Jaký význam má maska
DŘEVORUBEC NESE SEKERU V RUCE A KLESTÍ SI CESTU KE STROMU VE STŘEDOAFRICKÉM PRALESE. JEHO POSLÁNÍ JE NÁBOŽENSKÉ; JE TO POSLÁNÍ, KTERÉ BYLO V AFRICE BĚHEM TISÍCILETÍ VYKONÁVÁNO NESČETNĚKRÁT.
DŘEVORUBEC věří, že ve stromě přebývá duch, jenž si zaslouží hlubokou úctu. Proto ještě než šel do lesa, poradil se s věštcem, aby se před hněvem tohoto ducha chránil. Pak podstoupil očišťovací obřad a duchovi stromu předložil oběť.
Dřevorubec zatne sekeru do stromu. Přitiskne rty k ráně a nasaje trochu mízy, aby se se stromem spříznil. Když je strom poražen, dřevorubec jej nechá několik dní ležet. Tak chce duchovi stromu poskytnout dost času, aby si našel domov někde jinde. Věří, že strom má svou vlastní moc i po odchodu ducha. Síla stromu je tak mocná, že ti, kdo pracují s jeho dřevem, musí pro svou vlastní ochranu pečlivě dodržet tradiční předepsané rituály.
V rukou zručného řezbáře se dřevo stane maskou. Věří se, že jak maska nabývá svého tvaru, dřevo získává stále větší moc. Řezbář nemůže udělat masku jen tak, podle svého vkusu; musí se přizpůsobit výtvarnému stylu, který má v jeho etnické skupině tradici. Když to neudělá, riskuje pokárání od své komunity a hněv ducha masky.
Když je maska hotová, šaman provede zasvěcovací obřad, při kterém na masku přikládá magické ingredience. Předpokládá se, že teď má maska velkou nadpřirozenou moc a stává se příbytkem ducha, kterému je zasvěcena. Nyní je maska připravena, aby byla použita při náboženských obřadech.
Význam masek v Africe
Masky se používají při uctívání na většině afrického kontinentu. Kniha Masks—Their Meaning and Function (Masky — Jejich význam a funkce) uvádí: „Maska může mít dvojí funkci: může být používána jako fetiš, například v případě miniaturních masek, nebo se může nasazovat na obličej. V tom případě se používá k zaklínání předků nebo duchů či jiných nadpřirozených bytostí.“
Učenec Geoffrey Parrinder to podrobněji vysvětluje ve své knize Religion in Africa (Náboženství v Africe): „[Africké dřevěné masky] mají náboženský charakter, ať jsou realistické, schematické nebo abstraktní. V rituálech nebo ‚tajných spolcích‘, které jsou spojeny s mrtvými nebo slouží ke zrušení kouzel, představují mrtvé duchy, kteří mrtvé doprovázejí. Masky — ať jsou bez výrazu, nebo jsou hrozivé, ať zobrazují zkřivený obličej, nebo jsou abstraktní — mocně vyjadřují děsivost mrtvých a zároveň přesvědčení, že smrt není konec všeho. Dělají se proto, aby je nosili ti, kdo zosobňují mrtvé. Jejich tělo od masky dolů je obvykle zakryto rouchem a nesmí se o nich mluvit jako o lidech, ale jako o nadpřirozených bytostech.“
Masky se používají při pohřebních rituálech a při ochraně proti kouzlům, a kromě toho hrají hlavní úlohu při zahajování obřadů, svátků, soudních řízení a rituálů plodnosti a při „komunikaci s mrtvými“. Někdy masky vystupují i při oslavách a svátcích křesťanstva. Například v Sieře Leone tančí maskovaní „ďáblové“ před kostelem, aby složili poklonu svatebčanům. Ve všech těchto způsobech použití mají masky tentýž základní význam. Jak říká kniha African Masks, jsou „relikviáři božské moci, ať už jejich funkce má být vážná, nebo povrchní a zábavná“.
