Pozor! Jsem jedovatý
Od dopisovatele Probuďte se! v Austrálii
ČASTO se stává, že lidem, kteří se do Austrálie přistěhovali nebo kteří ji jen návštívili, někdo řekne, že jedovatí hadi a pavouci jsou v této rozlehlé zemi téměř všude. Avšak ze všech známých druhů pavouků jich zde žije jen 1700 a jen několik z nich by skutečně mohlo mít nálepku „Pozor! Jsem jedovatý“. Většina ostatních je neškodná.
Pokud jde o hady, na planetě Zemi jich s námi přebývá asi 2500 druhů. Asi 140 z nich žije v Austrálii a jen dvacet druhů je jedovatých. Je tedy reálné, že se s některým z těchto jedovatých tvorů setkáte?
Ve městech?
Velká většina jedovatých hadů a pavouků žije v buši. Avšak obyvatelé některých pobřežních měst si musí dávat trochu pozor — zvlášť na pavouky. V Austrálii žije například pavouk, kterému tam říkají „Sydney funnel-web spider“, a jak už jeho název napovídá, žije v největším australském městě Sydney a jeho okolí. Se svými vyčnívajícími černými kusadly by mohl být superhvězdou děsivých nočních můr.
Sameček tohoto pavouka se pozná podle výrazného ostnu na druhé noze a právě sameček je nebezpečný — jeho jed je pětkrát jedovatější než jed samičky. Formální latinské jméno tohoto sklípkana je Atrax robustus. V knize The Funnelweb, která vyšla v roce 1980, se píše: „Za posledních sedmdesát let je známo asi devatenáct případů, kdy člověk zemřel na kousnutí tímto sklípkanem.“ V roce 1980 byl na jed tohoto sklípkana vyvinut první úspěšný protijed.
Dalším pavoukem, se kterým je nutné zacházet opatrně, je snovačka Latrodectus hasselti, která se vyznačuje červenooranžovým pruhem přes atlasově černý zadeček. Někdy je pruh růžový, nebo dokonce světle šedý. Nebezpečná je samička snovačky. Protijed na toto potenciálně smrtelné kousnutí je dostupný od roku 1956. Tato snovačka žije po celé Austrálii a je příbuzná známého pavouka zvaného „černá vdova“.
Pozor! Hadi!
Hadi bývají na trávnících nebo v keřích kolem předměstských domů, zvláště v noci. Několik z nich je nebezpečných, například pakobra páskovaná, smrtonoš zmijí a taipan. Pakobra páskovaná měří asi 1,5 metru. Můžete ji poznat podle tmavých pruhů na hřbetě. Když je rozzuřená, může vydávat hlasitý kašlavý sykot.
Smrtonoš zmijí může být zbarven různě, ale na konci ocasu má žlutobílý přívěsek, kterým škube, aby přilákal kořist. Často bývá na písčitých místech, kde leží ve tvaru podkovy. Smrtonoš je asi šedesát centimetrů dlouhý a je tlustý.
Hrozivý taipan může naopak dorůst až do třímetrové délky! Je hnědý a má světle zbarvenou špičku hlavy. Má také velké jedové žlázy a někteří jednotlivci mají jedové zuby dlouhé téměř centimetr. Jeden kůň, kterého taipan uštkl, zemřel do pěti minut!
Co když mě kousnou?
Protijedy na pavoučí i hadí jedy jsou dostupné a informační střediska, kde poskytují informace, jak se v takovém případě zachovat, jsou k dispozici po celé Austrálii ve dne i v noci. Metody ošetření hadího uštknutí se zlepšily. Představa, že by se měla rána rozříznout a jed by se měl vysát, je považována nejen za zastaralou, ale i nebezpečnou. Odborníci radí, že je potřeba, aby se pacient nehýbal a byl klidný a aby se mezi místo uštknutí a srdce uvázalo škrtidlo nebo obvaz. Pak by se měl na ránu přiložit tlakový obvaz a zraněná končetina by se měla znehybnit dlahou. Potom byl měl být pacient co nejrychleji dopraven k lékaři nebo do nemocnice.
Sklípkani a snovačky žijí málokdy v domácnostech. Snovačka se skrývá v koutech garáží či kůlen nebo na nějakém jiném klidném, nerušeném místě, například ve starém autě, v hromadě odpadků nebo na venkovním záchodě. Je třeba dát pozor, abychom ji v něčem nepřinesli do domu.
Jak velké je riziko?
Většina Australanů snovačku nebo smrtonoše nikdy neviděla a osobně neznají nikoho, koho by tito tvorové kousli. Pravdou je, že pokud si člověk dá trochu pozor, je riziko kousnutí jedovatým pavoukem nebo uštknutí jedovatým hadem v podstatě nulové. Většina jedovatých tvorů se snaží, aby se vám klidila z cesty, a útočí jen tehdy, když jsou vyrušeni nebo zahnáni do úzkých.
Nicméně je moudré být opatrný. Jeden australský vědec, který je odborníkem na jedovaté tvory, rád „zahradničí v rukavicích, rybaří v holínkách a cestuje s opatrností“. Proč v holínkách? Nu, možná kvůli jedovatým druhům chobotnice, kvůli medúze nebo kvůli perutýnu ohnivému.
Ale o nich vám řekneme raději až někdy jindy.
[Obrázek na straně 24]
Samička snovačky
[Podpisek]
Nahoře: S laskavým svolením Australian International Public Relations
[Obrázek na straně 24]
Severní smrtonoš zmijí
[Podpisek]
S laskavým svolením Rosse Bennetta, Canberra, Austrálie
[Obrázek na straně 25]
Sklípkan Atrax robustus
[Podpisek]
S laskavým svolením Australian International Public Relations
[Obrázek na straně 25]
Taipan
[Podpisek]
S laskavým svolením J. C. Wombeyho, Canberra, Austrálie