Pozorujeme svět

Alkoholismus v Mexiku

Podle průzkumů vedených Mexickým institutem sociálního zabezpečení byly v roce 1991 v Mexiku více než čtyři miliony alkoholiků. Ale jak píše list El Universal, který vychází v Mexico City, do roku 1997 se toto číslo možná zdvojnásobilo. Cituje organizaci Alkoholici inkognito, která uvedla, že z osmi milionů alkoholiků v Mexiku jich tři miliony žijí v Mexico City. Podle listu El Universal je většina zločinů v Mexiku spáchána pod vlivem alkoholu. Zneužívání alkoholu má za následek absentérství a špatný školní prospěch. José Manuel Castrejón, představitel Národní rady proti závislosti, říká, že „padesát procent případů násilí v rodině a pětina pracovních úrazů úzce souvisejí s pitím alkoholu“.

Rady pro cestující letadlem

Lety na velkou vzdálenost představují stres pro mysl i pro tělo. Londýnský list The Times nabízí několik rad pro úlevu. Mimo jiné „vyhýbat se alkoholu, ale pít hodně nealkoholických nápojů, jíst jen lehká jídla a představovat si pobyt na krásném místě“. Dlouhé sezení může vyvolat otoky nohou a může se zdát, že oblečení je těsnější. List The Times uvádí, že „lékaři doporučují uvolnit si oděv, zout si boty a vyžádat si místo u uličky, takže můžete stále chodit na toaletu“. Ohýbání a protahování paží a nohou během cesty pomáhá předcházet oběhovým potížím. Proti pásmové nemoci „se ostřílení cestovatelé někdy brání tím, že si předem uzpůsobí denní rytmus. Ti, kdo mají namířeno na východ, vstávají po dobu jednoho týdne dříve a ti, kdo letí na západ, chodí pozdě spát.“

Tokijské dojíždějící vrány

List The Daily Yomiuri informuje, že vrány v japonském Tokiu si zvykly každý den ‚dojíždět‘ z předměstí do centra města. Odborníci říkají, že to začalo před několika lety, kdy se vraní populace tokijských parků a chrámových pozemků rozrostla natolik, že si vrány musely začít stavět hnízda někde jinde. Právě tehdy objevily výhody života na předměstí. Jediné, co tam postrádaly, byla skvělá městská potrava — odpadky a vyhozené zbytky. Tento problém překonaly tím, že si vytvořily „režim ‚dojíždění‘, který se podobá režimu placených pracovníků. Ráno letí do města za potravou,“ uvádí The Daily Yomiuri, „a večer se vracejí na předměstí.“

Přírodní bohatství ohroženo

◆ V severovýchodní části Indie kypí rostlinný i živočišný život, nicméně nyní je na tamním seznamu ohrožených druhů 650 druhů rostlin a 70 druhů zvířat. Křehký ekosystém státu Meghalaja na hranicích s Bangladéšem byl označen za jedno z 18 ‚horkých míst‘, kde je ohrožena biodiverzita. Jak informuje list The Asian Age, ekosystém je ohrožen mimo jiné lidským pleněním a pytláctvím. Biodiverzita sedmi severovýchodních indických států je považována za křehčí a ekologicky citlivější než biodiverzita jiných částí země.

◆ Určitý počet ohrožených druhů a poddruhů roste také v Itálii. V roce 1992 bylo považováno za ohrožené 458 druhů, ale v roce 1997 stoupl tento počet na 1 011. „Asi sedmina druhů, které tvoří italskou flóru, je nějak ohrožena a v posledních několika letech vyhynulo až 29 druhů,“ informuje Corriere della Sera. Více než 120 druhů je „ve vážném nebezpečí bezprostředního vyhynutí“ a téměř 150 druhů se do takového nebezpečí může dostat v blízké budoucnosti. Podle botanika Franca Pedrottiho z Camerinské univerzity „tato čísla dokládají, že situace je alarmující“. Jedna rostlina vyhynula ve svém přirozeném prostředí tehdy, když jediná lokalita, kde se vyskytovala, byla přeměněna na fotbalové hřiště.

◆ Podle listu Clarín, který vychází v Buenos Aires, je v Argentině ohroženo 500 z 2 500 původních živočišných druhů. „Přestože zachování biodiverzity je pro zajištění současného i budoucího blahobytu lidstva klíčové, hrozí nebezpečí, že mnoho zvířat zmizí,“ říká Claudio Bertonatti, koordinátor oddělení pro ochranu přírody v nadaci Fundación Vida Silvestra. K ohroženým živočichům v Argentině patří druhy pásovce, jaguára, vikuni, velryby a želvy zemní. „Obchod s nimi je sice zakázaný,“ říká zpráva, ale v městské oblasti Buenos Aires „se každý rok prodá asi 100 000 želv“. Pan Bertonatti podotýká: „Člověk, který by především měl mít zájem na ochraně zdrojů svého bohatství, je příčinou většiny ohrožení a mnoho druhů přivádí na hranici vyhynutí.“

Viděla Marie vzkříšeného Ježíše jako první?