Více než z tisíce etnických skupin, které žijí v Africe, si masky zhotovuje asi sto skupin. Masky se velmi liší podle toho, která skupina je zhotovila, a také podle toho, jakému účelu maska slouží. I přes tuto rozmanitost však existují základní typy, kterým rozumějí všechny národy v rozsáhlých oblastech Afriky. Například masky zobrazující duchy předků se vyznačují klidným výrazem, zatímco masky představující lidské duchy často vypadají velmi podivně. Vysoké, klenuté čelo představuje moudrost a hlubokou duchovnost. Vystouplé oči a strnulý výraz obličeje znamenají stav posedlosti nějakým duchem. Bílá „pigmentace“ naznačuje, že jde o duchy mrtvých a o ‚nadpozemskost‘. Masky zobrazující rohatá zvířata, zvláště buvola afrického nebo antilopu, se vztahují k zaříkávání, stěhování duchů a čarodějnictví.
Masky v akci
V Africe masky nevisí jen tak na zdi; používají se při obřadech a tancích. Maska zakrývá obličej nebo celou hlavu toho, kdo si ji nasadí. Zbytek těla pokrývá dlouhé roucho nebo pruhy rafie či vlákna dřevnatých rostlin.
Předpokládá se, že ten, kdo má na sobě masku, je v přímém spojení s její duchovní silou. Dílo The New Encyclopædia Britannica popisuje, co se děje: „Jakmile si člověk masku nasadí, často prodělá psychickou změnu a jakoby v transu na sebe bere charakter ducha, kterého maska zobrazuje. Obvykle se však onen člověk stává pro postavu, kterou zosobňuje, dovedným ‚partnerem‘ . . . Zdá se ovšem, že s postavou, kterou pomáhá vytvářet, je často vnitřně úplně spojen a ztrácí pocit vlastní identity. Je jako automat, bez vlastní vůle, a podřizuje se vůli osobnosti, kterou představuje maska.“
Podle lidí, jimž je dovoleno přihlížet — téměř vždy to jsou výhradně muži —, maska není jen představitelem nadpřirozené bytosti. Tito lidé věří, že žijící nadpřirozená bytost se do masky vtělí. Sama maska je tedy posvátná a jakékoli porušení pravidel komunita přísně trestá, někdy i smrtí. Pro vlastní ochranu musí nositel masky stejně jako dřevorubec a řezbář dodržet schválené postupy.
Jaký význam má maska pro sběratele
Zvlášť během uplynulých sta let jsou africké masky všude na světě nadšeně sbírány. Pro sběratele znamená maska něco docela jiného než pro ty, kdo v Africe praktikují tradiční náboženství.
Sběratel se na masku nedívá jako na posvátný náboženský předmět. Považuje ji za umělecké dílo, v němž se odráží africká kultura. Nehodnotí masku podle její funkce ve společnosti, ale podle otevřenosti jejího výrazu, jeho vitality a emocionální hloubky. Sběratel se ptá: Do jaké míry měl řezbář cit pro dřevo samotné, pro jeho charakter, jeho strukturální vzor? Jak dovedně řezbář použil tvořivosti a důmyslu, a přesto zůstal věrný stylu, který mu ukládala kulturní tradice?
Sběratel ovšem nepřehlíží, jaký význam má pro kvalitu díla náboženství. Obvykle je velký rozdíl mezi maskami používanými při uctívání a jejich napodobeninami zhotovenými pro turisty, protože ohromný rozdíl je i v řezbářově motivaci. Kniha Masks of Black Africa (Masky černé Afriky) uvádí: „Řezbář . . . čerpal inspiraci z hlubokého přesvědčení, z úcty ke svému poslání dát tvar všemocné duchovní bytosti a v této funkci splnit svou zvláštní společenskou povinnost. Jakmile tato náboženská víra . . . upadla, jeho práce i přes nepopiratelnou technickou kvalitu přestala být živá, a její umělecká hodnota klesla.“
Tomu, jakou funkci měla maska ve společnosti, z níž pochází, věnují více pozornosti sběratelé, kteří masky sbírají pro muzea. Avšak tyto specifické informace často nejsou dostupné, a to kvůli tomu, jakým způsobem byly masky po léta získávány. Některé byly shromážděny jako suvenýry, jiné pocházejí z kořisti vojenských výprav a ještě jiné byly ve velkém počtu sebrány ke komerčním účelům. Výsledkem je, že původní význam a užití jednotlivých masek často nejsou známy.
