Pozorujeme svět

Mateřské mléko je nejlepší

Časopis Newsweek píše: „Mateřské mléko je účinnější než všechny léky. Kojenci z něho dostávají živiny potřebné pro správný vývoj mozku, a díky tomu jsou méně ohroženi nemocemi, jako jsou alergie, infekční choroby, průjmová onemocnění, ekzémy a zápal plic.“ Proto Americká pediatrická akademie a Americké sdružení dietetiků vyzývají matky, aby své novorozence kojily nejméně rok. „Tento výjimečný zdroj živin zůstává do značné míry nevyužitý,“ dodává Newsweek. Proč? Mnohdy kvůli nepravdivým informacím. Některé matky mají obavy, že se jim nevytvoří dost mléka a že jejich děťátka nebudou zdravá. Další se zase domnívají, že děti potřebují jinou výživu už od útlého věku. Článek v časopisu dále uvádí: „Skutečností zůstává, že většina maminek může svému dítěti až do 6 měsíců kojením poskytovat všechno, co je nutné k jeho výživě, a tuhou stravu by mu měla teprve postupně přidávat. A až do svých dvou let mohou děti, i když už jedí také něco jiného, mít stále užitek z protilátek a mastných kyselin obsažených v mateřském mléku.“ Kojení má výhody i pro matky: Snižuje nebezpečí rakoviny prsu a urychluje poporodní hubnutí.

Chudoba postihuje všechny země bez rozdílu

Jak píše list International Herald Tribune, z nedávné zprávy Spojených národů vyplývá, že chudoba má vzestupnou tendenci i v nejbohatších zemích světa. Mnozí lidé v průmyslových zemích nemají uspokojeny „základní lidské potřeby“, například nemají zaměstnání, vzdělání a zdravotní péči. Podle této zprávy totiž ve Spojených státech žije v chudobě 16,5 procenta populace. V Británii to je 15 procent obyvatel. V průmyslových zemích světa žije 100 milionů bezdomovců, 37 milionů nezaměstnaných a téměř 200 milionů lidí, jejichž „střední délka života je necelých 60 let“.

Vůbec není roztomilý

List The Wall Street Journal píše: „Jestliže si myslíte, že nejnebezpečnějším zvířetem v Africe je lev nebo buvol africký, změňte názor. Je jím hroch.“ Ačkoli přátelští, veselí hroši bývají ústředními postavami kreslených filmů nebo pohádek pro děti a plyšoví hroši jsou oblíbenými dětskými hračkami, přesto hroši v Africe připraví o život mnohem více lidí než kterékoli jiné zvíře. Průvodci turistů říkají, že na africkém kontinentu je pro člověka nejnebezpečnější, když vstoupí „do cesty hrochovi, který jde k vodě“, a „dále asi to, když se dostane mezi samici hrocha a její mládě“. Hroši sice vypadají celkem pokojně, když se společně povalují u hlubokých, klidných říčních tůní, ale své území brání opravdu rozhodně, a když jsou překvapeni nebo napadeni, bývají velmi agresivní. Jsou neobyčejně silní. Jeden průvodce říká: „Zuřivý hroch dokáže překousnout krokodýla vejpůl. A kánoi rozkousat na kusy.“ Proč se tedy lidé vydávají v kánoi mezi hrochy? Průvodci říkají, že na řeku a zvířata na břehu je opravdu nádherný pohled a že „to je pravděpodobně méně nebezpečné než některé jiné věci, které turisté v těchto končinách odvážně podnikají, například bungee jumping z mostu přes Viktoriiny vodopády, který je vysoký 110 metrů “.

Znovu se objevují výstražné signály věstící holocaust

„V těchto dnech se objevují zlověstné případy zneužití lidských práv děsivě připomínající ponuré dny ze třicátých let, kdy docházelo k akcím podobného druhu, které věstily holocaust,“ říká Irwin Cotler, profesor práva na McGillově univerzitě a spolupředseda skupiny pozorovatelů kanadského Helsinského výboru, jak uvádí zpráva v listu The Toronto Star. Pan Irwin Cotler říká, že průzkum, který ve 41 zemích prováděla Helsinská federace pro lidská práva, upozorňuje na jasný signál ohlašující nebezpečí — na výrazný příliv nenávistných projevů, které jsou zaměřeny proti menšinám. Tyto projevy se mnohdy ve formě štvaní objevují v rozhlasovém či televizním vysílání nebo ve státem vydávaných publikacích a vedou k pronásledování menšin. O tomto trendu pan Cotler řekl: „To je poučení z druhé světové války, které nebereme na vědomí.“ Dalším opomíjeným poučením, jak řekl pan Cotler, je poučení ze „zločinu lhostejnosti, záměrného mlčení“.

