Listy manioku — Denní strava milionů lidí

OD DOPISOVATELE PROBUĎTE SE! VE STŘEDOAFRICKÉ REPUBLICE

VŠECHNO to začalo okolo roku 1600, kdy Portugalci přivezli z Jižní Ameriky do Afriky maniok neboli kasavu. Má se za to, že maniok pochází z Brazílie, protože slovo „maniok“ má původ u brazilských kmenů skupiny Tupí, které žijí v Amazonské nížině.

Lidé v Africe si velmi cení kořenů manioku, ale co jeho tmavězelené listy? Někdo je používá jako lék na otevřené rány nebo na plané neštovice. Avšak pro miliony lidí ve Středoafrické republice a v řadě dalších afrických zemí jsou tyto listy denní stravou. Dá se z nich totiž připravit chutné jídlo. Vlastně jedno z prvních slov, které se zde misionáři Watch Tower Society naučili, bylo slovo ngunza. To je chutný dušený pokrm připravený z maniokových listů. Je to národní jídlo Středoafrické republiky — jídlo, které návštěvník střední Afriky rozhodně musí ochutnat.

Většina Evropanů žijících v Africe se jídla připraveného z těchto listů ani nedotkne, protože je považují za stravu vhodnou pro domorodce, ale ne pro cizince. Ale jaká jsou fakta? Například ve Středoafrické republice, v Sieře Leone a v Zairu jsou tyto listy základní součástí stravy mnoha rodin.

Když cestujete Středoafrickou republikou nebo nad ní přelétáte, vidíte krásnou zelenou krajinu — stromy, keře, pastviny a mezi tím vším políčka manioku s jeho příznačnými tmavězelenými listy. Každou vesničku obklopují záhony manioku. Lidé jej pěstují vedle svého domu, a dokonce i v hlavním městě Bangui najdete maniok na velmi malých záhoncích a proužcích půdy vedle domu nebo podél hlavní silnice. V této části světa je to rozhodně důležitá součást jídelníčku.

Ochutnejte trochu ngunzy

Když přijedou noví misionáři, přátelé je brzy pozvou na trochu ngunzy. To je jídlo, ke kterému patří proslulý chod z listů manioku. Domorodé ženy vědí, jak je připravit tak, aby byly chutné. Zdá se, že každá žena má svůj vlastní recept. Jednou z prvních věcí o vaření, kterou se děvčátka učí od svých matek, je příprava ngunzy.

S hrdostí vysvětlují, co to je a jak se to dělá. Ženy jsou rády, když o místní jídlo projevíte zájem. Nejprve vám řeknou, že listy manioku jsou levné a je jich dost a že je můžete trhat v období dešťů i v období sucha. V dobách hospodářské krize a při inflaci hrají listy manioku důležitou úlohu v obživě rodiny. A nezapomeňte prosím, že africké rodiny jsou často početné. Je třeba uživit mnoho lidí. Příprava ngunzy trvá několik hodin. Než se listy budou jíst, musí se zbavit své hořké chuti. Tradiční přípravou se zbaví jedovatých látek. K této přípravě patří i mletí a neustálé vaření.

Africké ženy používají při přípravě ngunzy nejraději palmový olej. Tmavě červený olej místní výroby je naprostou nutností. Ngunza s trochou arašídové pomazánky a možná trochou cibule nebo česneku, to je denní strava pro jednu rodinu. Ale co když čekáte hosty? Pak musí být ngunza specialitou — musí to být něco, na co budou hosté vzpomínat. Hostitelka tedy přidá svou oblíbenou ingredienci — uzenou rybu nebo pořádný kus uzeného hovězího — a k tomu spoustu česneku a cibule a velké množství čerstvé domácí arašídové pomazánky. To všechno se dá do jednoho velkého hrnce. Pak už to chce jen trpělivost a dlouhé vaření.

Dnes bude naše hostitelka podávat ngunzu s rýží. Hromada rýže a na to jedna nebo dvě naběračky horké ngunzy, to je pochoutka pro Afričany i mnohé cizince. Přidejte trochu pálivé papriky — a už víte, co je to ngunza. Aby chuť pokrmu vynikla, hodí se sklenička červeného vína.

A co trochu ngukassy nebo kandy?

Když budete cestovat zemí od východu na západ, zjistíte, že lidé připravují ngunzu různými způsoby. A co ngukassa? Ngukassa je dušený pokrm, kde je všechno, co roste na zahradě nebo na poli, a za chladného deštivého dne to může být pro vás to pravé. Palmový olej, plantejny, arašídy, batáty, kukuřice a samozřejmě i několik listů manioku se společně uvaří, ale nesolí se — nedá se tam ani zrnko soli. V tom je její tajemství! Hotové jídlo je chutné a výživné. A pokud vyrážíte na dlouhou cestu, vezměte si s sebou trochu kandy. Dělá se z listů manioku, které se drtí společně s uzenou rybou nebo uzeným masem. Kanda se připravuje tak, že se tato směs zabalí do listů a několik hodin se udí nad ohněm, dokud neztvrdne a nevyschne. Vydrží celé dny a může se jíst s krajícem chleba. Výborně se hodí pro cestovatele.

Pokud někdy pojedete do Afriky, řekněte si o maniok. Ochutnejte a připojte se k milionům lidí, kteří jej mají rádi!