Co maska znamená pro křesťany
Maska tedy znamená něco jiného pro ty, kdo praktikují tradiční náboženství, a něco jiného pro ty, kdo masky sbírají jako umělecká díla nebo kulturní památky. Pro křesťany znamená maska opět něco jiného.
Bible jasně říká, že ani maska, ani strom, z kterého maska pochází, nemají samy o sobě žádnou moc. Prorok Izajáš popisuje nerozumnost člověka, který část dřeva ze stromu použije na to, aby si uvařil jídlo a aby se ohřál, a ze zbytku dřeva pak vyřeže boha, od něhož čeká pomoc. (Izajáš 44:9–20) Totéž platí pro náboženské masky.
Nicméně křesťané jsou si vědomi toho, že existují ‚ničemné duchovní síly v nebeských místech‘. (Efezanům 6:12) Jsou pod Satanovým vlivem a svádějí lidi prostřednictvím falešného náboženství. (Zjevení 12:9)
Křesťané si také uvědomují, že démoni používají ke komunikaci s lidmi hmotné předměty. Proto si služebníci Boha nenechávají nic, co má něco společného se spiritistickým náboženstvím, ať jsou to talismany, amulety, magické kruhy nebo masky. Tak se řídí vzorem prvních křesťanů v Efezu. Bible o nich říká: „Značný počet těch, kteří provozovali magická umění, snesl své knihy a přede všemi je spálili. A spočítali jejich cenu a zjistili, že měly hodnotu padesáti tisíc kousků stříbra.“ (Skutky 19:19)
Ti, kdo si přejí sloužit Jehovovi, nepoužívají masky ani nic jiného, co souvisí s falešným uctíváním, a ani si nic takového nenechávají. Příznačně se k tomu vyjádřil Pius, jeden křesťanský starší v Nigérii: „V maskách se zračí náboženské smýšlení lidí, kteří je používají. Masky mají jména a lidé je uctívají nebo se jich bojí, podle toho, kterého boha představují. Nikdy bych si doma nevystavil masku — jednak proto, že by se to nelíbilo Jehovovi, a jednak proto, že lidé, kteří ke mně přijdou na návštěvu, by se mohli domnívat, že souhlasím s učením, které maska představuje.“
Praví křesťané vědí, že Bůh Izraeli jasně stanovil zákon: „Neuděláš si vyřezávaný obraz ani podobu něčeho, co je nahoře v nebesích nebo co je dole na zemi nebo co je ve vodách pod zemí. Nebudeš se jim klanět ani se nedáš svést, abys jim sloužil, protože já, Jehova, tvůj Bůh, jsem Bůh vyžadující výlučnou oddanost.“ (2. Mojžíšova 20:4, 5)
[Rámeček na straně 23]
Masky v mnoha kulturách
Co vám říká slovo „maska“? V některých kulturách je to řečnický obrat, který znamená, že někdo něco skrývá. Pokud se zajímáte o sport, může pro vás maska znamenat něco, co chrání obličej před zraněním, například při baseballu nebo šermu. Snad pomyslíte i na plynovou masku, chirurgickou masku nebo masku, která se nosí na maškarní ples.
Pro mnoho lidí však dnes maska znamená náboženství. The New Encyclopædia Britannica uvádí: „Masky, které představují dobré nebo zlé posvátné či svaté síly při náboženských tancích — zvláště v buddhistických klášterech v Nepálu, Tibetu a Japonsku a ve většině primitivních společností —, tvoří kategorii posvátných předmětů, které něco symbolizují. Jsou obvykle uctívány právě tak jako sochy.“
Náboženské masky je možné najít ve všech kulturách a datují se do nejstarších dob. Pro naše předky pravděpodobně měly důležitou úlohu v náboženském a společenském životě. Kniha Masks—Their Meaning and Function uvádí: „Původně byla každá maska naplněna významem, a maska sama nebo člověk, který ji nosil, představoval nějakou tajemnou moc či ducha.“