Rozpor mezi vědou a náboženstvím

„Je opravdu nejlepší chápat náboženství jako nějaké infekční onemocnění mysli?“ Biolog Richard Dawkins

NÁBOŽENSTVÍ a věda jsou někdy pokládány za úhlavní nepřátele. Podle některých lidí zašel tento boj již tak daleko, že vítězství jednoho z nich je zřejmě možné pouze za předpokladu zničení toho druhého.

V jednom táboře jsou někteří vědci jako například chemik Peter Atkins, a ti se domnívají, že vědu s náboženstvím „není možné“ smířit. Podle Atkinse je přesvědčení, že „Bůh je vysvětlením (čehokoli, natož pak všeho), z intelektuálního hlediska zavrženíhodné“.

Ve druhém táboře zase někteří nábožensky založení lidé obviňují vědu z toho, že zničila víru. Tito lidé jsou přesvědčeni, že způsob, jakým se dnes ve vědě postupuje, je podvodný. Vědecká fakta sice mohou být přesná, ale jejich nesprávná interpretace podrývá přesvědčení věřících. Například podle biologa Williama Provina darwinismus v podstatě znamená, že neexistuje „žádný etický základ, ani žádný základní smysl života“.

K určitým konfliktům však došlo kvůli nesprávným nebo neprokazatelným tvrzením, která zazněla na obou stranách. Náboženští vůdci po staletí učili mytickým legendám a mylným dogmatům, jež jsou v rozporu s novodobými vědeckými poznatky a nejsou založeny na inspirovaném Písmu. Například římskokatolická církev odsoudila Galilea za jeho správné tvrzení, že Země se otáčí kolem Slunce. Galileův názor rozhodně nebyl v rozporu s Biblí, ale byl v rozporu s tehdejším učením církve. Vědcům lze zase vytknout jejich dogmatické lpění na teorii, že život vznikl z neživé hmoty a bez jakéhokoli božského zásahu — tato teze je ovšem sama o sobě neprokazatelná. Náboženskou víru zesměšňují jako nevědeckou.

Je tedy vůbec možné smířit vědu s náboženstvím? Ano, je to možné. Věda podložená důkazy a pravé náboženství si totiž ve skutečnosti neprotiřečí, ale naopak se doplňují.

[Obrázek na straně 2 a 3]

Galileo učil vědeckou pravdu, ale církev ho za to odsoudila