Pozorujeme svět
Peníze za krev
Německá veřejnost byla v roce 1994 zděšena, když vyšlo najevo, že asi 2500 osob bylo nakaženo virem HIV prostřednictvím krevních transfúzí a výrobků z krve. (Viz Probuďte se! z 22. dubna 1994, stranu 28.) List Süddeutsche Zeitung informuje, že v parlamentní debatě v lednu 1995 federální ministr zdravotnictví potom oběti požádal „jménem federální vlády o odpuštění“ chyb, které zvětšily jejich strádání. V debatě bylo řečeno, že hlavní vinu nesou lékaři a farmaceutický průmysl a že Německý červený kříž si poškodil pověst tím, že se příliš snažil být „výrobcem léků z krve“. Jedna žena, která se nakazila virem HIV od svého zesnulého manžela, naříkala: „Alespoň sedm set hemofiliků by mohlo ještě žít, kdyby se [farmaceutický průmysl] staral také o něco jiného než jen o peníze.“
Nedostatek kněží
Španělsko, které se kdysi proslavilo tím, že vysílalo katolické misionáře, se nyní potýká s nedostatkem kněží pro místní potřeby. Madridský list El País informuje, že celkový počet kněží ve Španělsku se každým rokem snižuje o 150. Církevní autority se obávají, že ze dvou tisíc studentů, kteří nyní studují na seminářích, nebude tolik kněží, aby pokryli budoucí potřeby. Loni bylo ordinováno jen 216 kněží — o 73 méně než v roce 1993 — a 70 procent španělských duchovních je ve věku nad padesát let. Na druhé straně, svědkové Jehovovi ve Španělsku poslední dobou pozorují, že počet průkopníků každý rok vzrůstá o 300. Průkopníci jsou neplacení služebníci, kteří tráví alespoň 90 hodin měsíčně kázáním dobré zprávy o Království.
Další nebezpečí plynoucí z krevních transfúzí
Podle australského listu The Canberra Times Červený kříž lékaře varoval, že kontaminovaná krev může přenášet smrtelnou bakteriální infekci a že dosud neexistuje žádný spolehlivý způsob, jak přítomnost těchto baktérií zjistit. List se odvolává na zprávu v časopise The Medical Journal of Australia a píše, že následkem transfúze krve, která byla infikována baktériemi, zemřely v letech 1980 až 1989 v Novém Jižním Walesu čtyři osoby. Novinový článek dále uvedl: „Problém je v tom, že baktérie Yersinia enterocolitica se může rychle množit v jednotkách krve i tehdy, když se teplota krve blíží nule. Lidé, kteří několik týdnů před darováním krve měli nějakou žaludeční infekci, mohou baktérie přenést, a zatímco se krev skladuje a připravuje k transfúzi, baktérie se v ní rychle množí. Pacienti, kteří takovou transfúzi dostanou, mohou dostat rychlý toxický šok a mohou zemřít.“
Kanadské obézní děti
„Mnoho dietetiků, pediatrů a výzkumných pracovníků“ říká, že „vyčerpaní rodiče krmí své děti nevyváženou, příliš upravovanou stravou s vysokým obsahem tuku,“ uvádí The Globe and Mail. Když oba rodiče pracují, život je často uspěchaný a je velmi málo času na to, aby rodina společně jedla výživná jídla. A výsledek? Podle odhadu odborníků „je nejméně dvacet procent kanadských dětí obézních, což je výsledek toho, že mají stravu s vysokým obsahem tuků a málo pohybu,“ říká The Globe and Mail. Doktor Stan Kubow, mimořádný profesor na škole dietetiky a výživy při McGill University v Montrealu, říká, že důležitá je rovnováha. Říká, že rodiče se musí „ujistit, že strava [jejich dětí] obsahuje mléčné výrobky, bílkoviny, ovoce, zeleninu a vlákninu“. Jeden znepokojený výzkumný pracovník se ptal: „Když vám nezáleží na zdraví, na čem vám tedy záleží?“
Poplach kvůli azbestu pokračuje
Tisíce britských stavebních dělníků zemře na rakovinu způsobenou azbestem, protože zodpovědní činitelé v otázce bezpečnosti práce se přepočítali, informuje časopis New Scientist. O mnoho let dříve, v šedesátých letech, kdy odborníci začali říkat, že azbestová vlákna ohrožují zdraví, britská vláda zavedla výrobní předpisy, které stanovily maximální přípustnou koncentraci těchto vláken ve vzduchu. Výzkumníci však až nyní zjišťují, že zaměstnanci, kteří byli nejvíce ohroženi, jsou tesaři, elektrikáři, instalatéři a plynaři, kteří bez ochrany pracovali s výrobky obsahujícími azbest. Chyba vyšla najevo teprve nedávno, protože u jistého typu rakoviny trvá třicet let, než se nemoc rozvine. V současné době se neví, které postupy ve stavebnictví nebo které výrobky z azbestu jsou nejnebezpečnější. Proto organizace Britain’s Health and Safety Executive nabádá stavební dělníky, aby byli mimořádně opatrní, když objeví látku obsahující azbest, a aby své znepokojení dali na vědomí zaměstnavateli, který by měl materiál prozkoumat a poskytnout přiměřenou ochranu.