Papež Jan Pavel II. prohlásil: „Je oprávněné si myslet, že to byla [Ježíšova] matka [Marie], komu se vzkříšený Ježíš ukázal jako prvnímu.“ (L’Osservatore Romano) Ani jedno ze čtyř evangelií neříká, že Ježíšova matka byla u hrobu, když se zjistilo, že hrob je prázdný. Papež ještě dodal: „Není myslitelné, že by požehnaná Panna, která patřila k první obci učedníků (Skutky 1:14), nebyla mezi těmi, kdo se setkali s jejím božským Synem poté, co byl vzkříšen z mrtvých.“ Papež se různými argumenty snažil vysvětlit, proč v evangeliích není žádný záznam o setkání Ježíše a jeho matky. Faktem zůstává, že svatý duch neinspiroval žádného z pisatelů evangelií k tomu, aby se o nějaké takové události zmínil. Ze stejného důvodu není o Marii zmínka ani v apoštolských dopisech. (2. Timoteovi 3:16)

Letní nebezpečí na jihu

Na jižní polokouli je leden jedním z nejteplejších měsíců. V horku je důležité chránit se před tepelným šokem, vysvětluje časopis FDA Consumer. Následkem tepelného šoku dochází ročně ke stovkám úmrtí, a přitom, jak tvrdí dr. Elizabeth Kollerová, se mu vždycky dá předejít. K tepelnému šoku dochází následkem námahy v horku, ale také postihuje starší dospělé, kteří nemají klimatizaci a trpí nějakým zdravotním problémem, například cukrovkou nebo ischemickou chorobou srdeční. FDA Consumer doporučuje pít ve velkém horku hodně vody — při námaze až litr za hodinu. Venku se chraňte před sluncem. Noste klobouk se širokou krempou a volné oblečení. Pokud nemáte klimatizaci a hrozí nebezpečí tepelného šoku, „často se koupejte ve studené vodě nebo ji na sebe stříkejte a seďte před ventilátorem. Jestliže se vám dělá mdlo, zavolejte pohotovost.“ Doktorka Kollerová varuje: „Je-li někdo přehřátý, máte jen několik minut na to, abyste s tím něco udělali.“

„Mučení“ v práci

„Bolest hlavy, malátnost, poruchy paměti, poruchy vidění, závratě, dýchací potíže, katarální hluchota, tinitus a kožní onemocnění“ — to všechno s sebou může nést syndrom nemocných budov neboli SBS (sick building syndrome), říká výzkumník Jack Rostron z Univerzity Johna Moorese. SBS, oficiálně uznaný Světovou zdravotnickou organizací v roce 1986, může „změnit nudnou rutinu chození do práce v něco, co se blíží mučení,“ tvrdí pan Rostron. Londýnský list The Independent informuje, že v budovách s centrálně ovládanou klimatizací a neotevíratelnými okny se mohou hromadit polutanty vzduchu, například toxické plyny, a částice, které se uvolňují při práci s kopírkami a tiskárnami. SBS se dá předcházet častým a důkladným čištěním klimatizace. Pan Rostron říká: „Pracovní výkon se zvyšuje, když malé skupiny lidí sedí v malých kancelářích, které mají otevíratelná okna.“

Zimní varování

List The Toronto Star píše, že každý, kdo tráví nějaký čas v zimním chladu a větru, je v nebezpečí hypotermie, nebezpečného snížení tělesné teploty. K tomu dochází tehdy, „když tělo ztrácí teplo rychleji, než ho dokáže vyrobit,“ uvádí zpráva a dodává, že „k hypotermii může dojít i při teplotách nad bodem mrazu“. Metabolismus starších lidí je často méně schopen nahradit tepelnou ztrátu. Oni a také děti jsou v největším nebezpečí. Když je člověku „zima, má vlhké oblečení, je unavený, hladový, třese se, stěžuje si a pobyt venku se mu nelíbí“, může mu hrozit hypotermie, konstatuje příručka Wilderness First Aid Handbook. Takovému člověku by mělo být poskytnuto přístřeší, suché oblečení, jídlo a tekutiny, ale ne alkohol nebo kofein. Jestliže nejeví známky zotavení, měla by být ihned přivolána lékařská pomoc.