Děti jsou oběťmi války

„Podle vyjádření Olara Otunnu, zvláštního zástupce OSN, si války a konflikty v posledním desetiletí vyžádaly život dvou milionů dětí, zanechaly více než milion sirotků a dalších šest milionů vážně zraněných nebo zmrzačených dětí,“ uvádí německý deník Grevener Zeitung. Rada bezpečnosti OSN odsoudila všechny způsoby jednání, které z dětí dělají terč útoku. Zvláštní znepokojení vyvolává skutečnost, že na celém světě je více než 300 000 dětí, které se využívají jako vojáci. Mnoho těchto dětí je údajně donuceno k vojenské službě a třetina z nich jsou dívky. Vojáci z řad dětí bývají mnohdy posíláni, aby sebevražedným způsobem spáchali atentát. Nově vytvořená koalice nevládních organizací se dožaduje mezinárodního protokolu, jímž by se nejnižší věk pro vstup do vojska zvýšil na 18 let.

Vatikán na Web-stránce

V roce 1994 Vatikán podepsal smlouvu na vytvoření Web-stránky na Internetu. Na Internetu jsou nyní dostupné náboženské obřady, například přímá zpověď nebo konzultace s kněžími o „jakékoli pochybnosti“ v náboženských záležitostech, uvádí list El Financiero. Na jedné stránce mohou „počítačoví katolíci“ požádat, aby za ně byly vyjádřeny modlitby. Také je možné v přímém přenosu pozorovat, jak papež uděluje nedělní požehnání. Dále je tam reklama, která nabízí „zvláštní možnosti nákupu a prodeje předmětů náboženského charakteru“. „Problémem však je, že jen málokdy si někdo katolické stránky prohlíží,“ píše El Financiero. „Stránka Vatikánu bývá otevřena méně než 25krát za den a většina těch, kdo si ji prohlížejí, je z katolického tisku.“

Raději zůstávají nemocní

„TBC zůstává hlavním zabijákem na světě,“ píše list Cape Times. Neustále je značně rozšířená mezi velmi chudými lidmi v Jižní Africe, kde každý rok zabíjí více než 13 000 lidí a mnohé postihuje tak, že nemohou pracovat. Ti, kdo nemohou pracovat, dostávají od vlády nemocenské dávky a je jim zpřístupněna léčba TBC. Práce je však nedostatek a často je málo placená, a proto se někteří nemocní s TBC rozhodli, že se přestanou léčit, aby mohli nadále dostávat finanční podporu. „Tato částka je asi 10krát větší, než dostávali za jakoukoli příležitostnou práci, kterou vykonávali,“ vysvětlovala Ria Grantová, ředitelka jihoafrické organizace, která pečuje o nemocné s tuberkulózou. „Jakmile pacienti uvidí, kolik peněz mohou dostat, domnívají se, že je lepší být nemocný než zdravý.“

Ospalí řidiči

Časopis The Journal of the American Medical Association píše: „Někteří odborníci říkají, že ospalí řidiči jsou stejně nebezpeční jako opilí. Úloha, kterou při haváriích [motorových vozidel] hraje ospalost, se značně podceňuje, a přitom ospalí řidiči představují velké nebezpečí pro zdraví a bezpečnost veřejnosti.“ Jak uvádí list The Toronto Star, při průzkumech se zjistilo, že lidé prostě nedovedou předvídat, kdy usnou, ani posoudit vlastní ospalost. Stephanie Faulová, mluvčí Nadace americké automobilové asociace pro bezpečnou dopravu, říká: „Potřebu spánku je nutné uspokojit stejně jako hlad a potřebu dýchání. Když vaše tělo potřebuje spát, můžete prostě náhle usnout.“ Co by měli dělat řidiči, jestliže při jízdě opakovaně zívají nebo se jim zavírají oči? „Běžné pokusy udržet se v bdělém stavu, například stahování okénka nebo pouštění rozhlasu, jednoduše nepomáhají,“ uvádí list The Toronto Star. „Kofein pomáhá člověka krátkodobě udržet v bdělém stavu, ale nezmenší jeho fyziologickou potřebu spánku.“ Ospalým řidičům se doporučuje, aby zajeli na bezpečné místo a zdřímli si.

Kolik bakterií je na světě?

Bakterie patří mezi běžné formy života na zemi. Vyskytují se pod dnem nejhlubšího oceánu, ale i v atmosféře, 60 kilometrů nad námi . Jejich celkové množství je větší než množství jakékoli jiné formy života. Za první vážný pokus odhadnout jejich počet je možné považovat údaj, který uveřejnili vědci z Georgijské univerzity v USA. Odhadované číslo je pětka a za ní 30 nul. Londýnský list The Times uvádí: „Většina lidí si o bakteriích myslí, že jsou příčinou nemocí. Pouze nepatrný zlomek bakterií však jsou choroboplodné bakterie. I kdyby se sečetly všechny bakterie, které žijí ve všech živočiších na zemi, bylo by jich pouhé 1 procento z celkového počtu. Většinou jsou nejen neškodné, ale dokonce životně důležité, protože pomáhají například při trávení.“ Kupodivu 92 až 94 procent všech bakterií se vyskytuje v usazeninách hlouběji než 10 centimetrů pod mořským dnem a v půdě v hloubce větší než 9 metrů. Dříve se předpokládalo, že v těchto místech není žádný život. Asi polovinu váhy suchých bakterií tvoří uhlík, prvek nezbytně nutný pro život. „Množství uhlíku obsaženého v bakteriích se téměř rovná množství uhlíku obsaženého ve všech rostlinách na světě,“ píše The Times.