Kdo je vítězem?
„V byznysu hazardního hraní neexistuje krize,“ říká časopis Veja. Časopis říká, že Brazilci utratí v loteriích a jiných formách hazardního hraní ročně asi čtyři miliardy dolarů. To je víc než roční zisk gigantického státního automobilového průmyslu! Říká se, že na bingu je přitažlivá jeho společenská stránka. „Při bingu je možné mluvit s cizími lidmi i se známými, jíst, pít a bavit se, a přitom zkoušet štěstí,“ napsal časopis. Ale kdo je vítězem? „Při žádném jiném druhu hazardních her nejsou zisky herny tak vysoké,“ tvrdí matematik Oswald de Souza. „Vítěz jednoho kola [v bingu] obdrží jen 45 procent všech peněz vložených do hry.“
Náprava problémů není dostatečná
Přesto, že indická vláda financuje program pro výživu, který je nejrozsáhlejší na světě, je v Indii stále ještě 250 milionů lidí, kteří trpí různým stupněm podvýživy. Zpráva Dětského fondu Organizace spojených národů ukazuje, že navzdory vynaloženému úsilí stále ještě 43,8 procenta dětí v Indii trpí mírnou bílkovinovou podvýživou. Kromě toho 6,6 milionu dětí je mírně zaostalých a má určité pohybové vady, 2,2 milionu jich je postiženo kretenismem a 60 000 dětí ročně oslepne kvůli nedostatku vitamínů. Padesát šest procent dětí předškolního věku má nedostatek železa a děti jsou i mezi čtyřiceti miliony lidí, kteří mají strumu.
Kupování poškozených konzerv
„Zákazníci potravinářských obchodů, kteří chtějí ušetřit, možná kupují nebo uchovávají konzervy, které by měli vyhodit jako potenciálně nebezpečné,“ varuje Winnipeg Free Press. „Mnoho promáčklin na konzervách je přijatelných, ale některé přijatelné nejsou,“ řekl Peter Parys z městského odboru zdravotnictví. „V době balení jsou konzervy obvykle v pořádku; k poškození dochází až později.“ Podle městského odboru zdravotnictví stručný seznam toho, co by se mělo vyhodit, obsahuje konzervy, které mají rez ve svárech, na víku nebo i jinde, a přitom tato rez nejde snadno setřít, pak konzervy, které když se jimi zatřepe, vydávají čvachtavý zvuk, a také konzervy, které jsou vypouklé nebo nějak zvětšily svůj objem, ještě ty konzervy, které tečou, a konzervy, u nichž prošla záruční lhůta nebo jež nemají nálepku. Novinová zpráva upozorňuje: „Jakmile konzerva není těsně uzavřená, stává se dokonalou líhní pro salmonely a stafylokoky. Obojí může způsobit průjem, zvracení a křeče.“
Nízká porodnost
Mnoho dvojic ve východní Evropě nechce mít v této době děti, protože si nejsou jisty svou finanční situací a zaměstnáním. The New York Times uvádějí, že tato „nejistota vedla nejen k prudkému poklesu porodnosti, ale také ke snížení počtu uzavřených manželství a téměř k desetinásobnému vzrůstu v počtu sterilizací“. List dodává, že podle demografů „kromě období války, moru nebo hladu tak velký pokles nikdy nebyl“. Vlády Belgie, Lucemburska, Maďarska, Polska a Portugalska chtěly podobný trend zastavit, a proto poskytovaly určitou dobu příspěvky na novorozence, aby vzrostl zájem mít děti. Nedávno vláda německého státu Brandenburg začala nabízet 650 dolarů za každého novorozence.
Dlouhodobé následky války
K obětem války v bývalé Jugoslávii patří mnohem víc lidí než jen ti, kdo byli zabiti nebo zmrzačeni kulkami či bombami. Nedávná studie ukazuje, že „stovky tun toxických látek, které se uvolnily požáry, explozemi prosakováním chemikálií, budou mít vážné účinky na zdraví lidí,“ říká The Medical Post. Tyto chemikálie a jedovaté kovy zamořují řeky, a možná dokonce znečišťují podzemní vody. Podle listu The Medical Post odborníci varují, že bude „významný nárůst v počtu dětí s vrozenou vadou následkem toho, že jejich rodiče pili vodu, která byla znečištěna jedovatými látkami.“