločineckých gangů, které je nutí, aby žebrali nebo aby pracovali v malých restauracích mnoho hodin denně za nízkou mzdu.
Svědkové Jehovovi na Kubě
Svědkové Jehovovi na Kubě nyní mohou svobodněji vykonávat svou službu a to jim umožňuje, aby se s lidmi dělili o dobrou zprávu o Království. I když toto dílo není oficiálně uznáno a legalizováno, bylo svědkům dovoleno, aby používali své bývalé kanceláře, a mohou se také svobodněji shromažďovat k uctívání — dokonce do té míry, že pořádali malé sjezdy. Získali také oprávnění tisknout časopisy. Díky těmto nedávným událostem jsou svědkové plni radosti a nadšení. Pokračují ve svém kazatelském díle a snaží se sdělovat lidem poselství naděje, které je obsaženo v Bibli.
Antarktida — Kdysi teplá a zelená
Skupina australských a amerických vědců našla zkameněliny „listů, dřeva, pylu a také mechu a hmyzích vajíček . . . jen 500 kilometrů od jižního pólu. To ukazuje, že tam bylo o dvacet až pětadvacet stupňů Celsia tepleji než dnes,“ uvádí list The Australian. To, že byla objevena hmyzí vajíčka, potvrdilo, že podnebí bylo natolik teplé, aby v něm mohl žít hmyz. Kromě toho voda musela zůstávat v kapalném skupenství a vegetační období muselo být natolik dlouhé, že rostliny stačily vykvést a vytvořit semena. V téže době, pokračuje zpráva, se na Tasmánii (ostrovní stát Australského svazu ležící jižně od pevniny) dařilo rostlinám, které se dnes nevyskytují jižněji než v Novém Jižním Walesu, což je téměř 1600 kilometrů na sever od Tasmánie. Tak se nepřímo potvrzuje, že kdysi bylo v celé oblasti teplejší podnebí.
Nové informace o radiální keratotomii
Radiální keratotomii, populární chirurgický zákrok, jímž se napravuje myopie (krátkozrakost), podstupuje ve Spojených státech každý rok více než čtvrt milionu lidí. U třiceti procent případů je zapotřebí provést druhou operaci, aby se upravil výsledek té první. Nyní, po deseti letech výzkumu, který byl dotován Národním institutem očního lékařství, se došlo k závěru, „že tato metoda je dostatečně bezpečná a účinná, ale že může způsobit rychlejší ztrátu schopnosti vidět věci, které jsou blízko,“ informuje list The New York Times. Podrobná studie výsledků operace odhalila následek, o kterém se dříve vědělo jen málo: postupné změny v oku, které způsobují, že schopnost ostře vidět blízké předměty se postupně zhoršuje. Takové zhoršení zraku bylo zaznamenáno u 43 procent těch, kdo tuto operaci podstoupili. U někoho se dá toto zhoršení připsat na vrub normálnímu stárnutí, ale v některých případech „se ukazuje, že je to následek radiální keratotomie, která jak se zdá, způsobila tuto změnu u některých mladších lidí,“ píše se v článku. „Lidé by si měli uvědomit, že některé problémy jsou dosud nevyřešené,“ řekl doktor Peter J. McDonnell, jeden z vedoucích výzkumu. „Neexistuje žádná záruka, že budou vidět dokonale.“
Úleva pro alergiky
Podle Světové zdravotnické organizace trpí dvacet procent obyvatelstva nějakým druhem alergie, uvádí brazilský časopis Globo Ciência. „Všechno nasvědčuje tomu, že alergie jsou civilizační choroby,“ říká imunolog Júlio Croce. „Ve vzduchu je více než deset tisíc škodlivých látek.“ Kromě běžných příčin, jako jsou roztoči a znečištění životního prostředí, přispívá k alergiím i stres, nadměrné užívání léků a chemické přípravky, které se přidávají do potravin, do kosmetiky a do nápojů. Dokonce i nadměrné tělesné cvičení může vést k astmatu nebo může tuto nemoc zhoršovat. Avšak pokud se lidé naučí správně dýchat, „cvičení jim může pomoci snížit intenzitu záchvatů i to, jak často k záchvatu dojde,“ říká doktor Croce. Alergici by měli svou ložnici udržovat v čistotě, dobře ji větrat a měli by se vyhýbat kontaktu s domácími zvířaty, jako jsou psi, kočky nebo ptáci. Také by neměli přicházet do styku s parfémy a jinými silně vonícími látkami. Měli by se vyvarovat i náhlých změn teploty, kouření a pití alkoholických nápojů a měli by užívat pouze předepsané léky.
Rozluštění byrokratických frází v Japonsku
Když tokijský úředník řekne „Váš názor je pro nás cennou připomínkou“ nebo „Vaším návrhem se budeme vážně zabývat“, znamená to, že se pravděpodobně nic dalšího dít nebude. Také sliby, že něco „pečlivě zváží“ nebo že to „zváží z mnoha hledisek“, pravděpodobně nepřinesou žádné viditelné výsledky. „Váš návrh prostudujeme“ většinou znamená, že se v blízké budoucnosti nic nezmění. Slib, že se něco „zváží“, je o něco pozitivnější než ujištění, že se něco „prostuduje“, a „důkladně zvážit“ znamená, že by se to mohlo dokonce uskutečnit. Takto jeden vysoký vládní úředník vysvětloval výrazy, které se běžně používají na zasedání tokijské městské rady, píše list The Daily Yomiuri a reaguje tak na stížnosti občanů, že „nemají jasnou představu, zda vláda je pro nebo proti“, pokud jde o předložené návrhy. Důvod takové nejasnosti je, píše dále list, že „úředníci se snaží neuvádět členy rady do rozpaků tím, že by jejich názory příkře odmítli.“
Léky v popelnicích
Podle jedné německé zdravotní pojišťovny je množství léků, které se v Německu prodají nebo předepíší, tak velké, že každý muž, žena i dítě by mohli spolykat 1250 prášků denně. Co lidé se všemi těmi výrobky dělají? Ohromné množství léků se nevyužije, píše list Süddeutsche Zeitung, prostě se vyhodí. „Nemůžeme si dovolit, aby rok co rok léky o milionové hodnotě končily v popelnicích,“ řekla předsedkyně asociace zdravotních pojišťoven. Zdravotní pojišťovny žádaly, aby lékaři a farmaceutický průmysl poskytovali pacientům podrobnější informace o lécích, které jim dávají, a aby tyto informace byly ve „srozumitelné němčině“.