Pozorujeme svět

Vysoká cena krádeží aut

Podle údajů, které nedávno uveřejnila organizace Statistics Canada, bylo v roce 1992 v Kanadě odcizeno 146 846 automobilů, což je nový rekord. Znamená to, že z každého tisíce aut je 8,4 auta odcizeno; ve Spojených státech je to asi 8,3, uvedl list The Vancouver Sun. Ukradené automobily se zřídkakdy majiteli vrátily v původním stavu. Zpráva uvádí, že „škody způsobené odcizením aut nebo majetku, který je v nich, a vandalismem na vozidlech činily v roce 1992 1,6 miliardy [kanadských] dolarů“. Tyto ztráty jsou asi třicetkrát vyšší než ztráty způsobené zneužitím kreditních karet a asi pětsetkrát větší než ztráty, ke kterým dochází při bankovních loupežích. Nejčastějším důvodem, proč se auta kradou, je, že se zloděj prostě chce trochu projet. „Téměř polovina z těch, kdo jsou obviněni z krádeže vozidla, jsou mladiství od dvanácti do sedmnácti let,“ dodává The Vancouver Sun.

Nenapravitelný zloděj jídla

Jeden Newyorčan byl jedenatřicetkrát ve vězení za tentýž přestupek: kradení jídla. Šestatřicetiletý muž přijde do restaurace, objedná si dobrý aperitiv a chutné jídlo a nakonec si dá černou kávu. Když mu číšník předloží účet, muž mu sdělí, že nemá peníze a že očekává uvěznění. Proč to dělá? „Venku je život těžký,“ říká bezdomovec. Ve věznici panuje řád; pravidelně dostáváme jídlo a vaří tam dobře, tvrdí onen muž. Mimochodem, on nechce nikoho oloupit ani mu ublížit; chce se jen dobře najíst, mít čistou postel a klidné místo ke spaní. Proto se u soudu vždycky přizná a očekává, že mu soud vyměří plný trest. Jeho pobyt ve vězení stojí daňové poplatníky 162 dolarů denně. Jeho poslední oběd za 51,31 dolaru je přišel na 14 580 dolarů — tolik totiž stál jeho devadesátidenní pobyt ve vězení. Za posledních pět let tento muž stál Newyorčany už přes 250 000 dolarů. List The New York Times píše, že „advokáti, kteří se zaměřují na pomoc chudým lidem, vidí malou, ale rostoucí skupinu lidí, kteří se dopouštějí drobných přestupků s úmyslem jít do vězení“, aby „unikli chudobě a hladu“.

Zeptejte se svého zubního lékaře

Nedávné spekulace o tom, že by se nemoc AIDS mohla přenášet při ošetření u zubního lékaře, lidi znepokojuje. Studie, kterou vedla American Dental Hygienists’ Association, odhalila, že 83 procent pacientů má obavy, že by se při ošetření zubů mohli nakazit nějakou infekční chorobou. Podle časopisu American Health by se pacienti měli ujistit nejen o tom, že personál zubní ordinace používá rukavice a masky, ale také že si je mění po ošetření každého pacienta. Nástroje, které nejsou na jedno použití, aby se měly po ošetření každého pacienta tepelně sterilizovat. American Health uvádí, že „technika sterilizace za studena, například očištění nástroje alkoholem, je nedostačující“. Časopis ještě dodává: „Pokud váš zubní lékař není ochoten zodpovědět vaše dotazy, najděte si jiného.“

Kontaminovaní cestující

WHO (Světová zdravotnická organizace) odhaduje, že dvacet až padesát procent ze čtyř miliard lidí, kteří každý rok cestují, bývá postiženo průjmem. Pásmová nemoc nebo změna stravy a podnebí mohou k problému přispět tím, že oslabují odolnost cestujících. Ke snížení pravděpodobnosti, že dostanete průjem, WHO doporučuje: Když je vám předkládáno nějaké jídlo, ujistěte se, že je důkladně provařené a je ještě horké. Pokud nemáte jistotu, že pitná voda je nezávadná, převařte ji nebo ji dezinfikujte spolehlivými tabletami, které jsou k dostání v lékárnách. Vyhýbejte se syrové potravě — kromě těch druhů ovoce a zeleniny, které můžete oloupat nebo které mají skořápku. „Zapamatujte si rčení: ‚Uvař to, oloupej to, nebo to nech být‘,“ radí WHO.

Hříchy katolíků

Podle listu The New York Times papež Jan Pavel II. nabádá katolíky, aby odčinili hříchy proti lidskosti, kterých se dopustili za poslední dva tisíce let. Papež řekl, že církev „by si měla lépe uvědomovat hříšnost svých dětí“. Tyto hříchy se nejspíše vztahují k tomu, jakou roli katolíci sehráli během hrůzné španělské inkvizice a nacistického holocaustu. List The New York Times uvádí, že „otázka odčinění chyb katolíků je citlivá, protože naznačuje, že církev je ve svém pojetí pravdy omylná“. Jak list dodal, někteří kardinálové zastávají názor, že „důležitější je zkoumat novodobé nedostatky v oblasti etiky“.

