Deštné pralesy — Lze je zachránit?
OD NAŠEHO DOPISOVATELE V BOLÍVII
RAMIROVI patří údolí s tropickým mlžným pralesem.a Leží na úpatí jihoamerických And a je jedním z mála údolí v této oblasti, kde se ještě nacházejí velmi staré stromy. Na všech okolních kopcích již byl prales vykácen. Vědci z celého světa přijíždějí studovat život zvířat v Ramirově mlžném pralese a objevili tam několik nových druhů živočichů. Ramiro se velmi zajímá o ochranu přírody. Prohlašuje: „V mém pralese se žádné dřevo těžit nebude.“
Naproti tomu Roberto má na starosti 5 600 čtverečních kilometrů tropického deštného pralesa v nížinách povodí Amazonky. Roberto je lesníkem — těží a dodává na světový trh dřevo tropických stromů. Ale i Roberto se intenzivně zajímá o ochranu tropických pralesů a zvířat, která v nich žijí. Je pevně přesvědčen o tom, že „dřevo tropických stromů je možné těžit, aniž by byla trvale narušena biodiverzita“.
I když se názory Ramira a Roberta do určité míry liší, oba mají něco společného. Je to velká starost o osud tropických pralesů. A rozhodně nejsou sami. Rychlost, s jakou jsou tropické deštné pralesy bezohledně ničeny, se totiž v posledních desetiletích značně zvyšuje.
Není ale taková starost přehnaná? Vždyť v uplynulých stoletích lidé vykáceli převážnou část lesů mírného pásma, většinou pro to, aby získali zemědělskou půdu. Proč si tedy dělat starosti s tím, že lidé v tropech teď postupují stejně? Existují zde zásadní rozdíly. Tropické deštné pralesy totiž skoro vždy rostou na neúrodné půdě, kde zemědělská činnost nepřináší žádoucí výsledky. Navíc je v nich mnohem větší rozmanitost rostlinných a živočišných druhů, jejichž ničení má dopad na celé lidstvo.
Cena za odlesňování
Více než polovina všech druhů živých organismů se vyskytuje v tropických pralesích. Chápani, tygři, hadi, žáby, vzácní motýli, papoušci, neobvyklé mechy a orchideje — počet druhů je tak velký, že je ani nelze všechny vyjmenovat.
Tito živočichové a rostliny žijí v mnoha typech tropických pralesů. Jsou to například pomalu rostoucí horské mlžné pralesy, temné tropické pralesy s hustým baldachýnem korun vysokých stromů, tropické opadavé neboli monzunové lesy a lesostepi. Většina lidí však nikdy v tropickém pralese nebyla. Možná k nim patříte i vy. Proč by vás tedy měl osud tropických pralesů vůbec zajímat?
Záchrana tropických deštných pralesů je pro vás důležitá z toho důvodu, že mnohé užitkové rostliny, jež potřebujeme k životu, jsou v určitém ohledu závislé na svých divokých předcích, kteří v pralesích stále rostou. Tyto původní plané odrůdy jsou někdy používány k vyšlechtění nových odrůd, jež jsou odolnější vůči chorobám a škůdcům. Genetická různorodost původních odrůd je tedy nezbytná.
Z tropických pralesů výzkumníci také neustále získávají další užitečné produkty. Například mnohé léky, které se dnes používají, pocházejí z tropických rostlin. Druhová rozmanitost tropických deštných pralesů je často přirovnávána k živoucí knihovně, kde většina „knih“ ještě nebyla otevřena.
Vzájemná provázanost živých organismů
Vlhký tropický prales je velmi křehkým a nesmírně složitým ekosystémem. Je v něm nesčetné množství organismů, které jsou na sobě závislé. Mnoho rostlin potřebuje určité druhy ptáků, hmyzu nebo jiných živočichů, aby zajistili opylování a roznášení semen. Ve složitém koloběhu prales účinně recykluje veškerý biologický materiál, včetně rostlin, zvířat, hmyzu a mikroorganismů. Pozoruhodné je, že pod tímto složitým ekosystémem je obvykle velmi chudá půda. Je-li takový prales zničen, je obtížné, a dokonce nemožné jej obnovit.
Tropický prales poskytuje mnoha lidem živobytí. Je nejen polem pro vědecký výzkum a turistickou atrakcí, ale je důležitý také komerčně kvůli produktům, jako jsou ořechy, dřevo, med, latex a pryskyřice. Pralesy však mizí znepokojující rychlostí. O přesných číslech se diskutuje, ale jedno je jisté — tropické pralesy se zmenšují rychle.
Tato ztráta je o to smutnější, že tropické deštné pralesy jsou často zničeny kvůli nepatrnému krátkodobému zisku. Mnoho pralesů bylo přeměněno na pastviny pro hovězí dobytek. Živiny však byly rychle odčerpány a pastvina pak byla ponechána ladem, protože na ní už nic nerostlo. V brazilské Amazonii tento osud už postihl asi 165 000 čtverečních kilometrů země.
Mají deštné pralesy nějakou naději? Ramiro, Roberto a mnoho dalších podobně smýšlejících lidí brání tropické deštné pralesy před tlakem mezinárodního obchodu, přelidněním, a také před lovci živých zvířat, pytláky a dřevorubci. Jaké jsou však skutečné příčiny odlesňování? Existuje nějaký způsob, jak využívat ohromného bohatství deštných pralesů, aniž bychom je ničili?
[Poznámka pod čarou]
a Mlžný prales neboli horský deštný prales roste v nadmořské výšce nad 1 000 metrů.
[Praporek na straně 3]
Většina druhů zvířat, které na světě žijí, a také ohromné množství rostlin se vyskytují v tropických pralesích
[Obrázky na straně 4 a 5]
Dřevorubci a jimi vybudované silnice mohou deštný prales zničit