Ohnuté špičky ptačích křídel

TRYSKOVÉMU letadlu se za letu tvoří na koncích křídel rychle rotující vzdušné víry, které zvyšují aerodynamický odpor, takže roste spotřeba paliva. Také způsobují turbulence, a proto musí letadla opouštět ranvej s dostatečným odstupem, aby se víry mohly rozptýlit.

Leteckým inženýrům se podařilo tento problém do určité míry vyřešit. Vytvořili takzvané winglety, což jsou aerodynamické plošky na koncích křídel. Nechali se inspirovat peřím na špičkách křídel takových ptáků, jako jsou káňata, orli a čápi.

Zajímavé informace: Peří na koncích křídel těchto velkých ptáků se za letu ohne nahoru, až je téměř ve svislé poloze. To umožňuje maximální vztlak při minimální délce křídla a také se tím zvyšuje výkonnost. Letečtí inženýři navrhli křídla, která mají podobný tvar. Na základě inovativních testů v aerodynamickém tunelu zjistili, že pokud jsou konce křídel patřičně zakřivené a správně nastavené po směru proudění vzduchu, zvýší se výkon letadla. V současné době je to o 10 procent nebo i více. Jak je to možné? Winglety minimalizují odpor tím, že zmenšují velikost vírů. Navíc vytváří určitý druh síly, která „působí proti běžnému odporu letadla,“ píše se v knize Encyclopedia of Flight.

Díky wingletům letadla uletí delší vzdálenost, spotřebují méně paliva, mohou nést těžší náklad a mít kratší křídla, což mimo jiné usnadňuje parkování. Například v roce 2010 aerolinky „ušetřily po celém světě dvě miliardy galonů [7,6 miliardy litrů] leteckého paliva“ a přispěly k výraznému snížení emisí z letadel, píše se v tiskové zprávě vydané NASA.

Co si o tom myslíte? Vděčí ptáci za důmyslnou konstrukci svých křídel evoluci, nebo inteligentnímu stvořiteli?