Střelné zbraně v Americe

Podle jedné nedávné zprávy řadoví občané Spojených států vlastní asi dvě stě milionů střelných zbraní. V průměru každé dvě minuty je někdo zasažen střelou a každých čtrnáct minut někdo následkem takového zranění zemře. Každých šest hodin nějaké dítě nebo nějaký mladý člověk spáchá střelnou zbraní sebevraždu. Zpráva konstatuje, že americké děti každý den přinesou do školy asi 270 000 střelných zbraní. Časopis Redbook vysvětluje, že „od roku 1970 do roku 1991 bylo střelnou zbraní zabito téměř 50 000 dětí — zhruba tolik, kolik Američanů padlo ve vietnamské válce“.

Indická manželství pod náporem

V Indii je manželství „pod náporem společnosti, která se stále více řídí heslem ‚já první‘,“ konstatuje časopis India Today. Stále mladší dvojice — a také stále ve větším počtu — řeší své spory u soudu. Podle listu India Today advokát doktor Narayana Reddy říká, že „počet lidí, kteří si během prvních několika let manželství přicházejí pro odbornou radu, se za posledních pět let zdvojnásobil“. Některé dvojice vyhledaly profesionální pomoc už několik dní po svatbě. Faktory, které pustoší indická manželství, většinou nejsou ničím novým. Je to: cizoložství, alkoholismus, hádky o peníze a majetek, těžkosti s příbuznými manželského druha a sexuální problémy. Stres „se stal všudypřítomným, neviditelným a zlomyslným návštěvníkem indických domácností“.

Rádio proti komárům?

Jedna rozhlasová stanice v Polsku prý zavedla novátorskou metodu v odvěkém boji proti komárům. Francouzský přírodovědný časopis Terre Sauvage přinesl zprávu, že když se v Polsku líhli komáři, mohly tisíce rozhlasových posluchačů bojovat proti tomuto nepříjemnému hmyzu bez použití pesticidů. Stačilo jen, aby na svých rozhlasových přijímačích naladili stanici, která se jmenuje Radio Zet. Podle časopisu Terre Sauvage tato rozhlasová stanice vysílá spojitý signál, který je sice pro lidi neslyšitelný, ale komáři jej slyší. Vysílaný signál je elektronickou napodobeninou zvuků o vysokém kmitočtu, jež vydávají netopýři, kteří se komáry živí. To stačí, aby se všichni komáři stáhli až tam, kam už tento zvuk nedoléhá.

Více lidí stárne

Lidská rodina stárne. Časopis Světové zdravotnické organizace World Health vysvětluje, že „celkový počet 360 milionů lidí, kterým je 65 let a více, každý měsíc vzroste o 800 000“. Očekává se, že během příštích třiceti let počet starších lidí dosáhne asi 850 milionů. V Evropě a v Severní Americe prudce roste procento starších lidí, protože v těchto zemích „je porodnost trvale nízká, a průměrná délka života roste“, píše World Health. Časopis uvádí, že „‚nejstarší‘ obyvatelstvo má nyní Švédsko; více než osmnácti procentům švédských občanů je 65 let a více“.

Strava a zdraví v Británii

„Britové patří k nejnezdravějším Evropanům,“ tvrdí britský časopis The Economist. Nedávná studie odhalila, že asi polovina dospělých obyvatel Británie „má nadváhu nebo jsou obézní, což snad vysvětluje, proč jsou Britové — hned po Češích — k srdečním chorobám náchylnější než jiné národy“, říká The Economist. Vládní výbor pro lékařské aspekty potravinové politiky předložil řadu doporučení, která by měla přispět ke zlepšení situace. Mimo jiné navrhoval, aby lidé jedli více „ryb, chleba, zeleniny a brambor“ a omezili příjem soli, cukru a tuků.

Úbytek ozónu

OMM (Světová meteorologická organizace) v Ženevě (Švýcarsko) předpovídá, že navzdory úsilí omezit poškození ozónové vrstvy země se bude ztenčování této ochranné vrstvy dále zrychlovat nejméně do konce dvacátého století. Podle tiskové agentury France-Presse jsou závěry OMM založeny na pozorováních, která během posledních čtyř let provádělo 266 vědců ve 29 zemích. Opatření, která byla dosud učiněna, aby se snížilo průmyslové znečištění, jež ozón poškozuje, patrně začínají přinášet žádoucí výsledky. Zpráva OMM však odhalila, že dochází ke „globální a postupné ztrátě“ celistvosti zemské stratosférické ozónové vrstvy, a varovala, že nejkritičtější období „je teprve před námi“.